Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
5 C 137/2021-43
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Slížkovou ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO
bytem adresa, obec a číslo
zastoupený advokátem titul titul. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného, obec
o zaplacení 4 912,70 Kč s příslušenstvím (úvěr)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty 2 712,70 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení 398,85 Kč, úroku ve výši 11,83 % ročně z částky 2 200 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku 2 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. II. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty 2 712,70 Kč kapitalizovaného úroku z prodlení 398,85 Kč, úroku ve výši 11,83 % ročně z částky 2 200 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku a) částku 2 200 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu ve výši 2 712,70 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému v den podpisu smlouvy poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 300 Kč. Tuto celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas, čímž mu vzniklo právo na zaplacení celé zbývající dlužné částky, která činí 2 200 Kč, a dále právo na smluvní pokutu ve výši 2 712,70 Kč. Žalobce po žalovaném požaduje dále zaplacení úroku z prodlení vyčísleného dne datum ve výši 398 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,5% od datum do zaplacení. Žalobce dále tvrdil, že část závodu společnosti právnická osoba, byla převedena na společnost právnická osoba, která na základě smlouvy ze dne datum postoupila pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. K jednání soudu se bez řádné a včasné omluvy nedostavil.
3. Smlouvou o úvěru číslo ze dne číslo má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy. Smluvní strany si dále sjednaly souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 300 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal, že úvěr spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce vrátí, a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč. V čl. V. odst. 4 smlouvy si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou splátek úvěru.
4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce mimo jiné i pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru.
5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Dne číslo uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce právnická osoba smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč předané v hotovosti při podpisu smlouvy, které se žalovaný zavázal vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 300 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč Součástí smlouvy bylo v čl. V. odst. 4 ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně v případě prodlení s úhradou splátek úvěru. Žalovaný však dluh řádně nesplácel, když ke dni splatnosti úvěru dlužil žalobci částku v celkové výši 12.800 Kč. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobce.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen jako „o.z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrované poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále též jen jako„ s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
12. Podle § 86 odst. 2 s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
13. Podle § 87 odst. 1 s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný pouze částečně. Pro své rozhodnutí soud považoval za významné zodpovězení otázky, zda se v případě smlouvy o úvěru, která byla mezi účastníky uzavřena, jedná o platný smluvní závazek.
15. V daném případě nelze smlouvu o úvěru považovat za platnou vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, a dokonce nebylo žalobcem ani tvrzeno, zda ze strany právního předchůdce žalobce došlo k posouzení schopnosti spotřebitelský úvěr splácet, když žalobce v tomto směru soudu nepředložil žádné důkazy a neuvedl žádná tvrzení. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalobce neprokázal, že před uzavřením smlouvy při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdce postupoval s odbornou péčí.
16. Pokud právní předchůdce žalobce přesto poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr, byla smlouva od počátku neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú. Neplatnost smlouvy je důsledkem porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní vzhledem k tomu, že dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně porušuje veřejný pořádek, neboť v případě porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku, jelikož předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
17. Podle smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč, kterou měl žalovaný žalobci vrátit společně s poplatkem ve výši 7 300 Kč. Žalovaný neprokázal, že poskytnutý úvěr předchůdci žalobce řádně nevrátil, proto soud dospěl k závěru, že nadále dluží žalobci na jistině částku 2 200 Kč.
18. Protože žalovaný ve sjednané lhůtě ani později žalobci poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, na úkor žalobce se bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Soud proto uložil žalovanému povinnost zbývající část dlužné jistiny ve výši 2 200 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobci vrátit. Jelikož je žalovaný v prodlení s úhradou jistiny ze smlouvy o úvěru ve výši 2 200 Kč, vznikl žalobci rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně ode dne vzniku prodlení. Žalovaný je v prodlení ode dne následujícího po vzniku bezdůvodného obohacení. Žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení od datum do zaplacení, což soud považuje za důvodný požadavek. Naopak, žalobce neuvedl, z jakých důvodů požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 850,32 Kč, neuvedl, od kterého dne a na základě jaké skutečnosti počítal s prodlením žalovaného. Soud tedy nemohl posoudit správnost výpočtu požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 398,50 Kč. Proto soud i tento požadavek jako nedůvodný zamítl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci vedle zbývající části jistiny i zákonný úrok z prodlení dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění platném a účinném od 1. 1. 2014.
19. S ohledem na shora uvedené závěry o neplatnosti smlouvy o úvěru soud uplatněný nárok žalobce ve zbývajícím rozsahu zamítl. Z důvodu neplatnosti smlouvy soud žalobci nepřiznal úroky z úvěru ve výši 11,83%, a smluvní pokutu 2 712,70 Kč. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobce činí přibližně polovinu žalovaného nároku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku nelze podat odvolání.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se splnění domáhat návrhem na výkon soudního rozhodnutí.