Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
108 C 239/2020-16
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 2.721,66 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.721,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.721,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu dlužné smluvní pokuty, kterou žalobkyně požaduje na základě smlouvy o BEZÚROČNÉ půjčce číslo ze dne datum.
Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:
Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 3. 3. 2019 smlouvu o bezúročné půjčce číslo na základě které mu žalobkyně poskytla částku 15.000 Kč, a to dne 20. 3. 2019, na účet žalovaného č. bankovní účet (viz. smlouva o bezúročné půjčce, výpis z účtu žalobkyně). Dlužnou částku se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni ve splátkách ve výši 3.000 Kč nejpozději do 10. 8. 2019. V článku IV. smlouvy se žalobkyně s žalovaným dohodli na smluvní pokutě ve výši 500 Kč za prodlení se zaplacením splátky. V témže článku se žalobkyně se žalovaným dohodli pro případ prodlení s vrácením zápůjčky na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (viz. smlouva o bezúročné půjčce). Žalovaný však sjednané termíny splátek nedodržel. Splátky ze strany žalovaného byly zcela uhrazeny až dne 16. 4. 2020 (dne 15. 4. 2019 byla uhrazena částka 3.000 Kč, den 5. 3. 2020 částka 8.716,08 Kč, dne 31. 3. 2020 částka 4.383,92 Kč a dne 16. 4. 2020 částka 3.669,76 Kč) – viz. výpis půjčky. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 2 500 Kč za prodlení s úhradou pěti splátek, tj. 500 Kč/splátk. Tato smluvní pokuta byla uhrazena dne 15. 4. 209 a 5. 3. 2019. Dále žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši 2.819,08 Kč za prodlení s úhradou zápůjčky dle čl. IV. ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a to z dlužné částky 12.500 Kč za dobu od 11. 08. 2019 do 05. 03. 2020 (částku 2.587,50 Kč), z dlužné částky 7.183,92 Kč za dobu od 6. 3. 2020 do 31. 3. 2020 (částku 186,78 Kč) a z dlužné částky 2.800 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 16. 4. 2020 (částku 44,80 Kč). Na tuto smluvní pokuty bylo žalovaným uhrazeno 97,42 Kč (viz. výpis půjčky). Dne 23. 4. 2020 zaslala žalobkyně žalovanému na jeho emailovou adresu (dle dohody ve smlouvy o zápůjčce) výzvu k úhradě dlužné částky (email ze dne 23. 4. 2020).
Po právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník “). Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Soud má za prokázané, že účastníci platně sjednali smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně přenechala žalovanému částku 15.000 Kč. Tuto se žalovaný zavázal vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 3.000 Kč splatných vždy do 10. dne v příslušném měsíci, počínaje 10. 4. 2019. Nejpozději byla zápůjčka splatná dne 10. 8. 2019. Žalovaný však svůj závazek vrátit žalobkyni částku 15.000 Kč nejpozději do 10. 8. 2019 nesplnil včas. Předmětem řízení je tedy smluvní pokuta ve výši 2.721,66 Kč, za prodlení s úhradou zápůjčky. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2051 občanského zákoníku nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. Dle soudu podmínky § 2051 občanského zákoníku , upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalovaného. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Dle odst. 3 téhož ustanovení souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Dané podmínky zákona o spotřebitelském úvěru byly v projednávané věci rovněž naplněny. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal soud výrokem II. právo na náhradu nákladů řízení dle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. , které tvoří paušální náhrada hotových výdajů za 2 úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ), a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.000 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolán přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.