Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 49/2021-28
Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr Janou Zonkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 7 683,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 388,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 10 % ročně z částky 4 388,33 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba došlá soudu dne 27. 11. 2020 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 3 295,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 335,53 Kč od 12. 7. 2019 do 21. 7. 2019, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 947,20 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 4 388,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši ve výši 10 % ročně z částky 4 388,33 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. II. Žaloba došlá soudu dne 27. 11. 2020 se v části, v níž se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 3 295,45 Kč, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 335,53 Kč od 12. 7. 2019 do 21. 7. 2019, úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 1 947,20 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne 27. 11. 2020 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 7 683,78 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne 11. 7. 2019 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 336 Kč. Úvěr mu byl poskytnut za účelem uvedeným ve Smlouvě o půjčce. Žalovaný se zavázal zaplatit shora uvedený úvěr měsíční splátkou, respektive se v případě kontokorentního úvěru zavázal udržovat minimální měsíční kreditní obrat dle smluvních ujednání. Původní věřitel v souladu s požadavky právní úpravy účinné ke dni uzavření smlouvy provedl s odbornou péčí a v souladu s jím nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházel původní věřitel z informací získaných od spotřebitele při osobním pohovoru s ním před sjednáním úvěru. Úvěrovaný byl zejména dotazován na veškeré možné relevantní údaje pro posouzení příjmové a výdajové stránky. Dále původní věřitel ověřil získané informace nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Při vyhodnocování rizik u úvěrovaného původní věřitel porovnal získané informace o příjmové a výdajové stránce úvěrovaného s historickými daty Českého statistického úřadu při zohlednění zaměstnání žalovaného včetně geografického a časového hlediska. Porovnáním příjmové a výdajové stránky úvěrovaného stanovil původní věřitel výši disponibilních příjmů klienta, kterou poměřil výdajovou stránkou úvěrovaného, jejíž výši si ověřil z interních i externích zdrojů. V případě žalovaného po individuálním vyhodnocení poměrů úvěrovaného, při zohlednění výše stanovené splátky a při respektování politiky obezřetného úvěrování shledal, že žalovaný je schopen poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce žalobce (netřeba dodávat, že z pozice banky a pod dohledem ČNB) tedy s ohledem na výše uvedené kladl na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, přičemž v případě nesplnění nezbytných podmínek ze strany žalovaného by právní předchůdce úvěr neposkytl. Protože žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr v souladu se smluvními ujednáním mezi původním věřitelem a žalovaným prohlášen za splatný ke dni 11. 7. 2019. Žalobce odkoupil od společnosti právnická osoba pohledávku, vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy o půjčce byla na žalobce postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 3. 12. 2014 mezi žalobcem a společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, zapsané v Obchodním rejstříku vedeném název soudu, oddíl anonymizováno, vložka číslo. Žalobce sám se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 513 občanského zákoníku , pokusil kontaktovat žalovaného běžnou poštou, avšak k dobrovolnému splnění dluhu žalovaným nedošlo. S ohledem na tuto snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a následně i soudu, požaduje žalobce i položku náhrady nákladů vymáhání, spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních anonymizována dvě slova výdajích dle metodiky anonymizováno (V anonymizována dvě slova dokumentu jsou položky uvedeny tučně). Náklady vymáhání požaduje žalobce přiznat ve výši 49,99 Kč, kdy žalobce uvádí, že byly využity tyto položky: položka anonymizováno dopis v částce 11,86 Kč počet 2x, položka anonymizováno import dat v částce 0,37 Kč počet 1x, položka anonymizováno kontrola dokumentace v částce xanon číslo počet 1x. Po nabytí pohledávky vyzval žalobce žalovaného přípisem ze dne 3. 7. 2020 (viz. právnická osoba o postoupení pohledávky), k tomu, aby svůj závazek žalobci uhradil. Na účet žalobce žalovaný dosud neuhradil nic. Dlužná částka k dnešnímu dni proto činí 7 683,78 Kč. Žalovanou částku ve výši 7 683,78 Kč tvoří: Odkoupená pohledávka - jistina ve výši 6 335,53 Kč, Odkoupené poplatky ve výši 1 298,25 Kč, Náklady vymáhání ve výši 50 Kč.
2. Žalobce dále rozsáhle doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 5. 3. 2021 tak, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 24. 9. 2018 uzavřena Smlouva o kontokorentu. Žalobce návrh na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze strany žalovaného akceptoval, kdy k návrhu na uzavření Smlouvy připojil svůj podpis a zároveň posléze zaslal žalovanému potvrzení o akceptaci návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu. V rámci čl. 1 Smlouvy o úvěru byla sjednána závaznost Všeobecných obchodních podmínek a Produktových obchodních podmínek. Žalovaný poskytnutý čerpal průběžné v průběhu trvání relevantního smluvního vztahu až do výše stanoveného úvěrového rámce. Jako důkaz žalobce přiložil k žalobnímu návrhu výpis z účtu za relevantní období kde je čerpání úvěru zřejmé. S ohledem na povahu úvěru, kdy se jedná o kontokorentní úvěr, nebyla stanovena pevná výše měsíční splátky, kdy dle čl. 4 Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal udržovat na běžném účtu pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Výše čerpané jistiny tedy měla vliv jen na výši připisovaného příslušenství. Žalobce soudu k žalobnímu návrhu přiložil výpisu z účtu za relevantní období, kde je viditelný přehled stavu pohledávky na relevantním úvěrovém účtu, z uvedeného je vidět čerpání pohledávky ze strany žalovaného. Výsledná částka je dána jako výsledek záporných a kladných transakcí na relevantním účtu, tj. zejména čerpáním úvěru, připisováním případných poplatků a úroků, v podrobnostech, viz výpis z účtu. Žalovaná pohledávka je v částce 6 335,53 Kč tvořena dlužnou jistinou, kdy se jedná o zbývající neuhrazenou část vyčerpané jistiny bez jakýchkoliv přirostlých položek; v částce 50 Kč jde o náklady vzniklé žalobci v souvislosti s uplatněním pohledávky, anonymizována dvě slova (xanon číslo + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). Žalobce sám se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 513 občanského zákoníku , pokusil kontaktovat žalovaného běžnou poštou, avšak k dobrovolnému splnění dluhu žalovaným nedošlo. S ohledem na tuto snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů a následně i soudu, požaduje žalobce i položku náhrady nákladů vymáhání, spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních anonymizována dvě slova výdajích dle metodiky anonymizováno (V anonymizována dvě slova dokumentu jsou položky uvedeny tučně). V částce 1 298,25 Kč označené jako odkoupené dlužné poplatky, se pohledávka skládá z případného pojistného za pojištění schopnosti splácet úvěr, bylo-li sjednáno. Dále je pohledávka tvořena smluvní pokutou ve výši 0,1 % z částky splatné jistiny denně. Zde se tedy jedná o pokutu ve výši 0,1 % denně počítanou z částky aktuálně dlužné jistiny za relevantní období (tj. včetně zohlednění případných úhrad připadajících na jistinu, z níž je pokuta počítána), kdy relevantním obdobím je období od posledního dne v měsíce, ve kterém došlo k zesplatnění úvěru, tj. 31. 7. 2019 do 31. 1. 2020. Uvedené je patrné i z přiložené transakční historie v řádcích tabulky ve sloupci označeném jako Poplatky po splatnosti, kde je uvedena aktuální výše této částky. Souhrnně jde o částku 7 683,78 Kč. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu řádně neplnil sjednané smluvní podmínky. S ohledem na porušení smluvních povinností žalovaného došlo v souladu s čl. 6 písm. c) ve spojení s čl. 6 písm. b) Smlouvy úvěru, a to ke dni 11. 7. 2019, k prohlášení úvěru za splatný, a to z důvodů tam uvedených. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobce uvádí, že před uzavřením Smlouvy došlo ze strany původního věřitele v souladu s požadavky zákona účinného v době uzavření smlouvy, tj. ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , ve znění pozdějších předpisů k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, přičemž získané informace si dále ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V případě žalovaného přitom shledal, že je schopen splácet požadovaný úvěr. K uvedenému žalobce soudu přikládá protokol o ověřování úvěruschopnosti žalovaného doložený mu ze strany původního věřitele, kde je podrobně popsán průběh schvalování úvěru a zhodnocení získaných informací doložených původnímu věřiteli přímo žalovaným i získaných původním věřitelem formou dotazu do jednotlivých registrů. Dále žalobce soudu přikládá jednotlivé přílohy, v nichž jsou zaznamenány relevantní informace, ze kterých původní věřitel v rámci procesu schvalování úvěru vycházel. V poměrech této věci původní věřitel v rámci ověřování úvěruschopnosti nezjistil z lustrovaných registrů jakoukoliv platební delikvenci, respektive obecně v rámci posouzení příjmových a výdajových poměrů úvěrovaného nezjistil jakýkoliv důvod bránící poskytnutí úvěru.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
4. K ústnímu jednání se žalobce, jeho právní zástupce ani žalovaný dne 30. 3. 2021 nedostavili, žalobce svou nepřítomnost u ústního jednání omluvil s tím, nechť soud jedná v jeho nepřítomnosti. Na základě právě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu. Toto jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 6. 4. 2021, kdy soud vynesl v nepřítomnosti účastníků řízení rozsudek ve znění ve výrokové části.
Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
5. Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních a platebních služeb právnická osoba ze dne 22. 3. 2018 soud zjistil, že tuto uzavřela právnická osoba jako banka a žalovaný jako klient. Na základě této smlouvy banka poskytuje žalovanému bankovní služby podle své aktuální nabídky, zejména běžný účet, spořicí účet, debetní kartu, terminovaný vklad, přímé bankovnictví a služby s nimi související, případně další služby, které budou v budoucnu jako bankovní služby nabízeny. Součástí této smlouvy je i uzavření Smlouvy o běžném a spořicím účtu s tím, že banka zřídí a povede klientovi běžný nebo spořicí účet. Banka úročí zůstatek na běžném a spořicím účtu úrokovou sazbou uveřejněnou v úrokovém lístku způsobem stanoveným ve VOP. Podle bodu 6.3. je součástí ujednání rovněž doplňková služba, a to pojištění, kdy klient podpisem této Rámcové smlouvy dobrovolně přistupuje k pojištění karty a osobních věcí, a to v rozsahu souboru pojištění základní. Součástí smlouvy jsou rovněž Všeobecné obchodní podmínky nebo produktové obchodní podmínky, pokud z Rámcové smlouvy nevyplývá něco jiného.
6. Z listin y nadepsané„ anonymizováno 5 slov“ soud zjistil, že jsou zde obsaženy obecné údaje týkající se žalovaného a jeho osobních poměrů. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že jde o dokument banky obsahující prohlášení o tom, že banka řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného při uzavření smlouvy, resp. ke dni 24. 9. 2018, kdy žalovaný žádal o poskytnutí kontokorentního úvěru číslo s limitem 5 000 Kč. Tento protokol obsahuje záznam schvalovacího procesu. Je zde konstatováno, že proběhla kontrola insolvenčního rejstříku, kontrola databáze neplatných dokladů, kontrola interního black listu, to vše bez záznamu, vyhodnocení externích úvěrových registrů – bez negativního záznamu (BRKI/NRKI/SOLUS), vyhodnocení ukazatelů DTI/DSTI podle úředního sdělení ČNB ze dne 11. 6. 2019, Debt service to income ratio – splňuje doporučenou hranici, Debt to income ratio, celkové rizikové vyhodnocení klienta bylo dle interního postupu stanoveno na úroveň třídy D, které odpovídá pravděpodobnost splacení úvěru 98,82 %. Deklarovaný příjem 19 000 Kč ověřili s využitím komplexního statistického nástroje, který určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Zohlednili výdaje ve výši 6 391 Kč, z toho splátky stávajících úvěrů ve výši 2 000 Kč, výdaje na bydlení ve výši 981 Kč a výdaje na živobytí 3 410 Kč, ostatní výdaje 0 Kč. Na základě uvedeného byl tedy kontokorent schválen.
7. Z Formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru poskytovaném ve formě možnosti přečerpání, ve spojení s návrhem na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal banku o uzavření smlouvy o kontokorentu, která představuje smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. OZ , kdy smyslem je nezajištěné neúčelové povolené přečerpání ve smyslu zákona, jak je definován v Produktových obchodních podmínkách právnická osoba pro kontokorenty. Celková výše kontokorentu je 5 000 Kč, zápůjční úroková sazba je 19,9 % ročně. Smlouva je uzavírána na dobu neurčitou, RPSN 21,82%. Součástí ujednání o pojištění vyčerpané částky kontokorentu, a to 1 % vyčerpané částky k ultimu měsíce, vybraný typ pojištění – pojištění vyčerpané částky. Žalovaný žádá o zřízení kontokorentu k běžnému účtu č. bankovní účet. Poplatek za poskytnutí, poplatek za správu a poplatek za vedení účtu je ve výši 0 Kč. Podle bodu 4.1. se klient a banka dohodli, že po dobu trvání jakýchkoliv závazků klienta vzniklých z titulu této smlouvy není klient oprávněn běžný účet zrušit a zavazuje se na něm udržovat pravidelných kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše kontokorentu za období předchozích tří měsíců. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako roční a je neměnná po celou dobu trvání smlouvy. Úroky z poskytnutého kontokorentu jsou bankou účtovány průběžně a jsou zúčtovány měsíčně a anuitní splátce. Banka je oprávněna kdykoliv požádat klienta o splacení kontokorentu a v případě, že banka klienta požádá o splácení kontokorentu, je klient povinen bance splatit ve lhůtě 30 dnů, od kdy mu banka doručila výzvu ke splacení kontokorentu. Pod bodem 6 jsou sjednána opatření pro porušení závazků ze smlouvy a oprávnění banky.
8. Z Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o kontokorentu ze dne 24. 9. 2018 soud zjistil, že banka tento návrh akceptovala.
9. Ze Sazebníků banky platných od 1. 9. 2018 soud zjistil, že zřízení a vedení účtu je zdarma, pojistné na pojištění karty a osobních věcí základní je 29 Kč měsíčně. Poskytnutí a vedení kontokorentu je zdarma, ukončení kontokorentu je také zdarma, pojistné na pojištění vyčerpané částky je 1 % z vyčerpané částky ke konci měsíce.
10. Z historického výpisu – údajů seřazených v tabulce – nenadepsaných – k číslu smlouvy číslo soud zjistil, že jde o zachycení vývoje jistiny, úroku, sankčního úroku, úroku z prodlení za dobu od 20. 3. 2018 do 27. 1. 2021.
11. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet za dobu od 20. 3. 2018 do 31. 5. 2020 soud zjistil, že jde o výpis z účtu žalovaného, kterému byl poskytnut kontokorent od měsíce září 2018, žalovaný ho čerpal již v tomto měsíci, a to platbou ze dne 25. 9. 2018 ve výši 5 100 Kč, z čehož touto platbou čerpal částku 4 992,62 Kč poprvé k tíži účtu do povoleného debetu. Z těchto výpisů z účtu soud rovněž zjistil rozsah plateb zúčtovaných ve prospěch a k tíži tohoto účtu s tím, že žalovaný využíval kontokorent i v následujících měsících. K tíži tohoto účtu byly dále zúčtovávány položky: pojištění karty a osobních věcí – základní – ve výši 29 Kč, dále připsaný úrok a úrok z kontokorentu v různé výši a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání v různé výši. Rovněž bylo zaúčtováno pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč měsíčně. Kreditní obrat za období 10/ 2018 činil částku 48 850,03 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 62,76 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 0,85 Kč činil 48 799,80 Kč. V měsíci listopadu 2018 byl kreditní obrat 123 596,04 Kč, debetní obrat na tomto účtu činil po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč, úroku z kontokorentu 24,76 Kč, celkem částku 119 816,88 Kč. V měsíci prosinci 2018 činil kreditní obrat 20 966 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 15 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 56,04 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši - 0,03 Kč, částku 24 551,42 Kč. V měsíci lednu 2019 činil kreditní obrat 73 104,01 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 67,81 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 1,05 Kč, celkem částku 72 470,16 Kč. V měsíci únoru 2019 činil kreditní obrat na účtu 116 829,54 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 46 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 45,59 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 0,72 Kč, celkem částku 117 171,09 Kč. V měsíci březnu 2019 činil kreditní obrat 9 592 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 78,85 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 0,46 Kč, celkem částku 9 535 Kč. V měsíci dubnu 2019 činil kreditní obrat 18 155 Kč, debetní obrat po odečtu pojištění vyčerpané částky kontokorentu ve výši 50 Kč, úroku z kontokorentu ve výši 77,11 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 0,29 Kč, celkem částku 18 036 Kč. V měsíci květnu 2019 není evidovaný žádný kreditní obrat, jsou k tíži účtu evidovány pouze poplatky, a to pojištění karty a osobních věcí 29 Kč, pojištění vyčerpané částky kontokorentu 50 Kč, poplatek za poštovní upomínku k zaplacení ve výši 499 Kč, úrok z kontokorentu 84,51 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 10,30 Kč. Debetní obrat tak byl ve výši 672,81 Kč. V měsíci červnu 2019 je opět kreditní obrat nulový, k tíži účtu byly zaúčtovány pojištění karty a osobních věcí 29 Kč, pojištění vyčerpané částky kontokorentu 50 Kč, úrok z kontokorentu 13,63 Kč a zaúčtování úroku za nepovolené přečerpání ve výši 2,81 Kč, poplatek za poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč. Debetní obrat celkem ve výši 594,44 Kč. Konečný zůstatek na účtu byl vyčíslen na – 6 335,53 Kč. Z výpisu z účtu za červenec 2019 soud zjistil, že je tu evidován pouze celkový zůstatek debetní ve výši 6 335,53 Kč, kterým byl účet uzavřen. Z výpisu z účtu za srpen 2019 až květen 2020 soud zjistil, že zde nejsou evidovány žádné účetní operace.
12. Z výzvy k úhradě ze dne 11. 5. 2019 a ze dne 11. 6. 2019 soud zjistil, že banka mínila žalovaného vyzvat k úhradě dlužných částek ze Smlouvy o kontokorentu.
13. Z výzvy k úhradě dluhu ze Smlouvy o kontokorentu a oznámení o převodu aktuálně čerpaného kontokorentu na samostatný technický účet banky ze dne 12. 7. 2019 soud zjistil, že banka zesplatnila vyčerpanou a nezaplacenou částku podle smlouvy o kontokorentu číslo ve výši 6 335,53 Kč s tím, že tuto částku eviduje jako nesplněný závazek a žádá o neprodlenou úhradu této částky na zde uvedený účet. Z poštovního podacího archu ze dne 15. 7. 2019 soud zjistil, že uvedené bylo žalovanému odesláno na adresu adresa, dne 15. 7. 2019.
14. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 6. 2020, včetně přílohy číslo Předávacího protokolu, Potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 29. 6. 2020, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřela právnická osoba jako postupitel a žalobce jako postupník s tím, že předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek žalobci, které jsou uvedeny v příloze číslo této smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným (viz. v příloze číslo – řádek anonymizováno).
15. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2020 soud zjistil, že banka informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy o kontokorentu na žalobce, vyzvala ho k okamžité úhradě závazku vůči novému věřiteli. Z Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění z 3. 7. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce a vyzval ho k úhradě dlužné částky ve výši 8 312,06 Kč ve lhůtě do 5 dnů od doručení tohoto oznámení před podáním žaloby. Z poštovního podacího archu ze dne 3. 7. 2020 ve spojení s doručenkou anonymizováno soud zjistil, že toto bylo žalovanému zasláno na adresu adresa.
16. Z listin y nadepsané„ anonymizována dvě slova – anonymizováno“, Produktových obchodních podmínek právnická osoba pro kontokorenty účinných od 1. 12. 2016, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba účinných od 25. 5. 2018, výpisu poplatků ze dne 26. 2. 2019 a ze dne 26. 2. 2020 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.
17. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník , v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
20. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
21. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy
23. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
24. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008 /48/“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 /48/ ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978).
25. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 , z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
26. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008 /48/ dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti.
27. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právnická osoba uzavřela s žalovaným smlouvu o vedení běžného účtu dne 22. 3. 2018, k jejímu obsahu soud odkazuje ke shora čtenému listinnému důkazu, kdy o obsahu nebylo mezi stranami sporu; současně soud vzal za prokázáno, že touto smlouvou bylo sjednáno i pojištění karty a osobních věcí – základní, kdy pojistné dle doloženého sazebníku činilo 29 Kč měsíčně. Rovněž soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému byla postoupena shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávky, což bylo žalovanému oznámeno. Soud vzal za prokázáno odeslání předžalobní výzvy ze dne 3. 7. 2020 žalovanému dne 3. 7. 2020 a výzvy k plnění ze dne 12. 7. 2019 (odeslána dne 15. 7. 2019).
28. Soud však nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy o kontkorentu ze dne 24. 9. 2018 posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobce v tomto směru tvrdil, že předchůdce žalobce provedl lustraci v dostupných databázích, v tomto směru však doložil pouze prohlášení banky (v podobě protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta - viz. shora); dále tvrdil, že vycházel z žalovaným poskytnutých informací a listin y nadepsané„ anonymizována tři slova. Identifikace žádosti“, což však samo o sobě v kontextu shora uvedeného rovněž nepostačuje. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobce poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. S ohledem na neunesení důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o kontokorentu ze dne 24. 9. 2018, pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ ).
29. Soud dále nevzal za prokázáno odeslání výzvy k úhradě ze dne 11. 5. 2019 a ze dne 11. 6. 2019 žalovanému, kdy žádný doklad (doručenka, poštovní podací arch, apod.) nebyl k důkazu ani označen ani doložen. Soud byl připraven u ústního jednání v tomto směru žalobce poučit o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se nedostavil k jednání před soudem, připravil se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučen podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř.
30. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, kdy soud vyšel pro účely zúčtování bezdůvodného obohacení z informací o debetních a kreditních obratech na výpisech z účtu za dobu od 9/ 2018 do 7/ 2019, kdy propočtem zjistil, že celkem činil kreditní obrat za toto období 411 092,64 Kč a debetní obrat celkem částku 415 430,97 Kč (v podrobnostech viz. rovněž shora, kdy debetní obrat soud vyčíslil po odečtu částek účtovaných na pojištění kontokorentu, úroků z kontokorentu a úroku za nepovolené přečerpání, poplatků za upomínky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 4 388,33 Kč (tj. rozdíl mezi oběma uvedenými částkami). Soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poprvé vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou ze dne 12. 7. 2019, která mu byla odeslána dne 15. 7. 2019 na adresu uvedenou ve smlouvě, lze tak shrnout, že výzva dostala do dispozice žalovaného dne 18. 7. 2019; v této výzvě vyzval předchůdce žalobce k neprodlené úhradě, tj. do 21. 7. 2019 (za analogické aplikace § 160 odst. 1 o.s.ř. – část věty před středníkem). Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 4 388,33 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně od 22. 7. 2019 do zaplacení (výrok ad. I tohoto rozsudku).
31. Ve zbývajícím rozsahu – tj. pro částku ve výši 3 295,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 335,53 Kč od 12. 7. 2019 do 21. 7. 2019 a z částky 1 947,20 Kč od 22. 7. 2019 do zaplacení pak soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku ad. II tohoto rozhodnutí.
32. Ve výroku ad. I tohoto rozhodnutí přiznanou částku včetně příslušenství je žalovaný povinen zaplatit žalobci ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (v souladu s ustanovením § 160 odst 1 o.s.ř. – část věty před středníkem), kdy pro stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal.
33. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. , neboť poměr procesního úspěchu a procesního neúspěchu stran (po zohlednění příslušenství k datu rozhodnutí soudu) byl v zásadě shodný.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.