Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 194/2020-39

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 17 080 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 280 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 419 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 795,20 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 4 800 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 471,20 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 280 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 419 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 795,20 Kč, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 4 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se co do částky 4 800 Kč zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 471,20 Kč, a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 080 Kč s příslušenstvím, a to jako nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne 26. 6. 2017 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku jistinu, úrok 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za hotovostní inkaso 4 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč Poslední splátka byla splatná do 6. 8. 2018. Žalovaný uhradil celkem 3 800 Kč. Pohledávka z této smlouvy byla smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, administrativního poplatku 1 190,36 Kč, poplatku za hotovostní inkaso 3 889,64 Kč dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 795,20 Kč (jedná se o úrok 23,72 % ročně z jistiny 12 000 Kč od 7. 8. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 419 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny od 14. 8. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ “).

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 6. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Úrok byl ujednán ve výši 23,72 % p. a. Celková částka ke splacení v případě řádného splácení činila 20 880 Kč. Z toho 12 000 Kč činila jistina, úrok 1 680 Kč, administrativní poplatek 2 400 Kč, poplatek za inkaso v hotovosti 4 800. Ve smlouvě bylo zaškrtnuto políčko o dobrovolnosti volby hotovostního inkasa. RPSN činilo 195 % ročně. V bodu 1.9 písm. b) smlouvy byla pro případ bezhotovostního splácení splatnost první splátky nastavena v závislosti na okamžik připsání jistiny na účet zákazníka.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena současné žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

6. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný žalovanou částku uhradil.

7. Lze učinit závěr o skutkovém stavu, podle něhož žalovaný dne 26. 6. 2017 obdržel od žalobkyně částku 12 000 Kč, tuto se zavázal při řádném splácení vrátit celkem 20 880 Kč v 58 týdenních splátkách po 360 Kč, avšak zaplatil pouze 3 800 Kč.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům:

9. Právní vztahy stran sporu se řídí , (dále jen„ OZ“), a , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

10. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle .

11. Podle platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

12. Podle věty první platí, že při zápůjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle věta první platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

14. Podle platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Podle platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

17. Podle platí, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle platí, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

19. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo vrátit jistinu.

20. Poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. ).

21. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení , je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

22. Celková výše úroku a poplatků v této věci činila 8 880 Kč, což je v poměru k jistině (12 000 Kč) částka zjevně přemrštěná (74 % jistiny), a to i s ohledem na délku zápůjčky 58 týdnů (cca jeden rok a jeden měsíc). Soud proto posuzoval oprávněnost jednotlivých nároků.

23. Úrok byl v posuzované věci ujednán v sazbě 23,72 % p. a. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky).

24. V posuzované věci byl úrok sice větší než dvojnásobný oproti průměrné sazbě poskytované bankami ve stejném období (9,32 % p. a. v červnu 2017 podle údajů databáze České národní banky – ARAD dostupné na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAABAA&p_sestuid=&p_lang), nicméně u nebankovního poskytovatele, který nese větší riziko než banka a nemá vytvořen tak rozsáhlý administrativní aparát, lze takový úrok i s odkazem na uvedenou judikaturu považovat za souladný s dobrými mravy a tedy právem.

25. Stejně tak nemá soud námitek proti administrativnímu poplatku 2 400 Kč.

26. Naproti tomu za zjevně rozporné s dobrými mravy soud považoval ujednání o poplatku o hotovostním inkasu. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci (40 % jistiny). Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso v podstatě vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení - smlouva je sice na první pohled sestavena tak, že i při hotovostní zápůjčce lze zvolit možnost bezhotovostního splácení, avšak jedná se pouze o možnost zdánlivou – z formulace bodu 1.9 písm. b) smlouvy je patrné, že bezhotovostní splácení je možné pouze v případě bezhotovostního poskytnutí peněžních prostředků (splatnost první splátky je nastavena v závislosti na okamžik připsání jistiny na účet zákazníka).

27. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality ( ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto podle a neplatné.

28. Pokud tedy žalovaný uhradil 3 800 Kč, jednalo se o úhrady na úrok, jiné poplatky či jistinu.

29. Soud s ohledem na shora uvedené zamítl žalobu v rozsahu částky 4 800 Kč, tedy v částce odpovídající poplatku za hotovostní inkaso, ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Právo na úrok z prodlení vyplývá z ve spojení s

30. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěšnější byla (po zohlednění úspěchu i co do úroku, který tvořil významnou část předmětu řízení) v poměru cca 4:1 žalobkyně, má tedy právo na 60 % náhrady nákladů řízení. Ta by při plném úspěchu činila 2 452 Kč (tři úkony podle ve spojení s  advokátního tarifu, tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč, náhrada DPH 21 % a zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč). Z toho 60 % činí 1 471,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.