Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 43/2021-60
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Petrou Turnovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení
částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 8,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku 28 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 20,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku 28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a úroku 20,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, <b>zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 20,50 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši částka a částku za hotovostní inkaso splátek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila toliko částku částka. Pohledávka byla dle tvrzení žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na hotovostní inkaso) částku částka. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Příslušenství sestává z dále běžícího smluvního úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky a ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky. Dále žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši částka, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši částka a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, celkem uhradila toliko částku částka. Pohledávka byla dle tvrzení žalobkyně postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině částka a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku částka. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. Příslušenství sestává z dále běžícího smluvního úroku ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky a ze zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky.
2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se žalovaná, ač řádně předvolána, nedostavila. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka, poplatku za administrativní činnost ve výši částka a poplatku za hotovostní inkaso výši částka v šedesáti týdenních splátkách po částka a poslední splátce ve výši částka. Žalovaná převzala částku částka v hotovosti při uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce /smlouva o zápůjčce vč. smluvních podmínek na č. l. 21-24 spisu/. Z listinného důkazu Zákaznická karta, sepsaného dne datum soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce označila jako adresu pro výběr hotovostních splátek ulice a číslo, PSČ obec. Jako druh bydlení zaškrtla„ spolubydlící“, dále označila, že je svobodná, nevlastní automobil, pečuje o jedno nezaopatřené dítě, důvodem zápůjčky byly opravy/rekonstrukce a neočekávané výdaje. Jako svého zaměstnavatele žalovaná uvedla pana jméno příjmení, IČO, u něhož pracovala jako vrchní kantýnská, za což měla měsíčně získávat čistou mzdu ve výši částka. Jako pravidelné měsíční výdaje žalovaná uvedla výdaje na telefon ve výši částka, dřívější splátky úvěrů/zápůjček u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši částka, výdaje na domácnost částka. V zákaznické kartě pak bylo dále křížkem vyznačeno, že žalovaná nemá jiné zápůjčky u jiných společností, a dále že věřitel ověřil telefonicky zaměstnání žalované, ověřil pracovní smlouvu a čtyři poslední výplatní pásky žalované /viz č. l. 49-50 spisu/. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a dosud na svůj dluh uhradila toliko částku částka /viz přehled plateb v elektronické podobě v systému CEPR/. Dále žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o zápůjčce číslo v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku částka, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka, odměny za zpracování a doručení ve výši částka a poplatku za administrativní činnost ve výši částka v šedesáti týdenních splátkách po částka a poslední splátce ve výši částka. Žalovaná převzala částku částka v hotovosti při uzavření smlouvy a zbývající část ve výši částka byla použita k refinancování dřívější zápůjčky vůči právní předchůdkyni žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce číslo. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce /smlouva o zápůjčce vč. smluvních podmínek na č. l. 25-28 spisu/. Z listinného důkazu Zákaznická karta, sepsaného dne datum soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy o zápůjčce označila jako adresu pro výběr hotovostních splátek ulice a číslo, PSČ obec. Jako druh bydlení však nyní zaškrtla„ nájemník“, dále označila, že je svobodná, nevlastní automobil, má středoškolské vzdělání a důvodem zápůjčky jsou opravy/rekonstrukce a neočekávané výdaje. Nově však žalovaná uvedla v kolonce počet vyživovaných osob„ 0“. Jako svého zaměstnavatele žalovaná uvedla právnická osoba obec CZ, IČO, kde pracovala jako realitní makléř, za což měla měsíčně získávat čistou mzdu ve výši částka. Jako pravidelné měsíční výdaje žalovaná uvedla dřívější splátky úvěrů/zápůjček u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši částka, a odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši částka. V zákaznické kartě pak bylo dále křížkem vyznačeno, že žalovaná nemá jiné zápůjčky u jiných společností, a dále že věřitel ověřil zaměstnání žalované na základě pracovní smlouvy a třech posledních výplatních pásek žalované /viz č. l. 42-43 spisu/. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas a dosud na svůj dluh uhradila toliko částku částka /viz přehled plateb v elektronické podobě v systému CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky vůči žalované ze shora uvedených smluv postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni / Smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek v elektronické podobě v systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo zasláno žalované na adresu uvedenou ve smlouvě jako kontaktní adresa /dopis ze dne datum na č. l. 29 spisu a poštovní podací lístek s datem podání datum v elektronické podobě v systému CEPR/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, a to nejpozději do datum /výzva k plnění na č. l. 30 spisu a podací lístek s datem podání datum v elektronické podobě v systému CEPR/. Žalobkyně je obchodní korporací, právnickou osobou /výpis z obchodního rejstříku v elektronické podobě v systému CEPR/. Žalovaná netvrdila a v řízení nevyšlo nijak najevo, že by žalovaná původnímu věřiteli či žalobkyni na úhradu dluhů cokoli navíc zaplatila.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od datum do datum (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“ či„ ZoSÚ“).
6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.
7. Podle ust. § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.
8. Dle ust. § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
11. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Dle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
13. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co výše částka se zákonným úrokem z prodlení. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatele úvěru (zápůjčky), byla před vlastním uzavřením smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované, když žalobkyni na takový postup soud upozornil již v přípise připojeném k předvolání k jednání soudu. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 9 ZoSÚ dostála, neunesla. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalované o jejích osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalované. Žádné výdaje žalované, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované uvedená v zákaznické kartě, tedy že by ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. V zákaznických kartách je toliko křížkem vyznačeno, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) ověřila pracovní smlouvy a výplatní pásky žalované. Ve své podstatě se tak opět jedná pouze o tvrzení žalobkyně, které není podloženo žádným relevantním důkazem, například kopií ověřených listin. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru. Obě zákaznické karty navíc vykazují podstatné rozpory, kterými se právní předchůdkyně žalobkyně zřejmě vůbec nezabývala. V březnu 2016 tak žalovaná uvedla, že pečuje o jedno nezaopatřené dítě, aby následně v září 2016 v zákaznické kartě bylo uvedeno, že žalovaná o žádné nezaopatřené dítě nepečuje. Dále je značně nepravděpodobné, že by žalovaná v obou zaměstnáních, které během března a září 2016 vystřídala, dosahovala totožného čistého příjmu ve výši částka, když navíc žalovaná měla být v září 2016 zaměstnána jako realitní makléř, kteří obvykle bývají odměňováni nikoli fixní měsíční částkou, ale na základě provizí z uskutečněných transakcí. Žalobkyně se nadto podrobněji nezajímala o výdaje žalované a spokojila se evidentně pouze s odhadovanými výdaji žadatele ve výši nejprve částka v březnu 2016 a následně ve výši částka v září 2016. K tomu soud uvádí, že taková výše měsíčních výdajů, mezi které je třeba především řadit výdaje na bydlení (nájemné a výdaje na služby spojené s bydlením), stravu, dopravu, ošacení, běžně poskytované služby, výdaje na osobní hygienu, zájmové aktivity apod., je velmi nepravděpodobná vzhledem k běžnému chodu věcí, a to i s ohledem na to, že žalovaná měla v březnu 2016 pečovat o nezaopatřené dítě a bydlet v nájmu. Soud proto uzavřel, že bez dalšího zkoumání a ověřování nelze zásadně akceptovat takto nízké částku jako celkové výdaje spotřebitele.
16. Soud dále uvádí, že pro řádné zkoumání úvěruschopnosti je též třeba trvat na tom, aby poskytovatelé spotřebitelských úvěrů prověřili žadatele v některém z registrů evidujících informace o čerpaných úvěrových produktech spotřebitelů, historii splácení, o závazcích po splatnosti apod., kterými jsou kupříkladu bankovní a nebankovní registr klientských informací (BRKI, NRKI) nebo databáze příjmení. Kdyby takovou časově i finančně nenáročnou lustraci žalované právní předchůdkyně žalobkyně skutečně provedla, jistě by zjistila, že žalovaná měla již v době uzavření smluv řadu závazků po splatnosti, když soud z vlastní úřední činnosti zjistil, že jen u zdejšího soudu bylo proti žalované od roku 2011 vedeno 17 exekučních řízení, přičemž žalovaná vystupovala u zdejšího soudu v celkem 25 civilních věcech, a to coby žalovaná nebo povinná v exekučním řízení. Ostatně o předluženosti žalované zcela zjevně svědčí již jen sama skutečnost, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně v krátkém časovém sledu minimálně 3 (ale spíše více) smlouvy o spotřebitelských úvěrech, a to krom dvou smluv projednávaných v tomto řízení ještě smlouvu číslo k jejímuž refinancování sloužila smlouva o zápůjčce z datum. Právní předchůdkyně žalobkyně však lustraci žalované ve shora uvedených či obdobných databázích neprovedla, nezkoumala blíže finanční situaci žalované, přestože prokazatelně měla k dispozici indicie silně nasvědčující o její předluženosti, když žalovaná si u právní předchůdkyně žalobkyně musela brát další zápůjčku, aby jí mohla splatit svůj předchozí závazek, a i z toho důvodu proto soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr v obou dvou případech v rozporu s ust. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru.
17. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností (viz důvodová zpráva k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 -39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod číslo použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ).
18. V poměrech projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, když posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je pak absolutní neplatnost obou dotčených smluv o zápůjčce a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Pokud jde o první smlouvu o zápůjčce z března 2016, žalované byla poskytnuta jistina ve výši částka a žalovaná na tento právní titul uhradila celkem částka. Z této první smlouvy se tak žalovaná na úkor žalobkyně nikterak bezdůvodně neobohatila žalobkyni tak nedluží ničeho. V případě druhé smlouvy o zápůjčce ze září 2016 byla žalované poskytnuta jistina ve výši částka a žalovaná na tento právní titul uhradila celkem částku částka. Žalovaná se tak v tomto případě na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila v rozsahu částky částka. Žalovaná proto byla povinna tuto částku žalobkyni uhradit dle § 2991 a § 2993 o. z., a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Soud proto žalobě v rozsahu této částky vyhověl.
19. Žalovaná byla povinna vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění, jak je shora uvedeno. Ve věci byla žalovaná prokazatelně vyzvána k plnění předžalobní upomínkou ze dne datum, v níž jí byla stanovena lhůta k plnění do datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na zákonný úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ode dne datum do zaplacení, a to však pouze z přiznané částky ve výši částka odpovídající výši bezdůvodného obohacení.
20. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř.
21. Ve zbývajícím rozsahu, včetně části nepřiznaného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce, od nichž své další nároky žalobkyně odvíjela.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Soud připomíná, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 , či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08 ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat svého práva podáním návrhu na výkon rozhodnutí nebo exekuci.