Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 94/2020-50
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr Ditou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 56 428,71 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 596,71 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 28 % ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do datum ve výši 12 111,26 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do datum ve výši 5 452,41 Kč, smluvním 28% úrokem ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud žalobu pro částku 25 832 Kč, pro 28% úrok ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do datum ve výši 2 788,63 Kč, pro 28% úrok ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do zaplacení, pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do datum ve výši 1 255,43 Kč a pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 249,31 Kč, k rukám zástupce titul titul. jméno příjmení, Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 596,71 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 28 % ročně z částky 30 596,71 Kč od [datum] do [datum] ve výši 12 111,26 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5 452,41 Kč, smluvním 28% úrokem ročně z částky 30 596,71 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Soud žalobu pro částku 25 832 Kč, pro 28% úrok ročně z částky 6 529,26 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 788,63 Kč, pro 28% úrok ročně z částky 6 529,26 Kč od [datum] do zaplacení, pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 255,43 Kč a pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 249,31 Kč, k rukám zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 56.428,71 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byly žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, a jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se zavázal v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou zaplatit poplatek 33 728 Kč představující úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 6 896 Kč (s úrokovou sazbou 28 % ročně), dále odměnu za zpracování a doručení ve výši 3 500 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 23 332 Kč. Celkovou částku 73 728 Kč představující součet poskytnuté zápůjčky ve výši 40 000 Kč a poplatku ve výši 33 728 Kč se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 1 229 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný tak nedostál svým smluvním povinnostem a dostal se do prodlení se splácením. Celkem žalovaný uhradil částku 6 800 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné jistiny ve výši 37 125,97 Kč a dlužnou část poplatku 19 302,74 Kč (uhrazené splátky byly započteny na úhradu jistiny a poplatku). Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 37 125,97 Kč dále úrokem ve výši 28 % ročně od datum (tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru) do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně, společnosti právnická osoba, za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 37 125,97 Kč představující dlužnou jistinu, dále částku 19 302,74 Kč představující dlužnou část poplatku, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 14 899,89 Kč (úrok 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 37 125,97 Kč od datum, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky, do data postoupení dne datum), dále kapitalizovaný 8,05% zákonný úrok z prodlení ročně ve výši 6 707,84 Kč (z dlužné jistiny ve výši 37 125,97 Kč od datum, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky, do data postoupení datum), dále smluvní úrok 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 37 125,97 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny ve výši 37 125,97 Kč od datum do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaný na dlužnou částku dále ničeho neuhradil. Žalobkyně uvedla, že posoudila schopnost žalovaného splácet na základě informací poskytnutých od žalovaného, které jsou zaznamenány v zákaznické kartě.
2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.
3. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo, se zavázala žalovanému poskytnout částku 40 000 Kč, za poplatek 33 728 Kč. Poplatek sestává z úroku 6 896 Kč, částky za zpracování a doručení 3 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení 23 332 Kč Částku 73 728 Kč (dlužná jistina a poplatek) se žalovaný zavázal uhradit v 60 hotovostních týdenních splátkách, výše první až předposlední splátky je 1 229 Kč, výše poslední splátky je 1 217 Kč (v hotovosti k rukám oprávněného zástupce dle čl. 15 smlouvy). První týdenní splátku je zákazník povinen zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Výše RPSN činí 222,29 %. Zápůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, uplatňuje se jako roční úroková sazba a její výše činí 28 % ročně při počtu 60 týdenních splátek. Žalovaný převzal půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek. Dle smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce se jedná o neúčelovou zápůjčku, s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou (čl. 1). Zpracování a doručení zápůjčky zahrnuje činnost dle čl. 2 smluvních podmínek. Administrativní činnost a komfortní a flexibilní splácení zahrnuje činnost specifikovanou taktéž v čl. 2 smluvních podmínek a hotovostní režim splátek zahrnuje mimo jiné výběr řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště zákazníka a jejich zápis do karty splátek zákazníkovi, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy zákazníka v místě bydliště v termínech všech splátek a telefonické či osobní sjednání času návštěvy zákazníka zástupcem. Dle čl. 18 je smlouva uzavírána na dobu určitou, ode dne podpisu této smlouvy (to je ode dne datum) do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Dle čl. 4 se zákazník zavazuje platit splátky celkové dlužné částky včas, v souladu s podmínkami smlouvy. Dle čl. 10 je ujednáno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Dle čl. 16 v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, smluvní pokutu za prodlení, poplatek za upomínku, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením Centrálního vymáhání pohledávek právního předchůdce žalobkyně. Smlouva o zápůjčce se řídí dle výslovného ujednání zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (čl. 19 ). Smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu, rozděleného na 22 článků. Smluvní podmínky nejsou žalovaným samostatně podepsány.
4. Ze zákaznické karty ze dne datum soud zjistil, že žalovaný při žádosti o zápůjčku uvedl, že je rozvedený, má vyšší odborné vzdělání, 1 vyživovanou osobu a vlastní automobil. Co se týče bydlení, uvedl kategorii vlastník, zápůjčku požaduje pro úhradu neočekávaných výdajů. Žalovaný doložil občanský průkaz, živnostenský list a faktury za měsíce srpen až listopad 2016 (připojeny na výzvu soudu). Čistý příjem žalovaného (žadatele) činí 25 000 Kč, odhadované měsíční výdaje žalovaného (žadatele) 8 000 Kč, externí splátky zápůjček dle žadatele 2 500 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným společně s dalšími pohledávkami na právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, a to za úplatu. Dle výňatku z přílohy číslo soud zjistil, že mezi postoupenými pohledávkami je i pohledávka za žalovaným (na straně 21 ze 169). Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno. Oznámení o postoupení bylo zasláno na adresu žalovaného část obce a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání oznámení ze dne datum). Z výzvy k plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, opětovně upozorněn na postoupení na žalobkyni a upozorněn na možnost soudního vymáhání. Výzva k plnění byla zaslána na adresu žalovaného část obce a číslo, PSČ obec (žalobkyně doložila podací lístek o odeslání této výzvy ze dne datum).
6. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále„ o. z.“), dále zákonem č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. Postoupení mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní se řídí o. z.
7. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
8. Dle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
9. Dle § 1810, § 1812, § 1813 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. Má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 téhož zákona k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
10. Dle § 2390, § 2392 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele.
12. Dle § 1725 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.
13. Autonomie vůle stran smluvního vztahu je stěžejní zásadou soukromého práva. Rozumí se jí smluvní svoboda, tedy svoboda rozhodnout se, zda smlouvu uzavřít a za jakých podmínek (tedy s jakým obsahem).
14. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Dle § 1 odst. 2 o. z., jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy, nebo veřejný pořádek. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
16. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních jednání v případech, kdy právní jednání nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takové právní jednání zakládá.
17. Dle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
18. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
19. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako zapůjčitel a žalovaný, v postavení spotřebitele (vydlužitele), uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a násl. o. z., přičemž se jednalo o smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. o. z. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto společně s poplatkem za zápůjčku ve výši 33 728 Kč (tedy celkovou dlužnou částku 73 728 Kč), sestávajícího z úroku 6 896 Kč, částky za zpracování a doručení 3 500 Kč a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 23 332 Kč, vrátí v 60 hotovostních týdenních splátkách ve výši 1 229 Kč, vyjma poslední splátky, která činí 1 217 Kč. První týdenní splátku je žalovaný povinen zaplatit do 7. dne od podpisu smlouvy a každou další týdenní splátku až do předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední týdenní splátka je splatná posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Žalovaný převzal zápůjčku v hotovosti při podpisu smlouvy, to je dne datum. První splátka byla splatná dne datum, další splátky jsou splatné do konce dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka je splatná při řádném a včasném splácení datum. Dle úvodního ustanovení smlouvy o zápůjčce byly její součástí smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, dle kterých při prodloužení účinnosti smlouvy, tedy v okamžiku, není-li uhrazena některá ze splátek, je jistina dále úročena úrokem ve výši 28 % ročně, neboť tento úrok byl sjednán pro celou dobu trvání smlouvy. Tyto smluvní podmínky však nebyly žalovaným podepsány (smluvní podmínky tvoří 2,5 strany hustě popsaného textu rozděleného na 22 článků). V samotné smlouvě o zápůjčce je uveden 28% úrok v kapitalizované výši 6 896 Kč (k posouzení platnosti ujednání o úroku viz dále).
20. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením sjednaných splátek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem 6 800 Kč. Žalobkyně však započetla na jistinu zápůjčky 2 874,03 Kč a na poplatek 14 425,26 Kč, tedy celkem částku 17 299,29 Kč, což je částka odlišná od částky, kterou dle žalobkyně uhradil žalovaný. Žalobkyně uvedla, že na jistině půjčky žalovaný dluží 37 125,97 Kč, na poplatku 19 302,74 Kč, na tyto částky bylo tedy započteno ku prospěchu žalovaného více, než uhradil dle tvrzení žalobkyně žalovaný. Soud má za to, že celková dlužná částka byla splatná v okamžiku splatnosti poslední řádně předepsané splátky, tedy k datum. Pokud je žalovaný v prodlení s úhradou celkové dlužné částky, pak ode dne datum Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne (odeslán dne datum). Žalovanému byla dne datum zaslána předžalobní upomínka.
21. V tomto případě se jednalo o komerčně nazývanou krátkodobou (rychlou) zápůjčku nabízenou mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovanou nebankovními subjekty osobám, které by půjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. Soudu je známo, že v případě tohoto poskytování peněžních prostředků, je vyžadováno minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli vyšší, než obvyklé bankovní úroky.
22. Ve vztahu ke sjednanému úroku z poskytnutých peněžních prostředků z dlužné částky soud konstatuje, že v rámci předmětného smluvního typu je možné, aby byly úroky sjednány (v procentuální nebo pevné výši). Věřitel je tedy obecně oprávněn požadovat i zaplacení úroku. Úrok ze zápůjčky byl sjednán v souladu s § 2392 odst. 1 o. z. V případě spotřebitelské smlouvy je nutno nahlížet na úroky ze zápůjčky jako na cenu plnění ve smyslu § 1813 o. z. Soud v takovém případě posuzuje platnost tohoto ujednání ve vztahu ke slabší straně právního vztahu dle nižšího zákonného standardu (to je obecné právní úpravy § 1 odst. 2, § 588 o. z.), než je poskytnut v právní úpravě ochrany spotřebitele, neboť ochranářská spotřebitelská úprava se nevztahuje na cenu plnění. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly sjednány úroky pevnou částkou ve výši 6 896 Kč (tato pevná částka má odpovídat sjednanému 28% úroku ročně za dobu trvání smlouvy při řádném splácení). O výši úroku sjednaného pevnou částkou byl žalovaný zcela jasně a konkrétně informován v samotné smlouvě o zápůjčce. Vzhledem k tomu, že se jednalo o krátkodobou (rychlou) nebankovní zápůjčku, soud shledává výši sjednaných úroků za přiměřenou, resp. takové ujednání za platné.
23. S ohledem na zásadu autonomie vůle stran bylo možné, aby byl mezi stranami poplatek (částka) za zpracování, doručení a flexibilní splácení a dále poplatek (částka) za administrativní činnost a komfortní splácení.
24. Ve smlouvě o zápůjčce byl poplatek (částka) za zpracování a doručení sjednán ve výši 3 500 Kč. Jak uvádí sama žalobkyně, toto zahrnuje administrativní činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do evidenčního systému, zpracování nezbytných dokladů a dokumentace. Co se týče shora uvedené administrativní činnosti (označené dle smlouvy jako zpracování a doručení), soud zvážil poplatky, které jsou za obdobnou činnost spočívající ve sjednání smluv o úvěrech stanoveny bankami, a má za to, že požadavek žalobkyně na poplatek shora uvedený na právě tyto činnosti, který by překračoval částku 1 000 Kč, je zcela zjevně nepřiměřený tomu, za co je požadován. A není žádného důvodu diferencovat při téměř totožných parametrech zápůjčky, lišící se pouze výši předmětu plnění. Uvedený názor soud zastává i se zohledněním toho, že pod administrativním poplatkem je kryta činnost žalobkyně nejen při sjednání smlouvy, ale také v průběhu jejího trvání (vedení záznamů o zápůjčce a jednotlivých platbách). S ohledem na uvedené má soud za to, že poplatek ze zápůjčky ve výši 3 500 Kč při sjednání půjčky na dobu 60 týdnů (tj. 58,33 Kč připadající na jednu týdenní splátku), nebyl sjednán platně co do částky 2 500 Kč a žaloba je důvodná jen pro částku 1 000 Kč představující částku za shora uvedené činnosti stanovenou a požadovanou bankami.
25. Poplatek (částka) za komfortní a flexibilní splácení činí dle shora uvedené smlouvy 23 332 Kč. Komfortní splácení, nazvané dle smlouvy taktéž jako hotovostní režim splátek, zahrnuje výběry řádných i mimořádných splátek zápůjčky v hotovosti v místě bydliště zákazníka a jejich zápis do karty splátek, převoz hotovosti od zákazníka, návštěvy zákazníka v místě bydliště v termínech všech řádných i mimořádných splátek a telefonické či osobní sjednání času návštěvy zákazníka zástupcem právního předchůdce žalobkyně. Soud si je vědom skutečnosti, že tento poplatek má krýt náklady související se službou právního předchůdce žalobkyně, kdy jí zmocněná osoba se pro vyzvednutí příslušné splátky dostaví do místa doručovací adresy dle smlouvy, zpravidla bydliště žalovaného. Při přepočtu 60 měsíčních splátek se pak jedná o poplatek za vyzvednutí splátky v místě bydliště vydlužitele ve výši cca 388,87 Kč (× 60 splátek). Komfortní splácení představuje výběr jednotlivých splátek v den jejich splatnosti obchodním zástupcem právního předchůdce žalobkyně přímo v místě bydliště žalovaného. Tento poplatek v podstatě nahrazuje náklady, které by žalovaný při splácení zápůjčky musel jinak hradit provozovateli poštovních služeb např. za platbu prostřednictvím poštovní poukázky nebo bance. V případě platby prostřednictvím poštovních poukázek by se jednalo o zpoplatnění částkou cca 30 Kč, v případě plateb bankou (hotovostní vklad na účet třetí osoby nebo převod bankovním příkazem) se žalovaný zpravidla nedostane nad částku 80 Kč. S ohledem na uvedené má soud za to, že hotovostní inkaso splátek sjednané ve výši nad 100 Kč na jednu splátku, je jednáním nepřiměřeným a není v souladu s dobrými mravy. Soud má s ohledem na shora uvedené za to, že částka 388,87 Kč připadající na výběr jedné splátky, tedy částka 23 332 Kč za komfortní a flexibilní splácení nebyla sjednána platně.
26. Soud má tedy s ohledem na shora uvedené za to, že žalovaným uhrazená částka byla započtena nesprávně, resp. na nesprávné poplatky. Právní předchůdce žalobce v návrhu na zahájení řízení tvrdí, že žalovaný uhradil částku 6 800 Kč. Avšak podle částek, které započetl na jistinu a dlužný poplatek, žalovaný uhradil částku vyšší, a to 17 299,29 Kč (na jistinu 40 000 Kč započetl částku 2 874,03 Kč, na poplatek 33 728 Kč započetl částku 14 425,26 Kč, celkem započteno 17 299,29 Kč, nikoli 6 800 Kč). Po započtení částky 17 299,29 Kč činí dle žalobce dlužná jistina 37 125,97 Kč a dlužný poplatek 19 302,74 Kč. Na základě bodu 24 tohoto rozsudku však soud dospěl k závěru, že odměna za zpracování a doručení co do částky 2 500 Kč byla sjednána neplatně, stejně tak částka za komfortní a flexibilní splácení v hotovosti 23 332 Kč. Z původní výše sjednaného poplatku 33 728 Kč (skládající se z úroku 6 896 Kč, odměny za zpracování a doručení 3 500 Kč a částky za komfortní a flexibilní splácení v hotovosti 23 332 Kč) je tedy neplatně sjednána částka 25 832 Kč (část odměny za zpracování a doručení 2 500 Kč a částka za komfortní a flexibilní splácení v hotovosti 23 332 Kč) a platně sjednána pouze zbývající část 7 896 Kč. Pokud tedy žalobkyně započetla částku 17 299,29 Kč, mělo dojít k započtení částky 7 896 Kč na poplatek, čímž by byl poplatek zcela uhrazen, a zbývající část 9 403,29 Kč (17 229,29 Kč – 7 896 Kč) na jistinu. Dlužná jistina tedy nově činí 30 596,71 Kč (40 000 Kč – 9 403,29 Kč).
27. Žalobkyně požaduje dále přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 14 899,89 Kč (jedná se o 28% úrok ročně z částky 37 125,97 Kč, tj. z dlužné jistiny od datum do datum) a 28% úrok ročně z částky 37 125,97 Kč, tj. z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Ujednání o předmětu plnění nebo ceně, v tomto případě úroku ze zápůjčky, musí být se spotřebitelem sjednán (resp. mu poskytnut) jasným a srozumitelným způsobem. Pokud se jedná o úrok ve výši 28 % ročně požadovaný žalobkyní dle smlouvy, byl tento úrok ze zápůjčky přesně definován ve smlouvě o zápůjčce jako částka 6 896 Kč, přičemž bylo zcela jasně a určitě uvedeno, že celková dlužná částka činí 73 728 Kč, kdy vedle jistiny 40 000 Kč, úroku ve výši 6 896 Kč byly vyčísleny i další poplatky (odměna za zpracování a doručení 3 500 Kč a částka za komfortní a flexibilní splácení 23 332 Kč). Soud považuje takto sjednaný úrok za platně sjednaný. Jelikož však soud v bodě 27 tohoto rozsudku dospěl k jiné částce představující dlužnou jistinu, a to k částce 30 596,71 Kč (nikoli 37 125,97 Kč), musí s ohledem na tuto skutečnost dojít taktéž k přepočítání úroků z této dlužné jistiny. Kapitalizovaný úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny 30 596,71 Kč od datum do datum činí 12 111,26 Kč a žaloba je pro tuto částku důvodná. Ve zbývající části kapitalizovaného 28% úroku ve výši 2 788,63 Kč (žalovaným požadovaný kapitalizovaný 28% úrok ve výši 14 899,89 Kč – 2 788,63 Kč představující tento kapitalizovaný úrok po přepočtení soudem) žaloba důvodná není, proto ji soud zamítnul. Žaloba je dále důvodná pro 28% úrok ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení. Žaloba se zamítá co do 28% úroku ročně z částky 6 529,26 Kč (37 125,97 Kč – 30 596,71 Kč) od datum do zaplacení.
28. Žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 37 125,97 Kč (dlužná jistina), přičemž období, za které úrok z prodlení požaduje, vymezuje od datum do zaplacení, když v období od datum do datum jej kapitalizovala v částce 6 707,84 Kč. Soud se však v bodě 27 věnuje přepočtu této dlužné jistiny, tudíž musí dojít taktéž k přepočtu úroku z prodlení. Žaloba je důvodná pro částku 5 452,41 Kč představující kapitalizovaný zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z dlužné jistiny 30 596,71 Kč za období od datum do datum. Pro částku 1 255,43 Kč (6 707,84 Kč – 5 452,41 Kč) žaloba důvodná není a soud ji zamítl. Žaloba je dále důvodná co do zákonného 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení. Pro zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč (37 125,97 Kč – 30 596,71 Kč) žaloba důvodná není a soud ji zamítl.
29. Žaloba je s ohledem na shora uvedené důvodná pro částku 30 596,71 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ročně ve výši 28 % z částky 30 596,71 Kč od datum do datum ve výši 12 111,26 Kč, kapitalizovaným 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do datum ve výši 5 452,41 Kč, smluvním 28% úrokem ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení a zákonným 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 30 596,71 Kč od datum do zaplacení. Soud proto v uvedeném rozsahu žalobě vyhověl.
30. Dále je žaloba nedůvodná s ohledem na shora uvedené pro částku 25 832 Kč (část odměny za zpracování a doručení a částky za komfortní a flexibilní splácení v hotovosti), dále pro částku 2 788,63 Kč (část kapitalizovaného 28% úroku), dále pro částku 1 255,43 Kč (část kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení), dále pro 28% úrok ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do zaplacení a zákonný 8,05% úrok z prodlení ročně z částky 6 529,26 Kč od datum do zaplacení. Soud proto žalobu v této části zamítl.
31. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná pouze částečně v rozsahu 54 %, v rozsahu 46 % úspěšná nebyla. Žalobkyni přísluší náhrada v rozsahu 8 % (od úspěchu se odečítá neúspěch). Náklady žalobkyně účelně vynaložené k uplatňování práva spočívají v zaplaceném soudním poplatku v částce 2 258 Kč dle položky 2 bod 1. písm. c) sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, a nákladech právního zastoupení – odměna za zastoupení advokátem 3× 3 380 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a) , d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za úkony příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, paušální náhrada hotových výdajů 3× 300 Kč dle § 13 odst. 3 této vyhlášky, 21% náhrada za daň z přidané hodnoty 2 318,40 Kč; celkem 15 616,40 Kč. Proto soud žalobkyni přiznal na nákladech řízení částku 1 249,31 Kč (8 % z 15 616,40 Kč).
32. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.