Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
14 C 182/2021-20
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudcem Mgr Annou Vrdlovcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou došlou ke zdejšímu soudu dne 19. 10. 2020 se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 000 Kč. V žalobě uvedla, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO uzavřel s žalovaným dne 9. 6. 2014 smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací původního věřitele. Žalovaný se s těmito podmínkami seznámil, souhlasil s nimi a zavázal se je dodržovat. Původní věřitel se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému sjednané služby elektronických komunikací a popřípadě další služby za sjednaných podmínek a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou cenu za poskytnuté služby. V rámci smlouvy byl sjednán taktéž pronájem přijímacího zařízení, konkrétně MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA, MAC anonymizováno, jehož převzetí žalovaný potvrdil podpisem zakázkového listu dne 10. 6. 2014. Žalovaný porušil podmínky smlouvy, když nehradil řádně a včas cenu za poskytnuté služby. Původní věřitel tak v souladu se smluvními ujednáními od smlouvy dopisem ze dne 6. 6. 2016 odstoupil. V rámci odstoupení od smlouvy byla žalovanému poskytnuta náhradní lhůta k plnění a byl upozorněn na povinnost vrátit zařízení. Pro případ, že žalovaný zařízení nevrátí, byl povinen v souladu s čl. 7 VOP zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Žalovaný zařízení nevrátil, proto původnímu věřiteli vznikl nárok požadovat zaplacení smluvní pokuty. Původní věřitel a žalobkyně uzavřeli dne 31. 1. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla i pohledávka vůči žalovanému. Žalobkyně žalovanému změnu v osobě věřitele písemně oznámila. Žalovaný byl k zaplacení smluvní pokuty předžalobně upomenut právní zástupkyní žalobkyně, přesto ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), neboť žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ) a soud ve věci mohl rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi společností právnická osoba, IČO, jako původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena dne 9. 6. 2014 smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo v rámci níž byl sjednán též pronájem WiFi ED 3.0 (zjištěno ze smlouvy ze dne 9. 6. 2014). Žalovanému bylo poskytnuto zařízení – modem TC7200 ED3 WIFI, MAC anonymizováno (zjištěno ze zakázkového listu). Původní věřitel od smlouvy odstoupil, žalovaný byl proto povinen vrátit mu zařízení, a to do 7 dnů od ukončení smluvního vztahu, k čemuž byl vyzván v rámci odstoupení od smlouvy (zjištěno z odstoupení od smlouvy, výzvy k úhradě nedoplatku a výzvy k vrácení zařízení ze dne 6. 6. 2016 a z čl. 7 všeobecných podmínek původního věřitele). Žalovaný tuto povinnost nesplnil, původnímu věřiteli tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 000 Kč (čl. 7 všeobecných podmínek původního věřitele a ceník služeb původního věřitele). Pohledávka vůči žalovanému byla postoupena z původního věřitele na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 1. 2019 včetně přílohy č. 1 – seznamu pohledávek). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 3. 2019). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínán (zjištěno z výzvy k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení ze dne 15. 7. 2016 a z předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2020 včetně sledování zásilek). Aktivní legitimace žalobkyně se opírá o § 1879 o. z.
5. Na základě shora citovaných listinných důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba na zaplacení částky 2 000 Kč byla podána po právu. V řízení bylo prokázáno, žalovaný uzavřel s původním věřitelem smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo na jejímž základě bylo žalovanému pronajato přijímací zařízení, které byl povinen v případě ukončení smluvního vztahu vrátit. Jelikož žalovaný doplňkové zařízení původnímu věřiteli nevrátil, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a v souladu s všeobecnými podmínkami a ceníkem služeb. Žalovaný netvrdil, a tím spíše neprokázal, že by předmětnou částku původnímu věřiteli či žalobkyni zaplatil, soud mu proto uložil povinnost k jejímu zaplacení.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud postupoval při určování náhrady nákladů zastoupení advokátem podle § 14b a. t., neboť se jedná o standardizované znění žaloby, které právní zástupkyně žalobkyně podává v obdobných věcech téže žalobkyně opakovaně (u zdejšího soudu například ve věci sp. zn. 60 C 91/2021 , 68 C 111/2021 či 15 C 109/2021 ), její podání se liší takřka pouze v identifikačních údajích žalovaných a údajích týkajících se konkrétních smluv a dlužných částek. Soud tak shledal uplatnění § 14b a. t. přiléhavým. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
7. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.