Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 159/2020-57

Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr Michaelou Kalnou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní příslušník země

bytem adresa

o zaplacení částky 34 722 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 22 222 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 872,82 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 709,34 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 087,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 709,34 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 209,34 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 500 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 22 222 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 872,82 Kč, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 21 709,34 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 087,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 21 709,34 Kč od 21. 1. 2020 do 2. 3. 2020 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 209,34 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu na zaplacení dluhu v celkové výši 34 722 Kč s příslušenstvím (spočívajícím ve sjednaném úroku a v zákonném úroku z prodlení) z titulu smlouvy o zápůjčce číslo kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum. Na základě této poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžení prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 25 750 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 5 366 Kč (při sjednané úrokové sazbě ve výši 29 % ročně), odměny za zpracování a doručení ve výši 7 760 Kč a odměny za administrativní činnost ve výši 12 624 Kč, a to v 60 týdenních splátkách. Svou povinnost žalovaný splnil jen částečně, neboť dosud uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, částku 17 500 Kč. Pohledávky za žalovaným byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému téhož dne částku 30 000 Kč. Z této částky žalovaný fakticky převzal částku ve výši 24 936 Kč v hotovosti a částka ve výši 5 064 Kč byla použita na úhradu dosud nezaplacené dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce číslo. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 25 750 Kč v 60 týdenních splátkách po 930 Kč. Před uzavřením této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjistila příjmy a výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty ze dne datum vyplývá, že žalovaný byl zaměstnán jako zámečník na plný pracovní úvazek s čistým příjmem ve výši 22 168 Kč měsíčně. jiný příjem svůj či své domácnosti neuvedl a potvrdil, že má 1 zdroj příjmu. Byl vdovec, bydlel v nájmu. Jeho odhadované měsíční výdaje byly ve výši 9 000 Kč a na splátkách vůči právní předchůdkyni žalobkyně vydal celkem 5 571 Kč měsíčně. Vlastnil kreditní kartu a bankovní účet, neměl zápůjčku u jiné společnosti. Potvrdil, že má 1 vyživovací povinnost. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný na úhradu svého dluhu ze smlouvy ze dne datum zaplatil celkem 17 500 Kč. Následně postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne datum, kterým byl současně vyzván k úhradě dluhu v celkové výši 53 722 Kč bez příslušenství do 10 dnů od data doručení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. Zbytek dluhu žalovaný ani přes písemnou výzvu neuhradil.

4. Podle věty první , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná.

5. Podle věty druhé , poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

9. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávky za žalovaným jako platné. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce dne datum. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy, neboť je třeba na ni pohlížet jako na spotřebitelský úvěr dle , o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, poté, co zápůjčka splnila všechna kritéria tohoto zákona pro to, aby se při posuzování věci rovněž uplatnil. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/ (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako na neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele.

11. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí, neboť údaje, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela, nepostačují k tomu, aby bylo možné dospět k závěru o úvěruschopnosti žalovaného. Spíše naopak. Žalovaný byl v době zkoumání úvěruschopnosti zaměstnán na plný pracovní úvazek s příjmem ve výši 22 168 Kč měsíčně. Dle zákaznické karty se jedná o ověřený příjem žalovaného. Jiný příjem žalovaný ani jeho domácnost neměla. Pokud jde o výdaje, tyto byly jen odhadnuty. Jejich výše nebyla ověřena. Navíc žalovaný měl již poměrně vysoké závazky vůči právní předchůdkyni žalobkyně z předchozích smluvních ujednání – ve výši 5 571 Kč měsíčně. K tomu se měl zavázat k úhradě splátky ve výši zhruba 3 720 Kč měsíčně, čímž jen výdaje v souvislosti s plněním svých závazků vůči právní předchůdkyni žalobkyně dosahovaly téměř poloviny jeho pravidelného, ověřeného měsíčního příjmu. Navíc však měl žalovaný jednu vyživovací povinnost. Tyto skutečnosti neumožňují dospět k závěru, že je žalovaný tzv. úvěruschopný. Žalobkyně proto neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce.

12. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 30 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Z provedených důkazů však vyplývá, že žalovaný již z titulu zamýšlené smlouvy o zápůjčce ze dne datum uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 17 500 Kč. Proto zbývá žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne datum (oznámení postoupení). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle o. z. a bral dopis za doručený dne datum Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 2. 3. 2020 a počínaje dnem 3. 3. 2020 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s 

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého, neboť žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami, ke Krajskému soudu v Praze, a to písemně s odůvodněním.

Pokud by povinný dobrovolně nesplnil povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, má oprávněná právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (ustanovení ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem návrh na nařízení exekuce ( ).