Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 27/2020-163

Okresní soud ve Vyškově rozhodl zastupujícím samosoudcem JUDr. Petrem Doleželem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

trvale bytem adresa žalobkyně

fakticky bytem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

sídlem adresa žalované

o zaplacení částky 300 000 Kč

takto:

I. Návrh žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit ušlý zisk ve výši 150 000 Kč, finanční kompenzaci ve výši 100 000 Kč a finanční kompenzaci ve výši 50 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 36 303,50 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Návrh žalobkyně, aby jí byla žalovaná povinna zaplatit ušlý zisk ve výši 150 000 Kč, finanční kompenzaci ve výši 100 000 Kč a finanční kompenzaci ve výši 50 000 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 36 303,50 Kč k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni ušlý zisk za šest kalendářních měsíců v celkové výši 150 000 Kč (tj. 6 x 25 000 Kč), finanční kompenzaci za nemajetkovou újmu žalobkyně jako podnikatelského subjektu ve výši 100 000 Kč a finanční kompenzaci žalované jako soukromé osoby ve výši 50 000 Kč. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne datum nájemní smlouvu, na základě které jí byl pronajat prostor určený k podnikání, ve kterém provozovala hospodu název zařízení. Provoz hospody musela žalovaná dne datum ukončit na základě výpovědi z nájmu s okamžitou platností, kterou považuje za neoprávněnou. Výpověď měla být odůvodněna údajným dluhem na nájemném, žalobkyně však popírá existenci dluhu. Ještě před doručením výpovědi byl zveřejněn na úřední desce žalované záměr pronajmout předmětnou hospodu. Žalobkyně uvedla, že se jí zástupci žalované pokusili předat okamžitou výpověď z nájmu již datum, tuto odmítla převzít, až dne datum došlo k podepsání předávacího protokolu, k vyklizení nemovitosti avšak výpověď žalobkyni předána nebyla. Dále žalobkyně popsala komunikaci se zástupci žalované, nesrovnalosti při vyúčtování energií. Žalobkyně dále popsala svou nelehkou osobní a finanční situaci, kdy jako matka samoživitelka zůstala v důsledku nezákonné výpovědi z nájmu bez finančních prostředků. Žalobkyně má za to, že nebyly splněny podmínky pro uplatnění výpovědi, nedostala se do prodlení s úhradou nájemného, výpověď nebyla žalobkyni řádně doručena, žalobkyně tak postup žalované považuje za protiprávní, kdy v jeho důsledku byla žalobkyně poškozena na svých právech.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně zcela neuznává. Dle žalované se žalobkyně pravidelně dostávala do prodlení s úhradou nájemného, když ani jednu z plateb neuhradila řádně a včas. Žalobkyně se dostala s úhradou nájemného za měsíc říjen rok do prodlení delšího než 30 dnů a žalovaná od smlouvy odstoupila dle ustanovení čl. IV., odst. 5 smlouvy. Žalovaná se opakovaně pokoušela žalobkyni předat odstoupení od smlouvy, ta ho však odmítala převzít. Žalovaná připustila, že nájemné bylo od měsíce října sníženo na částku 4 000 Kč. Žalovaná namítala, že žalobkyně nedoložila výši jejího čistého zisku v době provozování hospody a že nemajetková újma není žádným způsobem opodstatněna ani vyčíslena, naopak to byla žalobkyně, která způsobem provozu podnikání poškodila své jméno. Žalovaná tak navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Na jednání dne 26. 4. 2021 provedl soud dokazování čtením listin, a to především smlouvou o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne datum (dále jen„ smlouva“), dle které žalovaná přenechala žalobkyni prostor k podnikání, pozemek parcelní číslo jehož součástí je stavba adresa, název zařízení a žalobkyně se zavázala platit žalované nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně splatné vždy do 5. dne příslušného měsíce a dále hradit náklady na služby s nájmem spojené. V čl. IV odst. 5 smlouvy se smluvní strany dohodly, že pokud bude nájemce v prodlení se splacením nájmu po dobu delší než 30 dnů, bude to považováno za podstatné porušení smlouvy a pronajímatel je oprávněn od smlouvy odstoupit, účinky odstoupení nastávají doručením písemného odstoupení nájemci. Dle čl. VI. odst. 3 smlouvy lze tuto smlouvu měnit a doplňovat pouze písemnou formou, změny smlouvy v jiné, než písemné formě se vylučují. Z výpisu z účtu žalobkyně 4/ rok, přehledu plateb nájemného, přehled fakturace, příjmových dokladů ze dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum, dokladů o vkladu hotovosti datum, datum, datum, datum, datum, datum, poštovní poukázky A den podání datum, příjmového pokladního dokladu ze dne datum vyplývá, jak žalobkyně hradila žalované nájemné a služby spojené s užíváním nájmu, když každý měsíc bylo nájemné hrazeno po splatnosti, nájemné za říjen (snížené dohodou smluvních stran na částku 4 000 Kč) bylo uhrazeno až datum. Ze záměru obce na pronájem hospody ze dne datum, zápisu z jednání zastupitelstva ze dne datum a sdělení a výzvy nájemce k záměru obce pronajmout hospodu třetí osobě ze dne datum, podacího lístku, soud zjistil, že žalovaná zveřejnila záměr pronajmout hospodu název zařízení, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Z okamžitého odstoupení od smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne datum pro podstatné porušení povinností ze dne datum, datum, datum, datum s ručně psanými poznámkami o odmítnutí převzetí, vyplývá, že se žalovaná pokoušela předat žalobkyni oznámení o tom, že žalovaná z důvodu prodlení žalobkyně s úhradou nájemného za měsíc říjen odstoupila od smlouvy a vyzývá ji k předání pronajatých prostor. Z předávacího protokolu ze dne datum vyplývá, že došlo k vrácení předmětu nájmu žalované a byly zapsány stavy měřidel, z faktury č. číslo soud zjistil, že následně byla žalobkyni vystavena faktura na vyúčtování energií.

4. Soud dospěl na základě předložených listinných důkazů ke skutkovému závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní ujednání, ve kterém se žalovaná zavázala předat žalobkyni prostor, aby ho užívala k provozování hospody a žalobkyně se zavázala platit žalované měsíčně nájemné ve výši 7 000 Kč. Z listinných důkazů ale i ze samotného vyjádření žalobkyně v přehledu plateb nájemného bylo prokázáno, že žalobkyně uhradila nájemné za měsíc říjen rok až dne datum. Ze shodných tvrzení žalobkyně a žalované pak vyplývá, že minimálně dne datum se žalovaná pokusila předat žalobkyni odstoupení od smlouvy (žalobkyně tento dokument označila v žalobě jako výpověď smlouvy), kdy žalovaná odmítla tento dokument převzít. Dne datum pak došlo k vyklizení předmětu nájmu a jeho předání zpět žalované.

5. Dle ustanovení , , nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Dle ustanovení , ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen " "). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

7. Dle ustanovení , od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

8. Dle ustanovení , právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

9. Dle ustanovení , poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

10. Pro posouzení otázky, zda žalobkyni náleží požadovaný ušlý zisk a náhrady za způsobenou nemajetkovou újmu, bylo nutné vyřešit jako otázku předběžnou, zda k ukončení smlouvy došlo v souladu se zákonem a smluvními ujednáními, či nikoli. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne datum k uzavření smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání dle ustanovení , pro které se podpůrně použijí obecná ustanovení o nájmu. Obecně smlouvy o nájmu zanikají mimo jiné výpovědí smlouvy jedné ze smluvních stran. Smluvní strany si však dle ustanovení mohou sjednat při uzavření jakékoli smlouvy právo od smlouvy odstoupit. Dle názoru soudu zákonná ustanovení o výpovědi nájmu nebrání tomu, aby si smluvní strany dohodly možnost od smlouvy odstoupit pro neplacení nájemného (shodně například rozsudek Nejvyššího soudu č. j. ze dne 24. 7. 2008, který je dle soudu použitelný i za současné právní úpravy). Odstoupení od smlouvy je tak na rozdíl od výpovědi určitou smluvně sjednanou sankcí za podstatné porušení smlouvy. Dle platně sjednaného smluvního ujednání mohla žalovaná od smlouvy odstoupit v případě, že se žalobkyně dostane do prodlení s placením nájemného po dobu delším než 30 dnů. Nájemné za měsíc říjen bylo splatné ke dni datum, tento den připadal na sobotu, a proto mělo být nájemné v souladu s ustanovením uhrazeno nejpozději dne datum, žalobkyně však nájemné za měsíc říjen zaplatila až dne datum, tedy o více, než 30 dnů později. Pokud žalobkyně tvrdila, že ústně bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, že bude nájemné hradit mezi 15. – 25. dnem v měsíci, toto své tvrzení ničím nedoložila a navíc dle smlouvy měly být veškeré změny smlouvy učiněny písemně. Žalovaná tedy postupovala v souladu se smluvním ujednáním, když od smlouvy s důvodu prodlení žalobkyně po dobu delší než 30 dnů odstoupila. Toto odstoupení žalovaná učinila nejpozději dne datum, kdy sama žalobkyně připustila, že se jí žalovaná v tento den snažila předat dokument o ukončení nájemního vztahu, avšak žalobkyně jej odmítla převzít. K tomu soud dodává, že odstoupení od smlouvy je jednostranný právní úkon, k ukončení závazku tak dochází pouhým jednostranným jednáním, kdy není třeba jakéhokoli souhlasu ze strany druhé smluvní strany (žalobkyně), postačí, když je druhé smlouvě pouze doručeno. Žalobkyně sama v žalobě potvrdila, že odstoupení od smlouvy odmítla převzít, tím vědomě zmařila dojití takového jednostranného právního jednání, dle ustanovení tak platí fikce, že bylo odstoupení řádně doručeno. Žalobkyně se nemůže odmítnutím převzetí účinně bránit doručení právního jednání, odstoupení od smlouvy se prokazatelně dostalo do sféry žalobkyně dne datum (pravděpodobně však již dříve při předchozím pokusu o jeho doručení) a tímto okamžikem závazkový vztah z nájemní smlouvy zanikl. Tvrzení žalobkyně, že nebyly dodrženy zákonné podmínky pro uplatnění výpovědi smlouvy, nebyla dodržena výpovědní lhůta, nebyla informována o možnosti podat proti výpovědi námitky a podobně, jsou tak bezpředmětné, neboť smluvní vztah nezanikl z důvodu výpovědi, ale z důvodu odstoupení od smlouvy, které si smluvní strany při uzavření smlouvy sjednaly. Žalobkyně tak zaměňuje dva zcela odlišné způsoby zániku nájemní smlouvy, a sice odstoupení od smlouvy a výpověď. Žalovaná při odstoupení od smlouvy pouze vykonávala své právo, které si s žalobkyní ve smlouvě ujednala. Na straně žalované tedy nedošlo porušení zákona ani smluvní povinnosti, a proto žalovaná není povinna nahradit žalobkyni škodu ani nemajetkovou újmu. Soud tedy z důvodu toho, že žalovaná pouze vykonávala své smluvní oprávnění a žádnou škodu takto žalobkyni nezpůsobila, rozhodl tak, že žalobu zamítl.

11. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovení , podle kterého má úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi, zde byla úspěšná žalovaná a přísluší jí proto právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku ve výši 9 500 Kč. Zástupci žalované náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, tedy převzetí a příprava zastoupení, písemné podání a účast na jednání soudu, kdy se takto jedná celkem o částku ve výši 28 500 Kč. Dále zástupci žalované náleží režijní paušál ve výši 900 Kč (3x300 Kč), opět za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby a výzvu k plnění a dále náhrada za čas promeškaný na cestě ve výši 200 Kč (2 započaté půlhodiny). Doposud tedy činí odměna zástupce žalované částku 29 600 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, na které má v souladu s ustanovením nárok, a kdy toto DPH činí 21%, a kdy se jedná o částku 6 216 Kč. Dále zástupci žalované náleží cestovné za cestu obec Vyškov a zpět ve výši 487,50 Kč Celkem tak žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši 36 303,50 Kč.

12. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nebude-li dobrovolně ve lhůtě splněna povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím, může být podán návrh na výkon rozhodnutí.