Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 387/2020-45
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
bytem adresa žalované
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne datum, kterou doplnila podáními ze dne datum a ze dne datum, domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ CP“) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě obdržela žalovaná bezhotovostním bankovním převodem peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se pak zavázala vrátit CP poskytnutou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a smluvním úrokem ve výši 40 % ročně. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit se splatností do datum. K procesu poskytnutí finančních prostředků žalované poznamenala, že na internetových stránkách webová adresa žalovaná zvolila bezhotovostní formu poskytnutí úvěru na bankovní účet a následně si vybrala výši požadovaného úvěru a navolila vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalované zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byla povinna uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalované vyhovovaly, následně klikla na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku vyplnila registrační formulář, do něhož uvedla e-mail: email, číslo mobilního telefonu číslo, jméno, příjmení, rodné číslo a číslo občanského průkazu, trvalé bydliště, popř. kontaktní adresu, údaje o svém zaměstnání, tj. typ příjmu, jméno nebo název zaměstnavatele, IČO zaměstnavatele, či pokud byla OSVČ své IČO, jakož i výši svého příjmu a číslo bankovního účtu, na který měly být poskytnuté finanční prostředky žalované zaslány. V okamžiku, kdy byly všechny části registračního formuláře vyplněny, byla žalovaná povinna se seznámit s celkovým obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru a na důkaz svého souhlasu smlouvu odsouhlasit zaškrtnutím příslušného čtvercového políčka. Po procesu odsouhlasení všech dokumentů, byla žalované na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: vn4y. Tento unikátní kód žalovaná opsala do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončila tvorbu svého osobního profilu a zároveň tím i odeslala žádost o poskytnutí úvěru. Následně byla žalované na zadaný email zaslána smluvní dokumentace, a to s číslem poukázky a příjmení kódu. Po předložení nebo sdělení čísla poukázky a příjmení kódu pak mohla žalovaná do 48 hodin vyzvednout úvěr na čerpací stanici nesoucí označení„ EuroOil“. Žalovaná své povinnosti nesplnila a na svůj závazek neuhradila ničeho. Poněvadž žalovaná do termínu splatnosti neuhradila svůj závazek vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru, byla CP oprávněna nárokovat si jednorázovou smluvní pokutu ve výši částka (0,1 % denně z částky, ohledně níž byla v prodlení). Původní věřitelka postoupila pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Postoupená pohledávka se pak skládá z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka (za období od datum do datum) a nákladů na vymožení pohledávky ve výši částka. Příslušenství pohledávky je ve smlouvě specifikováno pevnou částkou, pročež podle žalobkyně představuje kapitalizovaný úrok ve výši částka. Konečně poznamenala, že dne datum urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky zástupce žalobkyně.
3. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do částky částka představující kapitalizovaný úrok ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka, načež soud usnesením ze dne 1. 12. 2020, č.j. 75 C 387/2020 -21, řízení co do částky částka a smluvní pokuty ve výši částka zastavil.
4. Předmětem řízení tak bylo zaplacení částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a po celou dobu řízení byla pasivní.
6. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila.
7. Z listin označených jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a smlouva o úvěru číslo anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že se v ní CP zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum s tím, že roční úroková sazba činí 40 % p.a., celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí částka (po slevě) / částka (před slevou), RPSN činí anonymizována dvě slova (po slevě) / anonymizována dvě slova 246,4 % (před slevou) a celková dlužná částka činí částka (po slevě) / částka (před slevou). Pro případ prodlení žalované se splacením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně u dlužné částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení. Listin Listina byla žalovanou podepsána za pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku (SMS kód).
8. Z potvrzení právnická osoba - správa el. poukázek se podává, že dne datum v 11:5 7:26 hod. byla uplatněna poukázka číslo o nominální hodnotě částka.
9. Z listin y označené jako smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy číslo soud zjistil, že CP postoupila pohledávku za žalovanou v celkové výši částka na žalobkyni.
10. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum CP oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala ji k její úhradě do 10 dnů od obdržení dopisu. Oznámení bylo odesláno žalované dne datum, což se podává z poštovního podacího archu z téhož dne.
11. Výzvou před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovanou k úhradě sporné pohledávky.
12. Z databáze České národní banky soud zjistil, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami rezidentům ČR, a to domácnostem na spotřebu se splatností do 1 roku včetně, činily v červenci 2018 19,23 % a v srpnu 2018 19,27 %.
13. Na základě provedeného dokazování tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou v celkové výši částka z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi CP a žalovanou, jíž se CP zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši částka a úrokem 40 % ročně, celkem tedy částku částka (částka po slevě), vrátit do datum. Pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v prodlení. Dne datum byla u právnická osoba, a.s. uplatněna poukázka číslo o nominální hodnotě částka.
14. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
15. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
17. Protože CP smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
18. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
19. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
22. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi CP, jakožto věřitelem, a žalovanou, jako dlužnicí, byla dne datum za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. , neboť CP (úvěrující) se zavázala žalované (úvěrované) poskytnout na její požádání a v její prospěch peněžní prostředky do určité částky (částka), a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek ve výši částka a úrok ve výši 40 % ročně.
23. Ve smlouvě sice bylo uvedeno, že roční úroková sazba činí 40 % p.a., avšak současně s ní byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka. Žalovaná tak byla povinna za poskytnutý úvěr ve výši částka vrátit CP za 21 dnů částku částka. Pokud jde o poplatek ve výši částka, soud jej posoudil podle jeho obsahu jako úplatu za užívání půjčené jistiny, a tedy jako úrok podle § 2395 o.z. Nejde totiž o nic jiného než o„ odměnu“ za poskytnutí finančních prostředků. Soud konstatuje, že cena peněz zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale i náklady spojené s poskytnutím úvěru. CP tedy úvěr ve výši částka poskytovala za částku částka označenou jako poplatek a úrok. Soud tuto cenu peněz přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že úvěr byl ve skutečnosti úročen úrokem ve výši 1 564,46 % ročně (v případě slevy 695,5 %). Dle statistiky vedené Českou národní bankou byla obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v červenci a srpnu 2018 19,23 % - 19,27 % ročně. V daném případě tak úrok 1 564,46 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více než jednaaosmdesátkrát a v případě slevy více než šestatřicetkrát, a tedy mnohonásobně než je obvyklé.
24. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ), který dovodil, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Soud konstatuje, že byť se citované závěry Nejvyššího soudu vztahovaly ke smlouvě o půjčce a k právní úpravě platné do datum, plně se uplatní rovněž na projednávanou věc, neboť jsou zcela použitelné rovněž na právní poměry posuzované podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2014, a to rovněž na smlouvu o úvěru.
25. V souladu s právními závěry dovozenými Nejvyšším soudem tak soud dospěl k závěru, že i přes zohlednění krátkodobosti a rizikovosti poskytnutého úvěru je úrok sjednaný ve smlouvě o úvěru z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o.z. , k čemuž soud přihlédne i bez návrhu v souladu s § 588 o.z.
26. Soud se pak dále zabýval oddělitelností ujednání o úroku od ostatních ujednání smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že toto ujednání není oddělitelné od ostatních částí smlouvy, naopak je její integrální součástí. Sjednání úroku je pojmovým znakem smlouvy o úvěru, navíc ze smlouvy o úvěru vyplývá, že byla pevně stanovena výše RPSN a z ní vyplývala výše splátek a výše úroku (poplatku), když jiná možnost připuštěna nebyla. Tedy bez sjednání RPSN a s tím související akceptace úroku by nedošlo k poskytnutí úvěru žalované. Z těchto okolností lze podle soudu jednoznačně uzavřít, že neplatně sjednaný úrok, jenž byl ve smlouvě o úvěru označený jako poplatek, činí absolutně neplatnou celou smlouvu o úvěru pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o.z. a § 576 o.z. a contrario.
27. Provedeným dokazováním pak nebylo prokázáno, že by částka částka byla vyplacena žalované, jak tvrdila žalobkyně. Žalobkyně k prokázání svého tvrzení předložila toliko potvrzení právnická osoba, a.s., z něhož se však podává toliko to, že dne datum v 11:5 7:26 hod. byla uplatněna poukázka o nominální hodnotě částka. Kdo ji však uplatnil, se však již z tohoto potvrzení nijak nepodává. Žalobkyně pak k prokázání svého tvrzení o poskytnutí částky částka žalované nepředložila ničeho dalšího, a to ani přes výzvu soudu ze dne datum. Jelikož z listin předložených žalobkyní nevyplývá, že by žalovaná skutečně převzala částku částka, a žalobkyně se svou omluvenou neúčastí na jednání opět vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř. o.s.ř. , dospěl soud k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že CP žalované finanční prostředky skutečně poskytla. Z uvedeného důvodu tak soud nemohl tvrzený vztah mezi žalobkyní (CP) a žalovanou posoudit ani jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z. , neboť nebylo prokázáno, že by CP poskytla částku částka žalované.
28. Na základě shora uvedeného tak soudu nezbylo než dospět k závěru, že žaloba nebyla podána oprávněně, pročež ji jako nedůvodnou zamítl.
29. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. o.s.ř. a contrario, když žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, jež byla v řízení úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. ).