Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 75/2020-75

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Šmicovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem ulice a číslo, PSČ obec, okres anonymizováno

o zaplacení 17 149,78 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 149,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 525,63 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem 35 % ročně z částky 8 500,88 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 992 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 149,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 525,63 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem 35 % ročně z částky 8 500,88 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 992 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Lounech dne 24. 1. 2020 domáhala, aby soud uložil žalované zaplatit částku 17 149,78 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru číslo dne datum, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě dne datum. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši 151,70 % p.a. v 48 měsíčních splátkách po 738 Kč splatných vždy k 15.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem březnem 2018. Žalobkyně prověřila schopnost žalované řádně hradit úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované, z bankovního účtu, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti příjmení a NRK (nebankovní registr klientských informací umožňujících posouzení úvěruschopnosti), na základě provedeného tzv. scoringu klienta. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a do data zesplatnění (19. 8. 2019) celého úvěru uhradila jen částky ve výši 738Kč ze dne 19. 3. 2018, ve výši 738 Kč ze dne 23. 4. 2018, ve výši 750Kč ze dne 18. 7. 2018, ve výši 1 464Kč ze dne 13. 8. 2018, ve výši 740 Kč ze dne 17. 9. 2018, ve výši 736Kč ze dne 11. 10. 2018, ve výši 738Kč ze dne 19. 11. 2018, ve výši 738 Kč ze dne 13. 12. 2018, ve výši 1 476Kč ze dne 14. 2. 2019, ve výši 1 476Kč ze dne 11. 4. 2019, ve výši 1 476 Kč ze dne 12. 6. 2019, došlo proto k zesplatnění úvěru (čl. 6 smlouvy). Podle bodu 6.4. smlouvy pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 10 525,63 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Žalobkyni v důsledku prodlení vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle uzavřené smlouvy v celkové částce 1 992 Kč za prodlení žalované v délce 30 dnů se zaplacením splátek č. 3, 4, 8, 10, 12, 14, 16 a 17 (čl. 6 smlouvy) tj. smluvní pokuta ve výši 249Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení. V důsledku prodlení žalované žalobkyni vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 3 000Kč tj. náhrady nákladů ve výši 200Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů, a to u splátek č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 (15 x 200Kč). Dle bodu 6.5 smlouvy uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 10 526,63 Kč nová jistina úvěru) za každý den prodlení žalované s její úhradou počínaje dnem datum do zaplacení. Žalobkyně požadovala po žalované„ novou jistinu úvěru“ 10 526,63 Kč sestávající ze zbývající dlužné původní jistiny ve výši 8 500Kč a dlužného úroku přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 2 024,75Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 1. 2020 do zaplacení, úrok za poskytnutí úvěru ze zbývající dlužné původní jistiny úvěru ve výši 8 500,88 Kč ode dne 21. 8. 2019 do zaplacení v nominální roční úrokové sazbě 95,95 % p.a. odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, smluvní pokutu ve výši 1 992 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22.1.2020 do zaplacení, částku 3 000Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22.1.2020 do zaplacení a částku 1 632,15Kč. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět, a to co do úroku z částky 8 500,88 Kč v rozsahu 60,95 % od 21. 8. 2019 do zaplacení. Soud v tomto rozsahu řízení zastavil a nadále tak je předmětem řízení pohledávka žalobkyně ve výši 15 517,63 Kč (10 525,63 Kč + 1 992 Kč + 3 000 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 15 517,63 Kč od 22. 1. 2020 do zaplacení, částka částka (smluvní pokuta) a úrok ve výši 35% p.a. z částky 8 500,88 Kč od 21. 8. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, k jednání soudu nařízenému na den 15. 2. 2021 se nedostavila, ani nepožádala včas z důležitého důvodu o odročení, ač byla k jednání řádně předvolána. Právní zástupkyně žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání a souhlasila s rozhodnutím ve věci bez účasti žalobkyně. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti

účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů ( ).

3. Na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:

4. Účastníci dne datum uzavřeli smlouvu o úvěru číslo dle které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 9 000 Kč (důkaz předsmluvní formulář ze dne datum, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru číslo ze dne datum, návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. návrhu číslo ze dne datum, prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a sjednané úroky za poskytnutí úvěru uhradit v 48 měsíčních splátkách po 738 Kč zahrnující splátku jistiny a úroku). Celková částka, kterou měla žalovaná uhradit (tj. vypůjčenou jistinu, úroky a případné další náklady související s úvěrem), byla 35 424Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 151,7 % p.a. jako pevná úroková sazba po celou dobu splácení úvěru (důkaz část A návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru, odstavec 3. Náklady spotřebitelského úvěru uvedená v předsmluvním formuláři). V době uzavření smlouvy bydlela u rodičů, byla na mateřské dovolené, měla jednu vyživovací povinnost, pobírala rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč a ostatní příjmy (výživné, soc. dávky apod.) ve výši 800Kč. Výdaje na bydlení činily 1 000 Kč měsíčně nájemné/inkaso, životní minimum pro klienta bylo ve výši 3 410 Kč, nežila v domácnosti s partnerem (důkaz Hodnocení klienta, karta klienta). Údaje o příjmu žalované byly ověřeny z oznámení Úřadu práce ČR- Krajské pobočky v obec, pracoviště obec o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne datum, jednalo se o porodné ve výši 13 000 Kč a rodičovský příspěvek ve výši 7 600Kč měsíčně přiznaný od datum, dále z oznámení Úřadu práce ČR- Krajské pobočky v obec, pracoviště obec o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne datum přídavku na dítě zvýšeného od datum na částku 800Kč. Na základě provedeného tzv. scoringu byla žalovaná vyhodnocena jako klient, který je v registru příliš nový nebo má rozpracované žádosti (důkaz skóre klienta znak 14). Dle dokladu o vyplacení úvěru – výpisu z účtu vedeného u právnická osoba byla dne datum připsána na účet č. bankovní účet (celé jméno žalované) částka 9 000Kč. Žalovaná na půjčku uhradila celkem 11 070 Kč, jedná se o částky ve výši 738 Kč ze dne 19. 3. 2018, ve výši 738 Kč ze dne 23. 4. 2018, ve výši 750Kč ze dne 18. 7. 2018, ve výši 1 464 Kč ze dne 13. 8. 2018, ve výši 740 Kč ze dne 17. 9. 2018, ve výši 736Kč ze dne 11. 10. 2018, ve výši 738Kč ze dne 19. 11. 2018, ve výši 738Kč ze dne 13. 12. 2018, ve výši 1 476 Kč ze dne 14. 2. 2019, ve výši 1 476 Kč ze dne 11. 4. 2019, ve výši 1 476 Kč ze dne 12. 6. 2019. Žalované byly adresovány výzvy k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru (důkaz výzva k zaplacení – upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, ze dne datum, datum). K zaplacení dlužné částky byla vyzvána předžalobní výzvou právní zástupkyně, téhož dne předané dle podacího archu k poštovní přepravě.

5. Dle , , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Dle věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Dle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Dle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Dle kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr 9 000 Kč na účet a žalovaná se zavázala uhradit vypůjčenou jistinu, úroky a případné další náklady související s úvěrem v celkové částce 35 424 Kč v 48 měsíčních splátkách ve výši 738 Kč vždy k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem březnem 2018. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a původním žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení a též v zákoně č. o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud ji nemohl poučit podle ustanovení , aby označila důkazy k prokázání svého skutkového tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalované. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Je třeba zvážit spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Provedené prověření dle názoru soudu nebylo dostatečné, když ze skutkových tvrzení žalobkyně nevyplývá, že úvěruschopnost byla prověřována z předložených dokladů ze strany žalované zejména ohledně výše výdajů. Nebyly zjišťovány a ověřovány její faktické výdaje spojené s bydlením (např. nájemní smlouvou, dokladem SIPO, dokladem o výdajích za bydlení) a další výdaje (např. výpisem z účtu). Povinností věřitele je využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu. Ve vztahu k výdajům spotřebitele nelze vycházet pouze ze zákonem stanoveného životního minima a z pouhých ničím nedoložených tvrzení spotřebitele k výdajům, které lze doložit. Skladba výdajů spotřebitele může být zjišťována také doložením historie stavu účtů spotřebitele. Pokud jde o výdaje, jak jsou uvedené v hodnocení klienta, zvažovala žalobkyně životní minimum žalované ve výši 3 400 Kč a výdaje na bydlení ve výši 1 000Kč, což se v součtu nerovná uvedené celkovou částce 6 400 Kč. Není zřejmé, zda zohlednila výdaje pro nezaopatřené dítě. Pokud by vzala v úvahu zapsanou částku 2 000 Kč, pak v souhrnu výdaje činí 6 400 Kč. Žalobkyní uvažovaná rezerva ve výši 1 000 Kč za situace, kdy žalovaná nežije v domácnosti s partnerem, je na mateřské dovolené, jediným jejím příjmem je rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, a kdy lze předpokládat zvyšování výdajů na zajištění potřeb nezletilého dítěte, lze mít pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Tvrzení o prověření úvěruschopnosti z bankovního účtu, v databázích příjmení a NRK (nebankovní registr klientských informací) nebylo doloženo. Žalobkyně mohla poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Soud dále odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dle kterého odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Poskytovatel úvěru je povinen zkoumat nejen příjmy, ale i výdaje zájemce o úvěr. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalované nelze dospět k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje neplatná. K této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu ( ) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná ve smlouvě uvedenou finanční prostředky čerpala, byly poskytnuty na účet. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, byla povinna tuto částku vrátit podle jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně se k jednání nedostavila, soud jí nemohl poskytnout poučení podle o jiném právním posouzení žalovaného nároku. Vzhledem k tomu, že žalovaná zaplatila celkem částku 11 070 Kč, žalovaná pak poskytnutou částku 9 000Kč žalobkyni ke dni zaslání výzvy ke splacení celého úvěru vrátila. Soud proto žalobu zamítl. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR , které je aplikovatelné i v poměrech nového , který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení.

15. Žalovaná, která se k jednání nedostavila, ve věci neučinila žádný úkon, byla ve věci úspěšná, z obsahu spisu nebyly zjištěny náklady žalované. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě l5 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na výkon rozhodnutí, exekuci.