Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 19/2021-17
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní titul Ludmilou Kotáskovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 21 496 Kč s příslušenstvím
takto:
a) I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 316 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 13. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 15 322 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 141,25 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 12. 12. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 825,25 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 842,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 441,67 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 14 141,25 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.
b) Žaloba o zaplacení
- částky 2 858 Kč,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 505,24 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 168,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení,
- kapitalizovaného úroku ve výši 1 498,74 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 2 168,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení,
se zamítá.
c) Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
d) Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 215 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
a) I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 316 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 13. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba o zaplacení částky 15 322 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 141,25 Kč za dobu od 30. 11. 2019 do 12. 12. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 825,25 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 842,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 441,67 Kč a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 14 141,25 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. b) Žaloba o zaplacení - částky 2 858 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 505,24 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2 168,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, - kapitalizovaného úroku ve výši 1 498,74 Kč a úroku ve výši 23,72% ročně z částky 2 168,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. c) Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. d) Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku soudní poplatek ve výši 215 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky ve výši celkem 21 496 Kč s příslušenstvím specifikovaným v žalobě, z toho částky ve výši 18 638 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 26. 4. 2016 a částky ve výši 2 858 Kč s příslušenstvím podle smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 5. 12. 2015. Obě smlouvy žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba a pohledávky za žalovanou byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne 29. 11. 2019. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu žalovaná nereagovala.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Žalobkyně v žalobě navrhla, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Usnesením ze dne 18. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána, aby do 5 dnů od doručení usnesení se vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byla poučena o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalované doručeno dne 4. 2. 2021. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Proto soud vycházel z předpokladu, že žalovaná s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Za tohoto stavu a s oporou o ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nebylo třeba nařizovat jednání.
4. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvami o zápůjčkách číslo ze dne 26. 4. 2016 a číslo ze dne 5. 12. 2015 včetně smluvních podmínek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, předžalobní výzvou ze dne 27. 11. 2020 včetně poštovních podacích archů a těmito listinnými důkazy bylo prokázáno, že
právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela dne 26. 4. 2016 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku navýšenou o poplatek a pojištění ve výši 15 322 Kč uhradit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 609 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. Smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek je opatřena podpisem žalované. Žalovaná zápůjčku nesplácela řádně, poslední splátku uhradila dne 20. 9. 2019. Žalovaná uhradila 16 684 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaná na dluh nic neuhradila a dluží podle žalobkyně na zápůjčce 14 141,25 Kč a na poplatku 4 496,75 Kč, tj. celkem 18 638 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 27. 11. 2020 žalovaná nereagovala a dluh ve stanovené lhůtě do 12. 12. 2020 neuhradila;
právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba uzavřela dne 5. 12. 2015 se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejíž součástí byly smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto zápůjčku navýšenou o poplatek a pojištění ve výši 15 322 Kč uhradit v pravidelných 58 týdenních splátkách po 609 Kč. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy, každá následující týdenní splátka byla splatná vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období a jednalo se o hotovostní inkaso splátek. Smlouva o zápůjčce je opatřena podpisem žalované, smluvní podmínky opatřeny podpisem žalované nejsou. Žalovaná zápůjčku nesplácela řádně, poslední splátku uhradila dne 20. 9. 2019. Žalovaná uhradila 32 464 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Po postoupení pohledávky žalovaná na dluh nic neuhradila a dluží podle žalobkyně na zápůjčce 2 168,40 Kč a na poplatku 689,60 Kč, tj. celkem 2 858 Kč. Na předžalobní výzvu k úhradě dluhu ze dne 27. 11. 2020 žalovaná nereagovala a dluh ve stanovené lhůtě do 12. 12. 2020 neuhradila.
5. Smlouvy o zápůjčkách byly uzavřeny dne 26. 4. 2016 a dne 5. 12. 2015 a je na ně nutno aplikovat ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník ). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávky za žalovanou jí byly postoupeny jejím právním předchůdcem smlouvou ze dne 29. 11. 2019.
6. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne 26. 4. 2016 se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně mimo částku 20 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatek a pojištění ve výši 15 322 Kč a ve smlouvě o zápůjčce ze dne 5. 12. 2015 se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně mimo částku 20 000 Kč z titulu zápůjčky také poplatek a pojištění ve výši 15 322 Kč. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o poplatcích a dospěl k závěru, že poplatky neměly jinou funkci, než funkci sjednané odměny za poskytnutí peněžních prostředků, tedy plnily funkci úroků ze zápůjček, a proto je nutno po právní stránce posoudit je jako sjednané úroky za poskytnutí zápůjček. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvy o zápůjčkách uzavírala jako podnikatel, předmětem jejího podnikání v době uzavření smluv bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je zřejmé, že byla založena za účelem zisku, a pokud by nebyl ujednán úrok (či jiná odměna) za přenechání půjčených peněžních prostředků, tak zisk z předmětného případu by generován nebyl. Úrok ve výši 15 322 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky ve výši 20 000 Kč na dobu 58 týdnů představuje 76,61% celé jistiny zápůjčky a je možno učinit závěr, že v případě obou smluv o zápůjčce se jedná o úrok (odměnu) nepřiměřeně vysokou, přesahující více než 3x průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a zápůjčky spotřebitelům. Za této situace je nutno posoudit takto sjednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok sjednaný v rozporu s dobrými mravy, a proto jsou tato ujednání podle § 547 zákona č. 89/2012 Sb. , podle něhož právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu a podle § 580 odst. 1 téhož zákona, podle něhož neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje, neplatná.
7. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb. , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Smlouva o zápůjčce je neplatná v ujednání o výši úroku jen tehdy, jestliže oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Jak bylo výše uvedeno, právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku a předmětem jejího podnikání v době uzavření smluv o zápůjčkách bylo mimo jiné poskytování úvěrů a zápůjček z vlastních zdrojů a je tudíž zcela zřejmé, že smluvní strany by bez ujednání o úroku (odměny za poskytnutí peněz) smlouvy o zápůjčkách neuzavřely. Na základě toho lze učinit závěr, že částečná neplatnost ujednání o úrocích (poplatku), která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje v tomto konkrétním případě absolutní neplatnost celé smlouvy o zápůjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o zápůjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo.
9. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb. , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; Právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 4. 2016 vznikla v daném případě oběma smluvním stranám povinnost vrátit druhé vše, co podle této neplatné smlouvy dostala. Žalovaná obdržela peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalobkyni (její právní předchůdkyni) zaplatila částku 16 684 Kč. Je proto žalovaná povinna zaplatit žalobkyni z titulu vydání bezdůvodného obohacení částku 3 316 Kč (20 000 Kč – 16 684 Kč). Žalobkyně prokazatelně poprvé žalovanou vyzvala k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 27. 11. 2020 ve lhůtě nejpozději do 12. 12. 2020, a jelikož žalovaná neplnila, dostala se do prodlení se zaplacením částky 3 316 Kč od 13. 12. 2020. Proto soud žalobkyni přiznal úroky z prodlení z uvedené částky od 13. 12. 2020 do zaplacení s oporou o ust. § 1968 , § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a výše požadovaného úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , avšak soud nemůže překročit výši úroku z prodlení požadovaného v žalobě. Žaloba o zaplacení částky 15 322 Kč a příslušenství - zákonného úroku z prodlení specifikovaného ve výroku a) odst. II. rozsudku byla z výše uvedených důvodů zamítnuta jako nedůvodná. Rovněž byl zamítnut žalobní požadavek o zaplacení kapitalizovaných úroků a úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 14 141,25 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, neboť nárok na úroky při peněžité zápůjčce vzniká, je-li smlouva o zápůjčce platně uzavřena. V daném případě však soud dospěl k závěru o neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne 26. 4. 2016 a za tohoto stavu žalobkyně nárok na úroky ze zápůjčky nemá. V případě smlouvy ze dne 5. 12. 2015 byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaná uhradila 32 464 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že na straně žalované vznikl přeplatek, žalovaná není povinna žalobkyni nic vracet, a proto žaloba o zaplacení částky 2 858 Kč s příslušením jako nedůvodná byla zamítnuta.
12. Lhůta k plnění je tři dny od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř. ).
13. Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V daném případě vznikl žalované nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení, podle obsahu spisu však žalované s tímto řízením náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
14. Žalobkyně podala u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši 860 Kč. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek s oporou o položku 2 bod 2 sazebníku poplatků do výše uvedené v položce 1 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků, tzn. do výše 1 075 Kč, takže doměřil žalobkyni soudní poplatek ve výši 215 Kč Soudní poplatek je splatný do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v platném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.