Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 61/2021-47
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 16 237 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 7 237 Kč
-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,13 Kč,
-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 204 Kč,
-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020,
-) spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč, k rukám zástupce žalobkyně titul titul. jméno příjmení, Ph. D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 000 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se, co do částky 7 237 Kč</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 515,13 Kč,</b> <b>-) spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 204 Kč,</b> <b>-) spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do 30. 4. 2020,</b> <b>-) spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení,</b> <b>zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč, k rukám zástupce žalobkyně [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobou, jež byla doručena soudu dne 27. 11. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 237 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovanou došlo dne 26. 1. 2018 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku ve výši 8 917 Kč, jež představuje úrok v pevné části ve výši 1 789 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, poslední splátka byla stanovena na 22. 3. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy, poslední splátka ze strany žalované byla uhrazena dne 30. 1. 2018. Na dlužnou částku bylo ze strany žalované zaplaceno celkem 1 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 postoupena s účinností ke dni 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ničeho uhrazeno. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou částku 16 237 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč, dlužného poplatku ve výši 7 237 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 204 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 515,13 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny 9 000 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
Právní předchůdce žalobkyně splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu ust. § 84 až 89 zákona č. 257/2016 Sb. , kdy s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr,
a to především na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované a jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr je dostatečná. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná celkem po uzavření smlouvy uhradila 1 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně.
Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
K jednání, jež se ve věci konalo dne 8. 4. 2021, se nedostavila žalovaná, svou neúčast neomluvil, zástupce žalobkyně se rovněž nedostavil, svou neúčast omluvil. Soud jednal a rozhodl o věci vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
V daném případě soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:
ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a žalovanou dne 26. 1. 2018, že uvedeného dne účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce číslo na základě které se věřitel zavázal poskytnout zákazníkovi zápůjčku ve výši 10 000 Kč a zákazník se zavázal zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování ve výši 2 920 Kč a částky za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Celková částka, kterou se zákazník zavázal zaplatit, činí 18 917 Kč. Celkovou dlužnou částku se zákazník zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátku ve výši 273 Kč. Zákazník podpisem smlouvy potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši zápůjčky. Žalovaná smlouvu podepsala.
Z tabulky umoření vzal soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila 1 000 Kč.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník se dohodli, že postupitel postoupí pohledávky za dlužníky uvedené v příloze č. 1 smlouvy.
Z přílohy č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že postoupena byla pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznamuje žalované, že postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce číslo.
Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy číslo nejpozději ve lhůtě do 30. 4. 2020.
Z podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: dne 26. 1. 2018 uzavřela žalovaná a právní předchůdce žalobkyně smlouvu o zápůjčce číslo na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč v hotovosti, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, sestávající z úroku ve výši 1 789 Kč, částku za zpracování 2 920 Kč a částku za administrativní činnost 4 208 Kč. Celkovou částku ve výši 18 917 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 316 Kč a poslední splátku ve výši 273 Kč. Žalovaná smlouvu podepsala. Žalovaná celkem zaplatila právní předchůdkyni na zápůjčku částku 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 20. 1. 2020 byla postoupena pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2020 právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k plnění neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 30. 4. 2020.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne 26. 1. 2018 ve smyslu ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o zápůjčce.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet zápůjčku. Bylo vycházeno z informací od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalované. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalované uvedených v zákaznické kartě. Soudu nebyla ovšem doložena zákaznická karta ani jiné doklady, kterými by byla ověřována úvěruschopnost žalované před poskytnutím zápůjčky.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. o potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů k tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání.
Soud má za to, že při zkoumání úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalované, které byly v dané věci nedostatečně podloženy. Je nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy a výdaje žalované a zároveň, aby byly předloženy soudu veškeré podklady, ze kterých bylo při prověřování úvěruschopnosti žalované vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí. S odkazem na ust. § 86 odst. 1 , 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o zápůjčce ze dne 26. 1. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015 , že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
Za situace, kdy smluvní ujednání hodnotí soud jako neplatné a dle tvrzení žalobkyně bylo žalované poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, má soud za to, že nárok žalobkyně vůči žalované je možno posoudit z titulu mimosmluvního ujednání ve smyslu ust. § 2991 o. z. jako plnění bez právního důvodu. S ohledem na tvrzení žalobkyně, že žalované bylo žalobkyní poskytnuto plnění ve výši 10 000 Kč, zároveň žalovaná již poskytla plnění ve výši 1 000 Kč, je na místě přiznat žalobkyni plnění v rozdílu těchto částek, tedy částku 9 000 Kč (10 000 – 1 000), výrok I. rozsudku. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle ust. § 1879 a násl. o. z.
Splatnost pohledávky je odvíjena od předžalobní výzvy k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 30. 4. 2020. Ode dne následujícího, tj. 1. 5. 2020 se pak žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení. Soud je vázán žalobním požadavkem žalobkyně ohledně výše zákonného úroku z prodlení, když jehož výše nepřevyšuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na právní názor soudu ohledně neplatnosti smlouvy a posouzení nároku jako bezdůvodného obohacení. Zamítnuto bylo rovněž příslušenství.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná je povinna uhradit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 225 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení přiznané dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ust. § 14b odst. 1 bod 2 ve výši 300 Kč za úkon, byly přiznány úkony: příprava a převzetí věci, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy. Dále byl přiznán 3 x režijní paušál po 100 Kč a 21% DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná co do částky 9 000 Kč a neúspěšná co do částky 7 237 Kč. Její procesní úspěch představuje 55 % a procesní neúspěch 45 %, žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 10 %, což představuje částku 225 Kč. Žalobkyně v řízení osvědčila soudu, že žalovanou nejméně v 7denní lhůtě před podáním žaloby vyzvala k plnění. Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.