Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 20/2021-15

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní titul Danou Reimannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 6 755,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 755,20 Kč spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 660,31 Kč od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 660,31 Kč jdoucím od 9. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 755,20 Kč spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 6 660,31 Kč od 9. 11. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 660,31 Kč jdoucím od 9. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do 3 (tří) dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 755,20 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 10. 2017 smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu vznikla povinnost poskytnuté peněžní prostředky vrátit včetně sjednaného úroku. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když přečerpal peněžní prostředky a dostal se do nepovoleného debetu. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani po zaslané výzvě dlužnou částku neuhradil, věřitel celou pohledávku zesplatnil ke dni 8. 11. 2019.

Žalovaný se k věci nevyjádřil.

Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 31. 10. 2017 soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a závazek žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splatit včetně sjednaného úroku ve výši 18,9 % ročně. Nedílnou součást smlouvy tvoří obchodní podmínky žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný kontokorentní úvěr čerpal a jakým způsobem byl úvěr splácen. Ze všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud zjistil, že tyto ji opravňují jednostranně od smlouvy odstoupit v případě porušení smlouvy žalovaným. Z dopisu žalobkyně ze dne 10. 11. 2019 vyplývá, že tento poskytnutý kontokorentní úvěr zesplatnila ke dni 8. 11. 2019 a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.

Podle ustanovení č. (dále jen o.z). smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce, nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní je v prodlení.

Podle ustanovení § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalovaný čerpal. Žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 18,90 % ročně, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od smlouvy odstoupila. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků.

Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.

Lhůta k plnění byla stanovena dle ust.

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.