Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 22/2021-26
Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní Mgr Stanislavou Kubištovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
sídlem adresa žalobkyně
zastoupený advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 3 682 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 242 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11.1.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 1 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 297,80 Kč k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 242 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 11.1.2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 1 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 297,80 Kč k rukám advokáta žalobce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení pohledávky za žalovaným, která na něho byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi společností právnická osoba, příjmení republika země. Tato společnost byla původním věřitelem a uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru. Původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, a to prostřednictvím webové stránky webová adresa, kde se nejprve žalovaný zaregistroval. Tím zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu podle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 3 000 Kč a splatností dne 10.1.2017. Úvěr byl poskytnut žalovanému z bankovního účtu původního věřitele na účet žalovaného. Žalovaný se současně zavázal vrátit úvěr a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 440 Kč. Žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr pouze částku 758 Kč. Žalobce proto uplatnil po žalovaném k doplacení 3 682 Kč s úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 11.1.2017 do zaplacení.
2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací a č. j. číslo jednací soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.
3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16.12.2019 žalobce prokázal svou aktivní věcnou legitimaci pro vymáhání sporného nároku.
4. Předloženými listinnými důkazy žalobce prokázal, že mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k elektronické komunikaci, na základě které žalovaný předal žalobci informace o své osobě a bankovním spojení. Vyžádal od něho částku 3 000 Kč. Z předložené listiny je patrno, že za půjčené peníze byl účtován poplatek ve výši 1 440 Kč. Částka ve výši 3 000 Kč byla zaslána ve prospěch účtu žalovaného, jak je prokázáno výpisem o provedené platbě ze dne 24.11.2016. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 22.1.2020 žalobce prokázal, že vyzýval žalovaného k zaplacení předmětného dluhu.
5. Po shora provedeném skutkovém zjištění soud uzavřel, že ve věci nebylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předložené listiny nesplňují náležitosti předpokládané zákonem o spotřebitelském úvěru pro uzavření takového závazku. S ohledem na prokázané tvrzení žalobce o tom, že původní věřitel zaslal žalovanému ve prospěch jeho účtu částku 3 000 Kč a tato nebyla ve stanovené době vrácena, posoudil soud jeho nárok jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru, dospěl soud k závěru, že se žalovanému dostalo bezdůvodného obohacení bez platného právního důvodu. Takové obohacení je povinen vydat. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl v žalobě, že od žalovaného přijal platbu ve výši 758 Kč, soud uzavřel, že dluh žalovaného činí 2 245 Kč a žalovaný je povinen zaplatit jej ve prospěch žalobce spolu s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sbí § 2, a to od 11.1.2017 do zaplacení tak, jak je v žalobě uvedeno. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
6. Ohledně zbylého nároku, tj. zaplacení částky 1 440 Kč, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nelze dovodit, z jakého titulu vznikl žalovanému závazek uvedený v žalobě, když smlouva o úvěru nebyla shledána platně uzavřenou.
7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a přiznal ve prospěch žalobce právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši, odpovídající úspěchu ve věci. Úspěch žalobce byl představován v rozsahu 60 % a neúspěch 40 %. Ve výši rozdílu, tj. 20 %, mu náleží právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Tyto náklady jsou představovány částkou 297,80 Kč. Celkové náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a nákladech za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, přiznal soud ve prospěch advokáta žalobce odměnu za každý úkon právní služby podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod první ve výši 200 Kč. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d), tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátovi žalobce paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu. Z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů pak náleží advokátovi žalobce DPH ve výši 21 % podle § 14a) advokátního tarifu a § 137 odst. 3 o.s.ř. Náklady řízení jsou tak představovány částkou celkem 1 489 Kč. Jak již bylo shora uvedeno, straně žalobce náleží poměrná část takto vzniklých nákladů, a to v rozsahu 20 %, tj. 297,80 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady řízení k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím povinným splněna řádně a včas, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.