Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 13/2021-39
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum
bytem adresa
o zaplacení 5 199 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 199 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 6. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu 19. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení 5 199 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 22. 6. 2016 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, která měla být mezi účastnicemi uzavřena 27. 4. 2016. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to bezhotovostním převodem ve prospěch jejího bankovního účtu. Žalovaná se zavázala, že poskytnutou částku vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč, obojí ve lhůtě do 21. 6. 2016. Svou povinnost však nesplnila, proto se žalobkyně domáhala úhrady dluhu z předmětné smlouvy a současně též zákonného úroku z prodlení z dlužné částky za dobu ode dne následujícího dni splatnosti úvěru do zaplacení.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dá jen„ o. s. ř. “). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas účastnic s tímto postupem přitom předpokládal, neboť žádná z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na podkladě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Žalobkyně uzavřela se žalovanou jednak rámcovou smlouvu o úvěru, jednak na ni navazující jednotlivou smlouvu o úvěru, na jejichž podkladě dne 27. 4. 2016 poskytla žalované bezhotovostním převodem ve prospěch jejího bankovního účtu č. bankovní účet peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že uvedenou částku žalobkyni vrátí a současně zaplatí poplatek za poskytnutí úvěru, jehož výše odpovídala 30 % z poskytnuté jistiny, tedy 1 200 Kč, obojí ve lhůtě 30 dnů od poskytnutí úvěru, tedy do 27. 5. 2016. Předžalobní upomínkou z 11. 6. 2019, která byla žalované odeslána téhož dne, zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 7 948,68 Kč vzniklého z titulu shora uvedené smlouvy a dále k úhradě nákladů právního zastoupení ve výši 5 100 Kč ve lhůtě tří dnů s upozorněním, že v případě neuhrazení dluhu ve stanovené lhůtě bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
5. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů ve znění účinném do 30. 11. 2016.
6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
8. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl na základě úvěrové smlouvy uzavřené ve smyslu § 2395 o. z. závazkový právní vztah. Žalobkyně svému závazku z této smlouvy prokazatelně dostála, neboť poskytla žalované peněžní prostředky v ujednané výši. Bylo tedy na žalované, aby poskytnutou jistinu spolu s ujednaným poplatkem za poskytnutí úvěru vrátila žalobkyni v dohodnutém termínu splatnosti, tedy do 27. 5. 2016 (30 dnů od poskytnutí úvěru). Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že by dlužnou částku žalobkyni ve lhůtě splatnosti, případně po ní, byť jen částečně uhradila. Soud tedy vycházel z toho, že skutečně žalobkyni dluží žalovanou částku v celkové výši 5 199 Kč (je právem žalobkyně, pokud v žalobě nepožadovala celkovou dlužnou částku z předmětné smlouvy ve výši 5 200 Kč, ale částku nižší). Proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 5 199 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení z této částky. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., neboť žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyla odpovědná. Výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
9. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. vůči neúspěšné žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty v dané věci sestávaly ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 968 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 500 Kč za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl. a jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 cit. vyhl. (jednoduchá výzva k plnění) v poloviční výši 100 Kč, dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 168 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. ). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 368 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li tímto rozsudkem uložená povinnost splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí.