Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
16 C 109/2021-12
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem titul Davidem Mařádkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 1 620 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 231,26 Kč za dobu od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 231,26 Kč za dobu od 16. 10. 2017 do 30. 9. 2020, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Předmětem řízení byl na základě žaloby podané dne 20. 1. 2021 požadavek na zaplacení částky specifikované výrokem I. coby součtu žalovanou nezaplacených rozhlasových poplatků za říjen 2017 až září 2020 včetně a úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek do 30. 9. 2020.
2. Soud rozhodl bez ústního jednání na základě § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění zákona číslo 2020 Sb., dále„ o. s. ř. “ Skutkový stav byl totiž objasněn důkazy předloženými žalobkyní, která rozhodnutí bez nařízení jednání navrhla v žalobě. Soud vyzval žalovanou, aby se k této možnosti do 14 dnů od doručení výzvy také vyjádřila s upozorněním, že pokud se nevyjádří, bude soud předpokládat její souhlas (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaná nereagovala, přestože jí výzva byla účinně doručena.
3. Soud založil rozsudek především na tomto skutkovém stavu. Žalovaná se jako vlastník jednoho rozhlasového přijímače dne 31. 10. 2015 přihlásila do evidence poplatníků rozhlasového poplatku a ke dni 24. 9. 2020 se neodhlásila. Nezaplatila rozhlasový poplatek za dobu od října 2017 do září 2020 včetně. Dne 7. 3. 2020 se přihlásila do své datové schránky, v níž v ten okamžik byla předžalobní výzva.
4. Soud případ právně kvalifikoval jako právní povinnost žalované uhradit žalobkyni rozhlasový poplatek (§ 2 odst. 1 , § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů ve znění zákona č. 318/2015 Sb. , dále„ r. t. p.“). A to ve výši 45 Kč měsíčně (§ 6 r. t. p.), tedy 135 Kč za čtvrtletí, splatných vždy nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce čtvrtletí (§ 7 odst. 3 r. t. p.). Žalovaná namítala, že danou provozovnu pronajímá jiné osobě, která zde podniká a rozhlasový přijímač užívá. Podle zákona však není podstatné, kdo přijímač užívá, nýbrž to, kdo jej vlastní či drží. Podle § 3 odst. 1 r. t. p. je totiž„ poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.“ A žalovaná netvrdila, že by daný přijímač nevlastnila ani nedržela. Podle § 5 odst. 5 r. t. p. pak„ poplatník, který je právnickou osobou, platí rozhlasový poplatek z každého rozhlasového přijímače a televizní poplatek z každého televizního přijímače.“ Námitka žalované tudíž byla právně irelevantní. Dnem následujícím po dni splatnosti každého jednoho poplatku, tedy vždy od šestnáctého dne měsíce, se tak žalovaná ocitala v prodlení s jednotlivými částkami 135 Kč a vznikala jí povinnost zaplatit i úrok z prodlení (§ 1970 první věta zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, dále„ o. z.“). Výši úroku žalobkyně vyčíslila v souladu se zákonem (§ 1970 druhá věta o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění nařízení č. 434/2017 Sb. , resp. číslo Sb.). Žalobkyně tedy prokázala vznik a splatnost žalované pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuplatnila žádnou právně relevantní námitku, proto soud vyšel z právní domněnky trvání žalovaného nároku ke dni vyhlášení rozsudku (§ 154 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) Z těchto důvodů soud žalobkyni přisoudil celou žalovanou částku.
5. Výrok II. odpovídá ustanovení § § 137 odst. 1 , 142a odst. 1, 142 odst. 1 a 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) , § 2 odst. 1 vyhlášky MSp č. 254/2015 Sb. , protože žalobkyně v časovém limitu předvídaném zákonem žalované odeslala předžalobní upomínku a protože byla ve sporu plně úspěšná. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč (Položka 2 odst. 1 písm. a) přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 255/2019 Sb. a z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč za úkon – za předžalobní výzvu a za žalobu. Celkové náklady tedy činí 600 Kč Lhůty k zaplacení soud ve výrocích I. a II. stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. , poněvadž neshledal důvod k jiným lhůtám.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaná řádně a včas povinnosti uložené v tomto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.