Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
15 C 185/2020-28
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupené advokátem titul. jméno jméno, IČO
sídlem adresa, číslo obec
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 903,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 6 903,93 Kč s úrokem z prodlení 9 % z této částky za období od 8. prosince 2018 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 6 903,93 Kč s úrokem z prodlení 9 % z této částky za období od 8. prosince 2018 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I., jakožto nevráceného úvěru 3,3 tis. Kč a nezaplaceného poplatku za jeho poskytnutí 3 603,93 Kč, když k těmto povinnostem se měl žalovaný zavázat ve smlouvě, uzavřené dne 2018 číslo, mezi společností právnická osoba a žalovaným, přičemž žalobkyně měla nabýt tuto pohledávku proti žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. září 2019 s uvedenou společností. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok blíže odůvodnila.
Ohledně skutkových tvrzení, resp. právních hodnocení žalobkyně o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, nemohl soud učinit žádné skutkové zjištění, neboť žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neoznačil tedy ani žádné z žalobních tvrzení za nesporné a žalobkyně, ač kvalifikovaně zastoupena, neoznačila žádné důkazy, na jejichž základě by soud právně hodnotil její aktivní věcnou legitimaci pro příjem žalovaných plateb. Proto soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu na plnění povinností žalovaného, sjednaných podle žalobních tvrzení v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen„ OZ“) zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , (dále jen„ OSŘ“), jak je ostatně žalobkyni jistě známo také z ustálené rozhodovací praxe zdejšího v jiných věcech, kde se domáhala obdobného plnění (viz např. sp. zn. 10 C 227/2020 , 11 C 380/2020 , 12 C 442/2020 , 17 C 120/2020 a řadu dalších). S ohledem na akcesoritu úrokového příslušenství k žalované jistině, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.
Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit důkazy ke všem svým tvrzením ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ , jak uzavřel také Ústavní soud České republiky například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15 , ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, čj. 15 C 71/2014 - 37, (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search), když jiné poučení soud advokátně zastoupené účastnici zásadně neposkytuje (§ 118a odst. 4 OSŘ ).
Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ , podle nějž je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení procesní úspěch ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na náhradu procesních nákladů žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ ).