Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (11)No categories available
16 C 41/2021-28
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, část obce
titul. jméno příjmení, LL.M., advokátem
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa, obec
o zaplacení 28 032 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 506 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 9 526 Kč a zákonného úroku z částky 23 132 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 12. 2019 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 761 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 506 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 9 526 Kč a zákonného úroku z částky 23 132 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 12. 2019 do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 761 Kč.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá po žalovaném zaplacení částky 23 132 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku. Žalobkyně v žalobě tvrdí následující:
2. Účastníci spolu uzavřeli prostřednictvím internetových stránek žalobkyně webová adresa) či prostřednictvím mobilní aplikace žalobkyně k tomu určené dne 27. 5. 2019 úvěrovou smlouvu. Žalovaný vyplnil požadované údaje a jeho žádost o úvěr byla schválena, neboť mu byl zaslán text rámcové smlouvy a podpisový SMS kód. Zadáním kódu na uvedené webové stránce byla smlouva uzavřena. Pro uzavření první smlouvy o úvěru, u níž mají být peněžní prostředky převedeny na bankovní účet, žalobkyně vyžaduje ověření vlastnictví tohoto účtu. Žadatel musí zaslat žalobkyni ze svého bankovního účtu částku ve výši 1 Kč na její účet, případně jí zaslat výpis z účtu, z něhož je zřejmé, kdo je jeho vlastníkem. Žalovaný zaslal žalobkyni kopii výpisu z účtu, případně fotografii obrazovky (printscreen) z internetového bankovnictví, přičemž jméno žadatele o úvěr a majitele účtu se shodovalo, a proto žalobkyně převedla po prověření úvěruschopnosti žalovaného schválenou výši úvěru na jeho účet. Na podkladě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 660 Kč, a to do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. Žalobkyně dne 27. 5. 2019 zaslala částku 20 000 Kč na účet žalovaného, avšak žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalovaný uhradil dne 24. 6. 2019 částku 1 494 Kč. Žalobkyně s ohledem na tuto skutečnost nejen informovala žalovaného o výši jeho dluhu, ale i ho vyzývala prostřednictvím e-mailu a SMS k jeho zaplacení. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky výzvou k plnění před podáním žaloby, přesto však nebyla dlužná částka uhrazena. Žalobkyně má za to, že jí vznikl nárok na zaplacení částky 28 032 Kč sestávající z jistiny ve výši 19 166 Kč, úroků ve výši 4 900 Kč, z účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvních pokut ve výši 3 406 Kč a vzhledem k prodlení žalovaného se zaplacením dlužné částky též právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím úvěru žalovanému žalobkyně tvrdí, že v procesu tzv. credit scoringu byla zkoumána příjmová a výdajová stránka žalovaného a další informace o žalovaném jako věk apod., dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích, konkrétně v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Vstupní data pro zjištění kreditního skóre byla počet dětí 0, zdroj příjmů zaměstnanec, výše čistého měsíčního příjmu 25 500 Kč, výše výdajů domácnosti 5 000 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do vlastních rukou.
4. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby proběhlo v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). V řízení byly prokázány následující skutečnosti:
6. Dne 27. 5. 2019 uzavřela žalobkyně jako úvěrující se žalovaným jako úvěrovaným elektronicky pomocí prostředků komunikace na dálku na internetových stránkách webová adresa nebo v mobilní aplikaci příjmení úvěrovou smlouvu. Ze strany úvěrovaného byla smlouva podepsána kódem odeslaným na jím uvedené telefonní číslo. Ve smlouvě je uvedeno, že úvěrující úvěrovanému půjčí finanční prostředky ve sjednané výši a úvěrovaný se zavazuje půjčené peníze vrátit i s případnými poplatky. Ve smlouvě je dále uvedeno, že na základě této úvěrové smlouvy úvěrující poskytne úvěrovanému úvěr zejména s těmito parametry: druh úvěru bezúčelový úvěr; výše úvěru 20 000 Kč; poplatek za poskytnutí úvěru 660 Kč; ověřovací poplatek 1 Kč; splatnost úvěru 24 měsíců; číslo bankovního účtu k poskytnutí úvěru bankovní účet. V případě, že úvěrovaný nevrátí úvěr v den jeho splatnosti, může mu úvěrující účtovat: a) účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, které jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů, přičemž ke dni uzavření úvěrové smlouvy je výše nákladů vypočtena na minimálně 100 Kč za měsíc vymáhání, b) smluvní pokutu ve výši 3 % z jistiny úvěru, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a c) úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády, přičemž ke dni uzavření smlouvy je tento úrok 10 % p. a. Podle smlouvy dále úvěrující peníze převede úvěrovanému na jeho bankovní účet pouze, když mu doloží, že je tento účet skutečně jeho, přičemž tak může udělat jedním z těchto způsobů: 1. pošle úvěrující ověřovací poplatek, 2. doloží úvěrující výpis ze svého bankovního účtu, na který chce úvěrovaný peníze poslat, 3. úvěrovaný pošle úvěrující snímek obrazovky (printscreen) ze svého internetového bankovnictví. (Prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ID žádosti číslo, úvěrovou smlouvou a rámcovou smlouvou.)
7. Ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně netvrdí, že by ověřovala informace od žalovaného o výši jeho příjmů a výdajů. Soud žalobkyni písemně vyzval, aby doplnila svá tvrzení o tom, zda uvedené údaje nějak ověřovala, žalobkyně však v tomto směru nic netvrdila a k jednání soudu se nedostavila, nemohla být proto v tomto ohledu poučena podle § 118a o. s. ř. o. s. ř.
8. Z opisu výpisu proplacení smlouvy a z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 27. 5. 2019 došlo k převodu částky ve výši 20 000 Kč na účet č. bankovní účet.
9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad smlouvy týkající se úvěru úvěrovaného ve výši 20 000 Kč soud zjistil, že žalobkyně si účtuje dlužnou částku ve výši 28 032 Kč, sestávající podle žalobkyně z poskytnuté jistiny ve výši 19 166 Kč, z úroků ve výši 4 900 Kč, z předpisu účelně vynaložených nákladů ve výši 560 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 3 406 Kč.
10. Z poslední výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 23. 9. 2019, výzvy ke splacení celé půjčky ze dne 11. 11. 2019 a předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 7. 2020 a z poštovního podacího archu ze dne 8. 7. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl opakovaně vyzván k plnění před podáním žaloby.
11. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
12. Žalovaný uzavřel dne 27. 5. 2019 se žalobkyní úvěrovou smlouvu prostřednictvím webových stránek webová adresa, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil celkem 1 494 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích, žalobkyně však neověřovala, jaká je výše pravidelných příjmů a výdajů žalovaného.
13. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení:
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon č. 257/2016 “, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 ods.t 1 zákona č. 257/2016 , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci anonymizováno právnická osoba proti anonymizováno, C -679/18).
21. Před poskytnutím úvěru žalobkyně provedla lustraci žalovaného v databázích, zjistila tvrzenou výši pravidelných příjmů a výdajů od žalovaného, žalobkyně však tvrzenou výši pravidelných příjmů a výdajů žalovaného nijak neověřovala.
22. Takovéto zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr nelze bez dalšího považovat za dostatečné.
23. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, CA anonymizována dvě slova proti jméno příjmení a další, C číslo; shodně též příjmení jméno: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy číslo, s. 381).
24. Bez řádného zkoumání a ověření výše příjmů žalovaného nelze považovat za dostatečné pouhé lustrování spotřebitele v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR.
25. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. , žalovaný je proto povinen uhradit pouze částku 18 506 Kč, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy (poskytnutých 20 000 Kč méně žalovaným uhrazených 1 494 Kč).
26. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku ve výši 18 506 Kč. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
27. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalovaný netvrdil nic o svých možnostech podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 18 506 Kč, tedy ze 66 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 9 526 Kč, tedy z 34 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 32 % (66-34) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 926 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 14b odst. 1 bodu 2 a odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínku) náleží odměna ve výši 300 Kč, a náhrada hotových výdajů v celkové výši 300 Kč; a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 32 % z částky 2 378 Kč, tj. po zaokrouhlení na částku 761 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Praze.
Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí.