Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 109/2020-78

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Radkem Pavlačkou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalovaného

2. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalovaného

3. celé jméno žalovaného, datum narození

bytem adresa žalovaného, žalovaného a žalovaného

všichni zastoupeni advokátem titul. jméno příjmení

sídlem adresa

o určení neplatnosti právního jednání - darovací smlouvy ze dne datum

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je neplatná darovací smlouva ze dne datum, kterou obec celé jméno žalovaného, datum narození, obec a číslo, PSČ, a jméno příjmení, datum narození, obec a číslo, PSČ, převádějí své vlastnické právo k pozemkům p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo to vše nacházející se v k. ú. obec na Moravě, obec Ždírec, zapsáno na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení ve výši 28 540,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných s tím, že každému z žalovaných náleží 1/3.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je neplatná darovací smlouva ze dne [datum], kterou [obec] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [obec a číslo], [PSČ], a [jméno] [příjmení], [datum narození], [obec a číslo], [PSČ], převádějí své vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] to vše nacházející se v k. ú. [obec] na Moravě, obec Ždírec, zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným plnou náhradu nákladů řízení ve výši 28 540,51 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných s tím, že každému z žalovaných náleží 1/3.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala, aby bylo určeno, že je neplatná darovací smlouva ze dne datum (dále též jen„ Smlouva“), kterou její rodiče manželé příjmení a jméno celé jméno žalovaného (dále též jen„ manželé celé jméno žalovaného“) převedli své vlastnické právo k pozemkům p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo nacházejícím se v k. ú. obec na Moravě, obec Ždírec, a zapsaným Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Jihlava, na list vlastnictví. Podle žalobkyně manželé celé jméno žalovaného při uzavírání Smlouvy jednali v duševní poruše, která je činila neschopnými právně jednat. Přestože manželé celé jméno žalovaného dosud nebyli omezeni ve svéprávnosti, jsou jejich paměť a rozumové schopnosti natolik omezené, že nebyli schopni posoudit následky svého jednání. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti dovozuje žalobkyně ze skutečnosti, že se podanou žalobou snaží ochránit zájmy svých rodičů, které jsou poškozovány, a současně je potenciálním dědicem, takže by převodem nemovitých věcí mohlo být do budoucna ohroženo její dědické právo.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Podle žalovaných nemá žalobkyně naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Smlouvy, kterou manželé celé jméno žalovaného darovali v žalobě specifikované nemovité věci žalovaným 2. a 3., jež jsou jejich vnuky, takže žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby (zjevně myšleno aktivně věcně legitimována). Podle žalovaných ustálená judikatura a literatura neumožňuje žalovat na určení neplatnosti právního jednání. Žalovaný 1. namítl, že není pasivně legitimován (zjevně myšleno pasivně věcně legitimován), neboť není účastníkem Smlouvy. Dle žalovaných je dále jednání žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, když tato své rodiče označuje za nesvéprávné bez jakéhokoliv důkazu a současně se ještě za jejich života označila za potenciální dědičku.

3. Žalovaná navrhla, aby vedlejšími účastníky v řízení byli manželé celé jméno žalovaného. Soud je proto vyzval, zda hodlají do řízení vstoupit, ale manželé celé jméno žalovaného do řízení nevstoupili. Dle výpisu z Centrální evidence obyvatel pan příjmení celé jméno žalovaného, datum narození, zemřel dne datum. Podle ustanovení , odst. 2 , , v účinném znění (dále též jen„ “) může se jako vedlejší účastník vedle žalobce nebo žalovaného zúčastnit řízení ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Do řízení vstoupí buď z vlastního podnětu, nebo na výzvu některého z účastníků učiněnou prostřednictvím soudu. O přípustnosti vedlejšího účastenství soud rozhodne jen na návrh. Dle předmětného ustanovení se osoba stává vedlejším účastníkem v okamžiku, kdy svou vůli stát se vedlejším účastníkem v řízení projeví, pokud bude mít právní zájem na výsledku řízení. Zjevně měli být manželé celé jméno žalovaného spíše účastníky řízení, neboť dle skutkových tvrzení byli účastníky Smlouvy, nicméně rozhodně neprojevili zájem být vedlejšími účastníky řízení. Pokud tedy manželé celé jméno žalovaného nejsou a nebyli účastníky či vedlejšími účastníky řízení nemůže jim soud jmenovat opatrovníka pro řízení (viz

). K ochraně jejich práv a zájmů pak slouží jiné právní instituty (k tomu viz dále).

4. Žalobkyně dále navrhla přerušení řízení do skončení řízení o pozůstalosti po jméno celé jméno žalovaného a do skočení řízení o omezení svéprávnosti jméno příjmení. Soud těmto návrhům nevyhověl, když ani jedno z uvedených řízení nemá jakýkoliv vliv a význam na toto řízení s ohledem na závěry uvedené níže. Oba tyto návrhy lze označit za obstrukční zbytečně prodlužující toto řízení.

5. Žalobkyně po provedení důkazu vzala žalobu zpět ve vztahu k žalovanému 1., který však se zpětvzetím žaloby nesouhlasil. Důvodem nesouhlasu je názor žalovaných, že žalobu je třeba zamítnout, neboť nelze žalovat na určení neplatnosti smlouvy. Podle názoru soudu je nesouhlas důvodný. Žalobkyně se rozhodla k podání žaloby, aniž by využila možnosti seznámit se s textem Smlouvy, a to nahlédnutím do sbírky listin vedené Katastrálním úřadem. K nahlédnutí nepřistoupila žalobkyně ani poté, co bylo ze strany žalovaného 1. v rámci vyjádření k žalobě namítáno, že on není účastníkem Smlouvy. Soud si je vědom ustanovení , ale s ohledem na princip rychlosti a ekonomie řízení nerozhodoval o neúčinnosti zpětvzetí, ale rovnou přistoupil k vyhlášení rozsudku, když dle přesvědčení soudu nemůže tento postup mít vliv na rozhodnutí ve věci samé.

6. Z y označené jako„ Darovací smlouva se zřízením věcného břemene (služebnosti)“ soud zjistil, že tuto uzavřeli manželé celé jméno žalovaného a žalovaný 1. s jméno příjmení, narozenou

datum, a to všichni jako dárci a dále žalovaní 2. a 3. jako obdarovaní. Smlouva byla podepsána dne datum Smlouvou manželé celé jméno žalovaného darovali žalovanému 2. pozemky p. číslo p. číslo parcelní číslo nacházející se v k. ú. obec na Moravě, obec Ždírec, a žalovanému 3. pozemky p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo nacházející se v k. ú. obec na Moravě, obec Ždírec Smlouvou dále darovali žalovaný 1. s jméno příjmení žalovaným 2. a 3. další nemovité věci a žalovaný 2. zřídil ve prospěch těchto dárců služebnost. Podpisy účastníků byly ověřeny zástupcem notářky.

7. Z provedeného důkazu učinil soud závěr o tom, že žalobkyně, ani žalovaný 1. nebyli účastníky Smlouvy, kterou manželé celé jméno žalovaného převedli své vlastnické právo na žalované 2. a 3. mimo jiné k pozemkům označeným v žalobě.

8. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyni svědčí naléhavý právní zájem na určení neplatnosti Smlouvy ve smyslu Nejvyšším soudem je jednotně judikováno, že určovací žaloba má preventivní charakter a její místo je tam, kde je možné díky ní eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k příslušné nápravě nelze dospět jinak. Určovací žalobu lze také využít, pokud by účinněji než jiné procesní prostředky, vystihovala obsah a povahu daného právního vztahu a právě jejím prostřednictvím by bylo lze dosáhnout úpravy, představující určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů (viz rozsudek ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. rozhodnutí, jakož i všechna dále citovaná rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 20. 5. číslo, sp. zn. , konstatoval, že předpokladem úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby), jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na určení je naléhavý právní zájem. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se sporný právní vztah nebo sporné právo týká. Současně je judikaturou i komentářovou literaturou konstantně a dlouhodobě zastáván názor, podle něhož, lze-li žalovat přímo na určení existence práva či právního vztahu, pan není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního jednání, které se tohoto právního vztahu či práva týká (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. ). Všechny výše uvedené závěry pak Nejvyšší soud zopakoval v nedávném usnesení (ze dne 30. 6. 2020, č. j. -461), které podle názoru soudu bylo vydáno ve skutkově velmi podobné věci. V předmětném usnesení Nejvyšší soud také konstatoval, že ve prospěch osoby, která by v budoucnu byla omezena ve svéprávnosti, by mohl určovací žalobu podat její hmotněprávní opatrovník, takže lze ochrany jejích zájmů dosáhnout i jiným, právem předvídaným způsobem než určovací žalobou podanou třetí osobou. Dále Nejvyšší soud zopakoval, že naléhavý právní zájem ohledně potenciálního budoucího dědického práva nemůže být dán, neboť soudní praxe běžně připouští podání žaloby na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí, přičemž smyslem takové žaloby je zjištění, zda tato věc má být projednána v dědickém řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. ).

9. S ohledem na výše uvedený závěr učiněný z provedeného dokazování je zjevné, že žalobkyně nemá aktivní věcnou legitimace k podání žaloby, neboť nebyla účastníkem Smlouvy a tato Smlouva se nedotýká její právní sféry. Názor žalobkyně, že fakticky vykonávala funkci opatrovníka manželů příjmení, neboť se o ně starala a hájila jejich zájmy, je zcela mimo právní rámec a nemá to nic společného s namítaným přepjatým formalismem. příjmení jméno příjmení bude omezena ve svéprávnosti, bude moci případnou určovací žalobu podat její hmotněprávní opatrovník, není proto potřeba jakékoliv aktivity v tomto směru ze strany žalobkyně. Současně soud dospěl k závěru, že žalobkyni nenáleží ani naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního jednání. Předně není na místě žalovat na neplatnost právního jednání, když je možné žalovat na určení vlastnictví. A dále pokud by se žalobkyně v budoucnu skutečně stala dědičkou jméno příjmení (či pokud je dědicem jméno celé jméno žalovaného), bude se moci domáhat určení, že předmětné nemovitosti náleží do jejich pozůstalosti.

10. S ohledem na výše uvedené soud neprovedl další stranami navržené důkazy, neboť tyto se nevztahují k existenci naléhavého právního zájmu. Aniž by se tedy soud zabýval okolnostmi uzavření Smlouvy, byla žaloba zamítnuta z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, jakož i pro nedostatek naléhavého právního zájmu. Ve vztahu k žalovanému 1. je také důvodem zamítnutí žaloby nedostatek pasivní věcné legitimace, neboť žalovaný 1. nebyl účastníkem Smlouvy.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zákona a přiznal žalovaným, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 540,51 Kč Náklady řízení žalovaných jsou tvořeny odměnou advokáta stanovenou vzhledem ke zrušení vyhlášky

č. podle , advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“). Žalovaní požadovali, aby se náhrada nákladů řízení odvíjela od hodnoty převáděných nemovitých věcí. V řízení však hodnota bezúplatně převáděných nemovitých věci nebyla zkoumána a ani jakákoliv informace o jejich hodnotě nebyla obsahem spisu. Nelze podle soudu vycházet z oceňovací vyhlášky, když tato nemá odpovídající vypovídací hodnotu a současně soudu nenáleží odpovědět na ryze odbornou otázku ohledně hodnoty nemovité věci. Odměna advokáta proto byla stanovena podle ve spojení s  a při aplikaci ustanovení AT činí 22 320 Kč (za každého ze tří zastupovaných účastníků po 3 úkonech právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání vyjádření k žalobě, účast u jednání soudu – po 2 480 Kč za úkon právní služby, tj. 80 % z 3 100 Kč, tzn. 9 x 2 480 Kč). Dále náleží advokátovi paušální náhradou hotových výdajů stanovená podle ve spojení s  AT ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 300 Kč), když paušální náhrada je navázána již pouze na učiněný úkon právní služby a nelze při ní zohledňovat počet zastupovaných účastníků a soud se tedy neztotožňuje s názorem žalovaných o násobku paušálních náhrad. Náklady řízení dále tvoří náhrada cestovních výdajů dle ustanovení AT ve spojení s  an. ve výši 272,8 Kč (základní náhrada za cestu obec – obec a zpět – 2 x 31 km po 4,40 Kč za km) a ve výši 94,40 Kč (za spotřebované pohonné hmoty při cestě obec – obec a zpět – 2 x 31 km při průměrné normované spotřebě 5,6 litru motorové nafty na sto kilometrů a ceně dle ve výši 27,20 Kč za jeden litr motorové nafty) Protože je zástupce žalovaných plátcem daně z přidané hodnoty tvoří náklady řízení i náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z částky odměny a náhrady, tj. částka 4 953,31 Kč (dle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013). Podle bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení k rukám advokáta titul. jméno příjmení jako jejich zástupci s tím, že každému z žalovaných náleží jedna třetina.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v obec, pobočka v Jihlavě prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.