Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 46/2021-23
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 8 622,07 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 826,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 136,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 490,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 319,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 319,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 795,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 218,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 436,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 343,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 3 343,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 826,71 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 136,65 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 490,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 319,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 3 319,44 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 795,36 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 218,21 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 436,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 343,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 3 343,25 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 622,07 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samostatných nároků.
2. V případě prvního nároku tvrdila, že její právní předchůdce, právnická osoba, uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které poskytl žalovanému v hotovosti oproti podpisu žalovaného finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uvedené společnosti vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 1 610 Kč při sjednané úrokové sazbě 29 % ročně, odměnu za zpracování a doručení ve výši 2 498 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 967 Kč. Celkovou částku ve výši 17 075 Kč měl zaplatit formou pravidelných týdenních splátek po 285 Kč Poslední splátka tak byla stanovena na den 14. 5. 2018. Žalovaný ale posléze tuto povinnost porušil, po dni splatnosti poslední sjednané splátky tak nadále z uvedeného titulu dluží částku 3 319,44 Kč na jistině zápůjčky, částku 1 507,27 na dlužných poplatcích. Nadto po něm žalobkyně, na kterou byla mezitím pohledávka za žalovaným smluvně postoupena, požadovala ještě smluvní úroky z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky do zaplacení a úroky z prodlení rovněž z dlužné jistiny zápůjčky ode dne následujícího po marném uplynutí sedmidenní lhůty k doplacení zbývající částky, tedy ode dne 4. 9. 2017 do zaplacení. Tyto úroky i úroky z prodlení přitom žalobkyně částečně kapitalizovala, a to vždy k datu postoupení pohledávky, tedy k 20. 1. 2020.
3. Druhý nárok žalobkyně opřela o tvrzení, že právnická osoba uzavřel s žalovaným ještě další smlouvu o zápůjčce, a to smlouvu číslo ze dne 7. 11. 2016. Daná společnost opět v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úroky ve výši 2 586 Kč při úrokové sazbě 28 % ročně, odměnou za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 750 Kč. Celkovou částku 27 961 Kč měl žalovaný uhradit formou pravidelných týdenních splátek po 467 Kč, přičemž poslední splátka byla takto stanovena na den 1. 1. 2018 Ani v tomto případě žalovaný své povinnosti nedostál, a nadále tak dlužil ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni, tedy ke dni 20. 1. 2020 z uvedeného titulu na jistině zápůjčky částku 3 343,25 Kč, na poplatcích 452,11 Kč. Nadto po něm žalobkyně žádala ještě smluvní úroky z neuhrazené jistiny zápůjčky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti poslední stanovené splátky do zaplacení a také úroky z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky jdoucí od data následujícího po marném uplynutí lhůty pro doplacení dluhu, tedy od 4. 9. 2017 do zaplacení. I v tomto případě žalobkyně úroky i úroky z prodlení částečně ke dni postoupení pohledávky kapitalizovala.
4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
5. Soud vyzval oba účastníky, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Vzhledem k tomu, že ani jeden z účastníků ve stanovené lhůtě proti rozhodnutí bez jednání ničeho nenamítal, rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. o. s. ř. o věci bez nařízení jednání, vycházeje při tom z listinných důkazů předložených účastníky.
6. K prvnímu nároku žalobkyně soud z provedených důkazů zjistil, že mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 20. 3. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které v hotovosti oproti podpisu smlouvy poskytla uvedená společnost žalovanému finanční prostředky ve výši 9 000 Kč. Žalovaný se přitom ve smlouvě zavázal tyto prostředky dané společnosti vrátit a zaplatit jí i úroky ve výši 29 % ročně a poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek. Celkem tak měl zaplatit při řádném splácení částku 17 075 Kč formou 60 pravidelných týdenních splátek po 285 Kč. Žalovaný zaplatil z uvedeného titulu částku 12 002,47 Kč. Další úhradu ani přes upomínky nezaplatil. Následně byla tato pohledávka za žalovaným smluvně ke dni 20. 1. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh žalovaného na jistině zápůjčky částku 3 319,44 Kč, na poplatku 1 507,27 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství tvořeného smluvními úroky i úroky z prodlení, avšak žalovaný tak dobrovolně neučinil, ačkoliv byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
7. K druhému uplatněnému nároku žalobkyně soud z provedených důkazů zjistil, že také dne 7. 11. 2016 žalovaný uzavřel se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce, přičemž podpisem na smlouvě stvrdil i převzetí sjednané finanční částky 15 000 Kč. Tuto částku spolu s poplatky a úrokem vyčísleným za řádnou dobu trvání smlouvy měl uhradit formou 60 pravidelných týdenních splátek po 467 Kč. Úroková sazby byla sjednána ve výši 28 % ročně. Žalovaný z uvedeného titulu uhradil pouze částku 24 109,53 Kč. Ke dni postoupení pohledávky na žalobkyni, ke kterému došlo na základě smlouvy ze dne 20. 1. 2020, tak dlužil na jistině zápůjčky ještě částku 3 343,25 Kč, na poplatku 452,11 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem, ve kterém byl současně vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní znovu vyzván k dobrovolné úhradě dluhu s tím, že byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
8. Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
9. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. , v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Po právním posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v obou tvrzených případech právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným platně smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobkyně coby zapůjčitel své smluvní povinnosti splnil, když vždy poskytl žalovanému sjednané finanční prostředky. Naopak žalovaný jakožto vydlužitel svým povinnostem ze smlouvy nedostál, neboť právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil zapůjčené finanční prostředky ani sjednané úroky a poplatky celkem ve výši žalované částky. A proto mu soud nyní uložil povinnost celou žalovanou částku zaplatit, a to žalobkyni, neboť v řízení bylo prokázáno, že právě na ni platně dle § 1879 o. z. přešla pohledávka za žalovaným z tohoto titulu. A protože dle § 1880 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník (zde žalobkyně) také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění, vyhověl soud žalobě i v části týkající se příslušenství, neboť na úroky vznikl právnímu předchůdci žalobkyně a posléze žalobkyni nárok v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. přímo ze smlouvy o zápůjčce a na úroky z prodlení pak dle výše citovaného § 1970 o. z. Soud přitom přezkoumal, že výše požadovaných úroků z prodlení nepřesahuje výši určenou dle příslušných právních předpisů, zejména dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , v platném znění.
13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 622,07 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.