Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 5/2021-37
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul titul Marií Miczkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o: 11 675,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 675,39 Kč, úrok ve výši 2 088,29 Kč a dále ve výši 17,90 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 670,70 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 11 675,39 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do 29. 6. 2020 a z částky 1 675,39 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 617,90 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 675,39 Kč, úrok ve výši 2 088,29 Kč a dále ve výši 17,90 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 670,70 Kč a dále ve výši 10,00 % ročně z částky 11 675,39 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do 29. 6. 2020 a z částky 1 675,39 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 617,90 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.</b>
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 11 675,39 Kč spolu s úrokem ve výši 2 088,29 Kč a dále ve výši 17,90 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 670,70 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 11 675,39 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 8. 12. 2015 uzavřena Smlouva o kontokorentu číslo (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce umožnil žalované čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč Smluvní strany se zavázaly dodržovat Podmínky pro kontokorent právnická osoba (dále jen příjmení) a sazebník poplatků, které byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy. Žalovaná se zavázala čerpané prostředky ve sjednané době žalobci vrátit včetně úroku ve výši 17,90 % ročně, poplatků a pro případ prodlení s plněním i včetně úroků z prodlení a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu. Žalovaná byla povinna podle čl. IV. OP zajistit na svém běžném účtu, k němuž byl kontokorent poskytnut, dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků z prodlení, poplatků a případně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce. Žalovaná v rozporu s úvěrovou smlouvou a OP tyto podmínky nedodržela, dlužnou částku neuhradila v termínu splatnosti, a proto žalobce oznámil žalované zesplatnění všech pohledávek z poskytnutého kontokorentu ke dni 27. 9. 2019 a vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Žalobce provedl kvalifikované vyčíslení dluhu žalované ke dni 24. 5. 2020, který činil na nesplacené jistině kontokorentu částku 10 000 Kč, na úroku kapitalizovaném ke dni 24. 5. 2020 částku 2 088,29 Kč, na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni 24. 5. 2020 částku 670,70 Kč a na poplatcích částku 1 675,39 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
3. Z žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Žádosti o kontokorent ze dne 8. 12. 2015, Smlouvy o kontokorentním úvěru číslo ze dne 8. 12. 2015, Předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru ze dne 8. 12. 2015, Vysvětlení předsmluvních informací a základních informací o jednotlivých druzích spotřebitelských úvěrů poskytovaných právnická osoba ze dne 8. 12. 2015, Žádosti o založení osobního účtu ev. číslo ze dne 1. 3. 2016, Upomínky ze dne 9. 5. 2019, Výzvy k zaplacení dluhu ze dne 17. 5. 2019, Opakované výzvy k zaplacení dluhu ze dne 5. 6. 2019, Poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 9. 7. 2019 včetně dodejky ze dne 10. 7. 2019, Oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 29. 9. 2019 včetně kopie nedoručené zásilky ze dne 30. 9. 2019, Podmínek pro kontokorent právnická osoba účinných od 1. 4. 2015, sazebníku poplatků, interního dokumentu – schvalovacího protokolu ke kontokorentnímu úvěru, transakční historie běžného účtu za období od 11. 9. 2015 do 11. 11. 2015, transakční historie úvěrového účtu, výpisu z CRIF a z Předžalobní výzvy k okamžitému zaplacení dluhu ze dne 2. 6. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 15. 6. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci:
Žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovanou jako dlužníkem (úvěrovanou) na základě žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru dne 8. 12. 2015 Smlouvu kontokorentu číslo, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalované úvěr formou kontokorentu k jejímu běžnému účtu č. bankovní účet do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná čerpala kontokorentní úvěr průběžně. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve sjednané výši 17,90 % ročně. Byla sjednána roční procentní sazby nákladů 24,19 % ročně. Součástí smlouvy učinili účastníci Podmínky pro kontokorent právnická osoba, sazebník poplatků a Předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru kontokorent. V čl. 5 OP bylo stanoveno, že žalovaná je povinna zajistit svém běžném účtu, k němuž byl kontokorent poskytnut, dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků z prodlení, poplatků a případně naběhlých úroků z prodlení, a to vždy k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce. příjmení je oprávněna provádět úplné nebo částečné uhrazování závazků, s jejichž placením je klient v prodlení, ze všech jeho účtů včetně vkladových účtů vedených v bance, a to bez jeho příkazu. V čl. 9 písm. h) OP bylo sjednáno, že je žalovaná povinna celý čerpaný kontokorent splatit na požádání žalobce (tzv. zesplatnění úvěru) ke dni uvedenému v oznámení v případě, že nastane skutečnost, která znamená podstatnou změnu podmínek, za nichž byl kontokorent poskytnut; zejména pokud dle čl. 9 písm. a) OP klient bude v prodlení se splacením jakékoliv peněžité částky vůči bance, popř. jinému subjektu, který mu poskytl úvěr. Žalovaná ke dni 9. 5. 2018 nezajistila na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, a proto nemohla proběhnout řádná splátka kontokorentu. Upomínkou ze dne 10. 5. 2019 oznámil žalobce žalované, že nezajistila dostatek disponibilních peněžních prostředků na běžném účtu k úhradě řádné splátky kontokorentu a vyzval ji k nápravě zajištěním dostatečného zůstatku na běžném účtu a k úhradě dluhu. Výzvou k zaplacení dluhu ze dne 17. 5. 2019 a opakovanou výzvou k zaplacení dluhu ze dne 5. 6. 2019 oznámil žalobce žalované, že i přes opakovaná písemná upozornění nezajistila dostatek peněžních prostředků k úhradě splátek kontokorentu, vyzval žalovanou k úhradě dluhu a poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 9. 7. 2019 oznámil žalobce žalované, že i přes opakovaná písemná upozornění nezajistila dostatek peněžních prostředků k úhradě splátek kontokorentu, že došlo k nepovolenému zápornému zůstatku na jejím běžném účtu a vyzval žalovanou k úhradě dluhu. Tato výzva byla doručována žalované na její adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec obec a byla prokazatelně doručena žalované dne 10. 7. 2019. Oznámením o zesplatnění úvěru ze dne 29. 9. 2019 žalobce prohlásil všechny pohledávky z poskytnutého kontokorentního úvěru za splatné ke dni 27. 9. 2019 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo doručováno žalované na její adresu trvalého pobytu ul. ulice a číslo, obec obec a bylo předáno k poštovní přepravě dne 30. 9. 2019 a bylo jako nedoručená zásilka dne 21. 10. 2019 vráceno zpět žalobci. Žalovaná kontokorentní úvěr včetně poplatků neuhradila, i přes písemnou výzvu k úhradě dluhu ze dne 2. 6. 2020.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
8. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 1. 12. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.
12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o kontokorentním úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 1. 3. 2021, že žalobce prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním registru klientských informací, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů, stanovil rizikovost klienta, kontroloval interní blacklisty, fraudlisty a delikvence, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány v žádosti o kontokorent a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti o kontokorent, kdy žalovaná v žádosti o kontokorent deklarovala čistý měsíční příjem ve výši 9 500 Kč, pracovní poměr hlavní jako zdravotní a sociální pracovník; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listin y dokládající výdaje žalované. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Neplatnost smlouvy o úvěru stanovená § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak neplatností absolutní a soud je povinen k ní přihlédnout, aniž by se jí kterýkoliv z účastníků řízení musel dovolat.
13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení dlužných poplatků ve výši 1 675,39 Kč.
14. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o kontokorentním úvěru částku 10 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž na dluh neuhradila ničeho, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci částku 10 000 Kč představující dosud nevrácené (nezaplacené) peněžní prostředky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 29. 6. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení; ve zbytku nárokovaného příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 2 088,29 Kč, úroku ve výši 17,90 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 670,70 Kč a dále úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 11 675,39 Kč za dobu od 25. 5. 2020 do 29. 6. 2020 a z částky 1 675,39 Kč za dobu od 30. 6. 2020 do zaplacení, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 63,72 % a jeho neúspěch 36,28 %. Ve výši rozdílu (27,44 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 617,90 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 1. 3. 2021, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v těchto podáních měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 27,44 % činí částku 617,90 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).