Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 88/2021-53
Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr et Mgr Lucií Hrůšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 042,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 042,93 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 4 842,93 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6 042,93 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 6 042,93 Kč, s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 4 842,93 Kč od 23. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 6 042,93 Kč od 21. 8. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 6 042,93 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba) uzavřena dne 28. 1. 2015 smlouva o bankovních produktech a službách. Žalovanému byl žalobkyní poskytnut úvěrový limit 5 000 Kč. Žalovaný však překročil povolný úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu, proto právní předchůdkyně žalobkyně zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru anonymizováno a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 4 842,93 Kč převedla dne 18. 10. 2019 na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet. Splacení této výše bylo požadováno do 22. 10. 2019 a nadále byla částka úročena 30 % ročně dle úrokového listu ke dni zesplatnění. Žalovaný byl vyzván k neprodlené úhradě celé dlužné částky. Žalovaný ale ani poté nic dalšího na svůj dluh neuhradil. Proto se žalobkyně po něm domáhala ještě smluvního úroku ve výši 30 % ročně jdoucího z dlužné jistiny úvěru od 23. 10. 2019 do zaplacení a také zákonných úroků z prodlení opět jdoucích z dlužné jistiny úvěru. Dále tvrdila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek právní předchůdce žalobkyně pohledávky za žalovaným postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 28. 1. 2015, jejíž nedílnou součást tvořily i obchodní podmínky žalobkyně, její ceník, podmínky pro používání karet, podmínky pro používání úvěru, podmínky pro používání hypotéky, pojistné podmínky a Rámcová pojistná smlouva, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 28. 1. 2015 s žalovaným smlouvu, ve které se zavázala poskytovat žalovanému sjednané bankovní služby, a to zřízení běžného účtu, služby anonymizováno ve výši 5 000 Kč, tedy čerpání debetního zůstatku, platební karta, atd. Pro případ zpoždění se splátkou úvěru je ve smlouvě zakotven nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení a na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Pro případ zesplatnění celého úvěru bylo výslovně dojednáno, že celá dlužná částka bude dále úročena aktuálním úrokem.
5. Z oznámení ze dne 22. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že zrušila produkt anonymizováno a jeho dluh ve výši 4 842,93 Kč z jeho běžného účtu převedli na nově otevřený úvěrový účet číslo.
6. Před podáním žaloby byl žalovaný znovu vyzván k úhradě žalované částky, a to předžalobní výzvou ze dne 18. 12. 2020, ve kterém byl výslovně upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020 a seznamem postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni mimo jiné i pohledávky za žalovaným z výše uvedené smlouvy.
8. Oznámením o postoupení pohledávek z 28. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalobkyně oznámila žalovanému, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaného.
9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru.
10. Žalovaný uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o bankovních službách, na základě které vedla žalobkyně pro žalovaného běžný účet a poskytovala mu i ostatní sjednané bankovní služby s tím spojené, a top především možnost čerpat limit 5 000 Kč v rámci produktu anonymizováno. Ke dni 18. 10. 2019 z důvodu neplnění závazku ze strany žalovaného došlo ke zrušení produktu anonymizováno a jeho dluh ve výši 4 842,93 Kč byl z jeho běžného účtu převeden na nově otevřený úvěrový účet číslo. Žalobkyně nadto požadovala po žalovaném úhradu dlužných smluvních úroků a také žádala úhradu zákonných úroků z prodlení po postoupení pohledávky na žalobkyni, neboť právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky ze smluv o bankovních službách na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby znovu vyzván k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, avšak nijak na tuto výzvu nereagoval, ačkoliv byl upozorněn na následnou možnost vymáhání dluhu soudní cestou.
11. Podle § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Žaloba je důvodná.
15. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. (kontokorentní úvěr), která odpovídala i všem požadavkům o.z. na závazky ze spotřebitelských smluv dle § 1810 a zejména dle § 1841 a násl. o.z. a také vyhovovala požadavkům zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně jako úvěrující své povinnosti z této smlouvy splnila, když žalovanému poskytla sjednané částky v celkové dosud nesplacené žalované částce. Naopak žalovaný coby úvěrovaný svým smluvním povinnostem nedostál, neboť přestal hradit své závazky právní předchůdkyni žalobkyně. Celkem tak dluží žalobkyni žalovanou částku, neboť na žalobkyni byla pohledávka řádně psotoupena. Proto mu soud nyní uložil povinnost tuto částku zaplatit, neboť ověřil, že jednotlivé složky této částky, jakož i požadované úroky a náklady na vymáhání odpovídají smluvnímu ujednání účastníků a neodporují ani kogentním ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru. Současně soud vyhověl žalobě i v části požadující po žalovaném úroky z prodlení, neboť i na ně vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku a dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se totiž se svým peněžitým dluhem ocitl v prodlení, a je proto povinen tyto úroky z prodlení žalobkyni zaplatit. Soud přitom ověřil, že žalobkyní žádané úroky z prodlení jsou určeny v souladu s citovaným ustanovením nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.
16. Žalobkyně byla v tomto řízení plně úspěšná, má tedy nárok na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování svého práva proti žalovanému, který v tomto řízení úspěšný nebyl (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).
17. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem z návrhu ve výši 400 Kč a dále odměnou advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč určenou dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) ve znění pozdějších předpisů, a částkou 3 x 100 Kč jako paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby. Dále 21% DPH z těchto částek ve výši 189 Kč, kterou je advokát povinen z tohoto příjmu odvést. Celková výše nákladů žalobkyně tak činí 1 489 Kč, a proto ji také soud v této výši uložil žalovanému uhradit žalobkyni, a to k rukám jejího právního zástupce.
18. Soud v dané věci aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, protože předmětem žaloby je peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a obdobné návrhy (po skutkové i právní stránce) podává žalobce u soudu opakovaně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.