Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
17 C 9/2021-42
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem JUDr Michalem Sýkorou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 170,20 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky ve výši 1 249,80 Kč zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 920,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení do datum ve výši 1 039,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 700 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 11,43 % ročně z částky 6 700 Kč od datum do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky ve výši 1 249,80 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 10 920,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení do [datum] ve výši 1 039,44 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 11,43 % ročně z částky 6 700 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 170,20 Kč a uložení povinnosti žalovanému nahradit náklady řízení, které účelně žalobkyně vynaložila k uplatnění práva. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, která byla následně převedena na společnost x právnická osoba, byla uzavřena smlouva o úvěru číslo. Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni zpět tuto částku s poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 6 800 Kč, dále úrok ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období ve výši 5 600 Kč; celkem měl žalovaný vrátit částku 36 800 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v 16 měsíčních splátkách po 2 300 Kč.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, ani se – bez omluvy - nedostavil k ústnímu jednání.
3. Aktivní legitimace v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne
datum, která byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uvedeného dne, kdy nedílnou součástí převodu byla i žalovaná pohledávka.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku zpět včetně poplatku a úroku v měsíčních splátkách po 2 300 Kč, a to v 16 splátkách. Celkem měla být navrácena částka ve výši 36 800 Kč, přičemž tato částka zahrnuje jak jistinu ve výši 20 000 Kč, úrok, tak poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 6 800 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku ve výši 30 100 Kč, jak vyplývá ze žalobních tvrzení.
5. Právní posouzení případu vychází z občanského zákoníku , tedy zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen NOZ ) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
7. Podle § 419 NOZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo
s ním jinak jedná.
8. Podle § 420 odst. 1 a 2 NOZ kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.
9. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu
s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
10. V posuzované věci bylo významné vyřešení právní otázky, zda uzavřená smlouva je platným nebo neplatným právním jednáním. Pokud jde o samotnou smlouvu, není ničím odůvodněno ujednání o poplatku za uzavření smlouvy ani ujednání o poplatku za správu úvěru ani ujednání
o hotovostním výběru splátek. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem (právním předchůdcem žalobkyně) a spotřebitelem (žalovaným) a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch žalovaného (spotřebitele), který je slabší smluvní stranou. Za daných okolností soud posoudil předmětné ujednání podle § 588 občanského zákoníku za absolutně neplatné. Soud k tomu poukazuje například na závěry rozsudku Krajského soud v Českých Budějovicích ze dne 3. 12. 2015 č. j. 42 Icm 4014/2015 -23 nebo rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne 11. 12. 2015, č. j. KSPA 60 Ins 5615/2015 C1-3, a má na základě přiměřeného použití ustanovení § 1812 až 1815 občanského zákoníku , že toto ujednání je nutno považovat za neplatné, neboť samotné ujednání o tzv. hotovostní variantě smlouvy o zápůjčce je samo o sobě ujednáno v rozporu s dobrými mravy a je zakázáno pro rozpor s požadavkem přiměřenosti a znamená významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
11. Ze smlouvy není ani zřejmé, jaké protiplnění se mělo žalovanému dostat za poplatek ve výši 4 400 Kč a za poplatek ve výši 6 800 Kč. Jde o částku, která znatelně převyšuje sjednaný úrok a která dosahuje – na poplatku - 56 % poskytnuté jistiny.
12. Soud má za to, že výše uvedené poplatky jsou de facto skrytým úrokem a úrok by v takovém případě činil 56 % půjčené částky. Jde o výši, kterou je na místě považovat za rozpornou s dobrými mravy, zejména za situace, kdy obvyklá výše úroku v tehdejší době nepřekračovala hranici 14 % ročně.
13. Takto určená úroková sazba (56 % jistiny) vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR
sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR
sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy vykazuje znaky jednání, které ukazují pouze na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Sjednaná výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům a tento rozpor je třeba posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto ujednání.
14. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši poplatků, které jsou v daném případě skrytými úroky za poskytnutý úvěr a sjednaná výše úroků tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatku, ve kterém se skrývá úrok.
15. Soud má za prokázané, že žalovaný převzal částku ve výši 20 000 Kč, ze které vrátil 30 100 Kč.
16. Pokud žalovaný převzal částku ve výši 20 000 Kč na základě neplatné sjednané smlouvy, potom je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s ustanovením § 2991 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaný na poskytnuté plnění ve výši 20 000 Kč uhradil ve splátkách částku 30 100 Kč, tedy částku vyšší než 20 000 Kč, proto žalobkyni nic nedluží a soud žalobu z výše uvedených důvodů zamítl.
17. Soud se dále zabýval tím, zda žalobkyně má nárok na zákonné úroky z prodlení a dospěl
k závěru, že nikoliv, neboť soud smlouvu shledal absolutně neplatnou. Výzva žalovanému k zaplacení byla odeslána dne 24. 7. 2020, přičemž žalovaný uhradil částku ve výši 30 100 Kč do dne 24. 9. 2018, tedy se nedostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
18. Na základě částečného zpětvzetí žaloby soud řízení částečně zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.