Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 55/2021-22

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní titul Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, anonymizováno.

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení 10 208 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 175 Kč,

s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 175 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení,

to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 033 Kč, kapitalizované úroky ve výši 7 569,47 Kč, úrok 20,50 % ročně z částky 6 467,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,05 % roční úrok z prodlení z částky 6 467,31 Kč od 21.1.2021 do 3. 3. 2021 a dále z částky 10 033 Kč od 4.3.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 175 Kč, s 8,05 % ročním úrokem z prodlení z částky 175 Kč od 4. 3. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 033 Kč, kapitalizované úroky ve výši 7 569,47 Kč, úrok 20,50 % ročně z částky 6 467,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,05 % roční úrok z prodlení z částky 6 467,31 Kč od 21.1.2021 do 3. 3. 2021 a dále z částky 10 033 Kč od 4.3.2021 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 10 208 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 406,06 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 163,41 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 467,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 6 467,31 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou byla dne 16. 12. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce číslo. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku především na základě informací získaných od žalované, které se týkaly jejích rodinných, majetkových, pracovních a jiných poměrů, a tyto informace byly ověřeny na základě předložených dokladů a zaznamenány v kartě zákazníka. Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že poskytla pravdivé a úplné údaje. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 033 Kč, složeným z úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 580 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 466 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 987 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 368 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 2. 2017. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne 11. 4. 2016. Žalovaná celkem uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 11 825 Kč. Pohledávka byla dne 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Na dlužnou částku nebylo od postoupení ze strany žalované ničeho uhrazeno, a to ani přes předžalobní upomínku.

2. Žalovaná se k ústnímu jednání nedostavila, k věci se nijak nevyjádřila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Z y označené jako smlouva o zápůjčce číslo vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 16. 12. 2015 se žalovanou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované zápůjčku ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 10 033 Kč, který představoval úrok ve výši 1 580 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 466 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 5 987 Kč Celkem se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně částku 22 033 Kč v 60 týdenních splátkách po 368 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou další týdenní splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí částky 12 000 Kč v hotovosti. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky upravující postup při případném prodlení žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně přílohy a oznámením postoupení pohledávky spolu s dokladem o odeslání bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni a žalované byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2020 k úhradě dluhu. Ke způsobu, jakým právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované danou zápůjčku splatit, nebyly soudu doloženy žádné důkazy.

4. Na základě takto zjištěných skutečností soud ohledně skutkového stavu uzavřel, že žalovaná podepsala s právní předchůdkyní žalobkyně dne 16. 12. 2015 u s názvem smlouva o zápůjčce, podle níž při jejím podpisu převzala částku 12 000 Kč. Tato obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti se zápůjčkou též úrok a poplatky za vymezené a specifikované služby. Do dnešního dne žalovaná dle tvrzení žalobkyně právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem částku 11 825 Kč. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla dne 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni, což právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila. Ani přes výzvu k plnění žalovaná ničeho dalšího neuhradila. Úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána, žalobkyně nedoložila, jakým způsobem její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.

5. Při právním posouzení věci soud vycházel ze , (dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“).

6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

7. Podle § 9 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 1 věta druhá ZoÚS se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

14. Podle a b) , (dále jen„ “) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, plnit důkazní povinnost ( ) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. Podle , nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas a nepožádá z důležitého důvodu o odročení jednání, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Podle jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce číslo podepsaná právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 9 odst. 1 ZoSÚ řádně zkoumána otázka schopnosti žalované danou zápůjčku splatit, resp. žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalované řádně přezkoumala. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvádí, že byly řádně zhodnoceny informace požadované a získané od žalované před uzavřením smlouvy tak, že žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům a zaznamenány do zákaznické karty. Žádné důkazy však žalobkyně v tomto ohledu v žalobě neoznačila, a to ani jí tvrzenou zákaznickou kartu. Tvrzení, že si od žalované před uzavřením smlouvy nechala předložit doklady a přezkoumala úvěruschopnost žalované, žalobkyně nijak nedoložila a svou neúčastí při jednání se zbavila možnosti být soudem poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů. V této souvislosti soud uvádí, že k žádosti žalobkyně o odročení jednání při potřebě doplnění tvrzení a označení důkazů nebylo možné dle přihlédnout, neboť tato žádost byla podmíněná. Žalobkyně tedy měla možnost se jednání účastnit a svá tvrzení a důkazy případně doplnit a splnit tak povinnost, kterou ve smyslu v řízení má. Neúčast u jednání byla jejím dobrovolným rozhodnutím.

16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

17. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 9 ZoSÚ absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 12 000 Kč, na kterou žalovaná dle tvrzení žalobkyně uhradila 11 825 Kč, zůstala jí proto povinnost vydat částku 175 Kč. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s  v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

18. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny soud žalobu zamítl, a to včetně sjednaných poplatků a příslušenství sestávajícího z úroků (mají oporu v neplatné smlouvě) a z úroků z prodlení (požadovaných za období, kdy jednotlivé částky nemohly být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatné).

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, jelikož procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).