Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 89/2021-19

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní titul Kateřinou Zavadilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa

o zaplacení 5 999,44 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 999,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 999,44 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 948,95 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 745 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 999,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 999,44 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do částky 1 948,95 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 745 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru. V žalobě uvedla následující: Smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřela se žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, dne datum. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému celkem úvěr ve výši 8 546 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, odesláním žádosti o úvěr žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný se zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 12,5 % z nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaný úvěr splatil pouze částečně, zbývající částku neuhradil. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo právní předchůdkyní provedeno pouze formou podání žádosti o úvěr, kde žalovaný uznal a potvrdil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně pravdivé, správné a úplné informace. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne datum svoji pohledávku za žalovaným společnost právnická osoba a následně dne datum postoupila společnost právnická osoba svoji pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyni žalobkyně, společností právnická osoba, smlouvu o revolvingovém úvěru až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet v minimální výši odpovídající 12,5 % z nesplaceného úvěru nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem částku 8 546 Kč Součástí smlouvy o revolvingovém úvěru jsou Obchodní podmínky společnosti právnická osoba a Standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalovaný úvěr splatil pouze částečně ve výši 2 546,56 Kč, což bylo prokázáno z výpisů účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na společnost právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a následně společnost právnická osoba postoupila svou pohledávku za žalovaným za žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne datum, která byla žalovanému podle podacího lístku odeslána téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo právní předchůdkyní provedeno pouze formou podání žádosti o úvěr, kde žalovaný uznal a potvrdil, že poskytl právní předchůdkyni žalobkyně pravdivé, správné a úplné informace, kdežto žádné informace o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného v žádosti ani v jiných listinách obsaženy nejsou. Žalobkyně uvedla, že se nedochovaly další podklady k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, než které byly soudu předloženy.

5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil ( a násl. , , dále jen „o. z.“). Žalovanému byla převodem na jeho účet poskytnuta částka 8 546 Kč, žalovaný z této částky žalobkyni vydal pouze 2 546,56 Kč, zbývající částku 5 999,44 Kč nevydal ani po výzvě a bez právního důvodu si ji ponechal.

6. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

7. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle ods.t 1 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ( o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet ( a ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.

11. Soudní dvůr Evropské unie – druhý senát v rozsudku ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba proti GK, C číslo, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

12. Ustanovení , stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je tedy třeba vykládat v souladu s citovaným rozsudkem Soudního dvora Evropské unie - tedy tak, že zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní (k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti).

13. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici podklady, které by osvědčovaly zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně.

14. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu však nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru číslo Sb., jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno příjmení a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).

15. Vzhledem k výše uvedenému soud učinil závěr, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ze strany žalobkyně dostatečné.

16. Žalobkyně (resp. právní předchůdkyně) se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně nezabývala ( a ), soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou.

17. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni zbývající část poskytnuté jistiny. Žalovaný čerpal od žalobkyně jistinu úvěru v celkové výši

8 546 Kč. Žalovaný žalobkyni celkem splatil částku 2 546,56 Kč – tuto částku je celou nutno započítat na úhradu jistiny. Žalovanému tedy zbývá uhradit částku 5 999,44 Kč. Co do této částky soud žalobě vyhověl, ve zbytku soud žalobu zamítl.

18. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno dvojí postoupení pohledávky (§ číslo odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit dluh žalobkyni.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení, byla žalovanému rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni z částky, o niž se bezdůvodně obohatil, úrok z prodlení podle a o. z. ve spojení s , a to od datum do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 5 999,44 Kč, tedy z 75 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 1 948,95 Kč, tedy z 25 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 50 % (75 % - 25 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle a vyhl. č. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ AT“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 200 Kč, dále odměna advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč ( ve znění AT) a náhrada za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad podle ve výši 189 Kč. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 50 % z částky 1 489 Kč, tj. po zaokrouhlení na celé koruny na částku 745 Kč.

21. Lhůtu k plnění soud určil podle a odst.

1 věta první Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.