Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 108/2021-21

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudcem Mgr Stanislavem Findejsem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 5 020 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 1 020 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč od 3. 4. 2014 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 4. 2014 do 22. 6. 2017, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 23. 6. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení dalších 1 020 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 020 Kč od 3. 4. 2014 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 3. 4. 2014 do 22. 6. 2017, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 893 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se na žalovaném domáhal zaplacení částky 5 020 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba (dříve působící pod názvem anonymizována dvě slova), uzavřela s žalovaným dne 3. 3. 2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaný se přitom zavázal tuto částku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky ve výši 1 020 Kč dané společnosti vrátit, a to nejpozději do 2. 4. 2014. Žalovaný však nic dané společnosti nezaplatil. A protože následně byla celá pohledávka za žalovaným smluvně postoupena na žalobce, domáhá se nyní žalobce po žalovaném zaplacení celé žalované částky s tím, že nadto po něm požaduje i zákonný úrok z prodlení jdoucí z žalované částky od 3. 4. 2014 do zaplacení, a to za nedodržení termínu splatnosti závazku žalovaného. Pro případ, že by soud neměl nárok žalobce z titulu smlouvy o půjčce za prokázaný, požadoval žalobce přiznat tento nárok v části jistiny po žalovaném z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce tvrzenou smlouvu o zápůjčce uvedeného obsahu. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce a účtu žalovaného však vyplynulo, že právní předchůdce žalobce převedl dne 3. 3. 2014 bezhotovostně na účet žalovaného finanční prostředky ve výši 4 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z její přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka z údajné smlouvy o zápůjčce byla postoupena z původního věřitele na žalobce. Za první prokázanou výzvu k vrácení dotčené částky lze pak považovat výzvu k zaplacení ze dne 21. 6. 2017 včetně oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne. Výzva ze dne 21. 6. 2017 pak obsahovala i náležitosti tzv. předžalobní výzvy, tedy upozorňovala žalovaného na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.

5. Po právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, tehdy ještě pod původním názvem anonymizována dvě slova, vyplatila dne 3. 3. 2014 žalovanému částku 4 000 Kč. Právní důvod výplaty této částky však nebyl dán. Žalovaný se proto na úkor právního předchůdce žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen toto bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky ochuzenému vydat, a to ve smyslu , , v platném znění (dále jen ). A protože v řízení bylo dále prokázáno, že pohledávka za žalovaným z tohoto titulu platně dle přešla na žalobce, uložil soud žalovanému, aby částku 4 000 Kč zaplatil právě žalobci. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, neboť na tyto úroky vznikl právnímu předchůdci žalobce a posléze žalobci nárok dle . Nárok na tyto úroky z prodlení však v souladu s  a soud žalobci přiznal až ode dne 23. 6. 2017, neboť žalovaný byl k úhradě dlužné částky prokazatelně vyzván až výzvou ze dne 21. 6. 2017, následující den se tak považuje za den splatnosti a od dalšího dne, tedy ode dne následujícího po dni splatnosti tak žalobci náleží nárok na úroky z prodlení. Výše přiznaných úroků z prodlení pak odpovídá , v platném znění.

6. Vzhledem k výše uvedenému pak soud zamítl uplatněný nárok žalobce na částku 1 020 Kč představující poplatek za půjčku, neboť sjednání smlouvy včetně tohoto poplatku nebylo prokázáno. Současně bylo zamítnuto i příslušenství této částky, tedy úrok z prodlení jdoucí z této částky od 3. 4. 2014 do zaplacení. A konečně soud zamítl i žalobcem žádaný zákonný úrok z prodlení jdoucí z částky 4 000 Kč za dobu předcházející shora určenému datu její splatnosti.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný z 80 % a neúspěšný z 20 %, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % z celkových nákladů, tedy v částce 893 Kč. Celkové náklady žalobce přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pro úplnost k tomu soud dodává, že návrh na zahájení řízení považuje za tzv. formulářovou žalobu, jakou žalobce podává u soudu opakovaně, ve věcech skutkově i právně obdobných, což je soudu známo z úřední činnosti. Dále jde ve věci o peněžité plnění, které nepřesahuje 50 000 Kč a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, proto bylo namístě aplikovat při určení výše náhrady nákladů řízení ustanovení a. t., neboť podmínky pro jeho aplikaci byly zcela naplněny.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.