Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 218/2020-25
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem titul Janem Davidem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
se sídlem adresa žalobkyně,
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované,
o zaplacení 18 680 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 130 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 130 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 550 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 11 550 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 130 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 7 130 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 550 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 11 550 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit shora uvedenou částku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy ze dne datum, složené z půjčené částky 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 11 550 Kč. Žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost vyčerpanou částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými splátkami ve výši 443 Kč týdně, kterou však řádně neplnila dle poměru splátek od datum. Žalobkyně však žádá úrok z prodlení až od splatnosti celé částky dle smlouvy, tj. datum. Žalobkyně k dotazu soudu doplnila, že kontrolu úvěruschopnosti provedla kontrolou dokladů žalované, údaji sdělenými žalovanou v tzv. evidenční kartě klienta, kontrolou Centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku, a "osobní znalostí" platební historie žalované a poměrů jejího bydliště a práce.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den datum, ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádá odročení jednání, a žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Ze smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, a závazek žalované splatit tento úvěr včetně ceny úvěru kapitalizované ve výši 11 550 Kč (5250 Kč úrok, 3 000 Kč poplatek za zpracování úvěru, 3 300 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), tj. celkem 26 550 Kč pravidelnými 60 týdenními splátkami ve výši 443 Kč, splatných vždy do 7 dnů od předchozí splátky počínaje dnem datum Částku 15 000 Kč obdržela žalovaná hotově oproti podpisu smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy jsou také„ smluvní podmínky“ a evidenční karta klienta. Součástí smlouvy je prohlášení žalované, že není účastníkem insolvenčního ani exekučního řízení.
5. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 12 000 Kč měsíčně u německé společnosti a ze mzdy ve výši 9 200 Kč jako uklízečka, a žije u rodičů s výdaji 500 Kč a dalšími výdaji 750 Kč, 3 000 Kč a s povinností hradit splátky 2 jiných úvěrů u žalobkyně ve výši 1 800 Kč měsíčně a u jiného úvěrujícího ve výši 3 000 Kč; celkem 9 050 Kč. Své poměry měla dle této listin y žalovaná doložit pracovní smlouvou, výplatními páskami a SIPO, ty ovšem žalobkyně nepředložila.
6. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že po podpisu smlouvy žalovaná uhradila 7 870 Kč.
7. Z výzvy k zaplacení ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že žalobce prostřednictvím zástupce z řad advokátů vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky.
8. Z předložených důkazů soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu: Žalobkyně s žalovanou podepsala úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byla poskytnuta žalované v hotovosti částka ve výši 15 000 Kč, a současně byl sjednán závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně ceny úvěru kapitalizované ve výši 11 550 Kč (5250 Kč úrok, 3 000 Kč poplatek za zpracování úvěru, 3 300 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek), tj. celkem 26 550 Kč pravidelnými 60 týdenními splátkami ve výši 443 Kč, splatných vždy do 7 dnů od předchozí splátky počínaje dnem datum. Žalovaná uhradila pouze částku 7 870 Kč. Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované toliko dotazy na žalovanou v žádosti o úvěr, které fakticky neověřovala, resp. pokud je ověřovala, důkazy k tomu nepředložila, a jelikož se nedostavila k soudnímu jednání, nemohla být ani poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Z dalších tvrzení a důkazů ve věci soud nezjistil žádné významné skutečnosti. V prodlení žalovaná zůstala i po upomínce žalobkyně.
9. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o (spotřebitelském) úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že, postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ), když se spokojil s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by je přiměřeně ověřil (§ 84 ZSÚ, resp. jejich ověření nedoložil soudu – srov. shora). Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalované, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaná je proto povinna vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.). Za období prodlení pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s návrhem žalobce podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , když v řízení byla poměrně úspěšnější žalovaná, nicméně z obsahu spisu se podává, že jí nevznily žádné náklady řízení. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.