Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 305/2020-39
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi údaje o zástupci proti žalovanému údaje o účastníkovi, o zaplacení 8 829,48 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 4 029,48 Kč, úroku úroku ve výši 2 220,67 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 944,09 Kč, úroku z prodlení z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do 27. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 470,92 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 28. 1. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 4 029,48 Kč, úroku úroku ve výši 2 220,67 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 944,09 Kč, úroku z prodlení z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do 27. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 470,92 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Předmětem řízení v této věci byl dluh vzniklý nesplacením zápůjčky podle smlouvy číslo uzavřené dne 8. 3. 2017 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba
2. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 8. 3. 2017 se společností právnická osoba smlouvu, podle které uvedená společnost žalovanému v hotovosti předala 6 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit 4 640 Kč (úrok ve výši 799 Kč, poplatek za zpracování a doručení ve výši 1 832 Kč a administrativní poplatek ve výši 2 009 Kč), to vše v 44 týdenních splátkách po 237 Kč a poslední ve výši 212 Kč. Žalovaný dosud zaplatil 1 200 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem z téhož dne.
3. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o zápůjčku poskytovanou spotřebiteli (§ 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
4. Z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní, ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
5. V projednávaném případě žalobkyně pouze obecně uvedla, že její právní předchůdkyně splnila svou zákonnou povinnost a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného poskytovaný spotřebitelský úvěr splácet, a to zejména na základě informací získaných přímo od žalovaného a z předložených dokladů. K tomuto svému tvrzení však žalobkyně neoznačila žádné důkazy a ani z těch v řízení provedených tyto skutečnosti zjištěny nebyly. Soud proto shledal, že o těchto tvrzeních žalobkyně neunesla své břemeno důkazní (§ 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále již jen„ o.s.ř. “)), aniž mohla být o následcích ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. poučena, neboť se z nařízeného jednání omluvila. Z tohoto důvodu soud shledal uzavřenou smlouvu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) absolutně neplatnou.
6. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil a je povinen obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž takto žalovaný vydal již 1 200 Kč a k vydání tudíž zbývá jen 4 800 Kč. Tento nárok byl v souladu s § 1879 o. z. postoupen žalobkyni. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalovaného a jeho výši, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. 32 Odo 442/2003 ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k plnění, neboť z přiložených podacích lístků se nepodává, že by se zasílané zásilky dostaly do sféry dispozice žalovaného, ale ostatně ani to, že by obsahem zasílaných zásilek byla výzva k plnění. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 26. 1. 2021 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu spolu s předvoláním k nařízenému jednání uložena u provozovatele poštovních služeb), následující den, tj. 27. 1. 2021, tak byl žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinil, dostal se dne 28. 1. 2021 do prodlení.
7. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč, a to včetně úroků z prodlení podle § 1970 o. z. jdoucích od 28. 1. 2021 ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.
8. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 029,48 Kč, úroku úroku ve výši 2 220,67 Kč, úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 944,09 Kč, úroku z prodlení z částky 5 270,92 Kč od 25. 6. 2019 do 27. 1. 2021 a úroku z prodlení z částky 470,92 Kč od 28. 1. 2021 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která však byla shledána neplatnou. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.
9. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byl převážně úspěšným účastníkem žalovaný a náleželo by mu tudíž právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o.s.ř. ). Žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud právo na jejich náhradu nepřiznal žádnému z účastníků.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.