Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

120 C 25/2020-79

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátkou titul. jméno příjmení

sídlem adresa

zn. bankovní účet

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení částky 23 584 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Co do částky 19 979 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 35 % ročně z částky 18 859,12 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 605 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 19 979 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení a co do úroku ve výši 35 % ročně z částky 18 859,12 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 9. 2020 ve znění jejího částečného zpětvzetí domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 584 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 4. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 35 % ročně z částky 18 859,12 Kč od 28. 4. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 78 696 Kč. Tvrdila, že mezi účastníky byla 15. 10. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, k jehož vyplacení došlo 16. 10. 2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši efektivní úrokové sazby 83,83 % p.a. splácet v 60 měsíčních splátkách po 1 093 Kč splatných vždy k 19. dni v měsíci, a to od listopadu 2018. Žalobkyně dále tvrdila, že před poskytnutím úvěru provedla tzv. scoring klienta (prověřila údaje poskytnuté žalovaným, její doklady o příjmech, výpisy z bankovního účtu, ověřila úvěrovou historii žalované v databázích příjmení a NRKI (Nebankovní registr klientských informací) a až poté rozhodla o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Žalovaná do data zesplatnění uhradil pouze 15 splátek po 1 093 Kč, tj. celkem 16 395 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 800 Kč. V důsledku prodlení žalovaného došlo k zesplatnění celého úvěru k 26. 4. 2020 a celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru se staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 21 786,10 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Bylo též ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný se dále zavázal, že pokud nezaplatí v den zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky denně, a to od 28. 4. 2020 do úplného zaplacení, a že zaplatí sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do jeho úplného uhrazení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 27. 4. 2021 se bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno dne 19. 3. 2021 a 14. 4. 2021 postupem dle na adresu místa trvalého pobytu vedenou v evidenci obyvatel. Soud ve věci proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného ve smyslu

3. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

4. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

5. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

6. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Dle § 2993 věta prvá o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle a 2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Z předsmluvního formuláře ze dne 15. 10. 2018, informace pro klienty, smlouvy o úvěru z téhož dne, prohlášení klienta, výpisu z registru ČNB, oznámení o schválení úvěru ze dne 17. 10. 2018 vč. splátkového kalendáře a dokladu o vyplacení úvěru, bylo zjištěno, že žalovaný na základě žádosti uzavřel se žalobkyni smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě mu byla dne 16. 10. 2018 zaslána částka ve výši 20 000 Kč, kterou se zavázal splácet po dobu 60 měsíců po 1 093 Kč měsíčně vždy k 19. dni v měsíci, celkem tak zaplatí 65 580 Kč, byla sjednána roční procentní sazba nákladů 83,63 %. Podle čl. 6. úvěrové smlouvy byla smluvena náhrada nákladů v případě opožděných plateb tak, že v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne klient v prodlení o délce 30 dnů, maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Podle čl. 6 smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením klienta, který se ocitne v prodlení s úhradou splátky o 15 dnů a to na částku 200 Kč u každé jednotlivé splátky. Podle čl. 6 a 6.4. smlouvy jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky ke zesplatnění úvěru. Pro tento případ se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Jestliže pak klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný ve smlouvě dále mj. uvedl, že svou doručovací adresa v obec, ulice a číslo. Žalobkyně byla oprávněna smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavírat.

11. Z y označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťovala osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného. Zprostředkovatel úvěru při uzavírání smlouvy dle informací žalovaného stanovil jeho příjem na částku 19 857 Kč, výdaje na celkovou částku 5 220 Kč měsíčně, sestávající z částky životního minima 3 410 Kč, částky 1 810 Kč na bydlení, když rukou je zde pak dopsána částka 4 500 Kč. V položce ostatních nákladů (doprava, kurzy, záliby, apod.) bylo uvedeno 0 Kč. Po odečtení„ rezervy“ 1 000 Kč tak zprostředkovatel úvěru vyhodnotil, že žalovaný disponuje volnými zdroji ve výši 13 637 Kč. Dále v „ hodnocení klienta“ mj. uvedl, že žalovaný je zaměstnán se smlouvou na dobu neurčitou, je svobodný, má vlastní bydlení. Žalovaný tuto u stvrdil svým podpisem.

12. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu z 16. 10. 2018 a 15. 10. 2018, z výplatní pásky za 9/ 2018 soud zjistil, že žalovaného průměrný měsíční výdělek za dobu 1. 7. 2018 – 30. 9. 2018 činil 20 169 Kč, přičemž v září to bylo 19 353 Kč.

13. Z výpisu záznamů z registru příjmení bylo zjištěno, že žalovaný ničeho ke 14. 10. 2018 nedlužil. Z prováděného CBS skóre klienta (čím vyšší je skóre, tím je platební morálka lepší, resp. vyšší hodnota skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení) soud zjistil, že hodnota skóre žalovaného byla 418, tedy že byla zařazena do kategorie III. Tato kategorie je vyhodnocena jako menší riziko, úvěr bývá limitován výší vyplacené částky.

14. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek titul. jméno příjmení, příjmení příjmení bylo zjištěno, že tento znalec k žádosti žalobkyně vysvětlil pojem nominální úrokové míry a efektivní úrokové míry a provedl porovnání výší těchto sazeb v podrobné tabulce. Uvedl, že pokud je uvedena ve smlouvě efektivní úroková sazba, lze dopočítat úrokovou sazbu nominální. Bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná.

15. Podle karty klienta žalovaný uhradil celkem 16 395 Kč v 15ti splátkách po 1 093 Kč, z nichž některé byly uhrazeny opožděně.

16. Výzvami ze dne 23. 3. 2020 a dne 20. 4. 2020 žalobkyně upozornila žalovaného na prodlení s úhradou splátek, na vznik jejího nároku na úhradu vynaložených nákladů, smluvní pokuty a na možnost zesplatnění celého úvěru.

17. Oznámením ze dne 26. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně zesplatnila předmětný úvěr z důvodu prodlení žalovaného s jeho splácením a vyzvala jej k úhradě celkem 23 584 Kč.

18. Předžalobní výzvou ze dne 9. 9. 2020 žalobkyně rekapitulovala žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících z úvěrové smlouvy z důvodu prodlení s úhradou splátek úvěru a vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky. Tato byla žalovanému odeslána dle podacího archu dne 10. 9. 2020 na adresu uvedenou ve smlouvě.

19. Z vyjádření obec národní banky, právnická osoba a právnická osoba se podávají obvyklé úrokové sazby úvěrů, a to 15- 35%.

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky 3 605 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 28. 4. 2020 do zaplacení.

21. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

22. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C číslo ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady číslo musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008 číslo musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

23. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v  jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

24. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně si pro účely posouzení úvěruschopnosti nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalovaného. Dle názoru soudu při zjišťování výdajů žalovaného, nelze bez dalšího paušálně aplikovat částku životního minima 3 410 Kč, nýbrž je nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele. Náklady na vlastní bydlení tvrzené v částce 1 810 Kč nebyly nijak podloženy a soudu se jeví značně podhodnoceny. Nebyly doloženy ani náklady na bydlení ve výši 4 500 Kč, která byla k údaji v listině„ hodnocení klienta“ dopsána evidentně později. Žalovaný ve smlouvě uvedl telefonní číslo a e-mailovou adresu, je tedy pravděpodobné, že měl i výdaje na služby spojené s užíváním telefonu, příp. internetu. Tyto výdaje žalobkyně rovněž nijak neověřovala. V souhrnu tedy žalobkyně měla k dispozici toliko doklad o pracovním poměru žalovaného resp. o výši příjmu, nijak však neověřovala ani nevyžadovala doložení listin týkajících se jeho výdajů, které leze paušalizovat částkou 3 410 Kč.

25. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Žalobkyně žádným způsobem neověřovala výdaje žalovaného. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému pouze právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil 16 395 Kč. Proto soud žalovanému uložil ve smyslu o.z. povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 3 605 Kč s úroky z prodlení z této částky jdoucími ode dne žalobkyní žádaného, když k prodlení s vrácením jistiny došlo již v době předchozí. Výše úroku z prodlení vyplývá z

26. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

27. O nákladech řízení rozhodl soud dle Ve sporu byl procesně úspěšnější žalovaný, který tak měl právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož mu dle obsahu spisu žádné nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

28. Lhůta k plnění byla stanovena dle věta za středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.