Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 122/2021-32
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní titul Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 34 160 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 1 360 Kč se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 545 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 1 360 Kč se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 545 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 34 160 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizována dvě slova“) a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které anonymizována dvě slova poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč oproti závazku žalovaného poskytnutou částku vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši 23 460 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 4 420 Kč do 25. 12. 2017. Žalovaný sjednané splátky neuhradil řádně a včas, zůstal tak společnosti právnická osoba dlužen na jistině částku 32 800 Kč na úroku 550 Kč a na poplatku za vyhodnocení úvěru 810 Kč. Následně byla část obchodního závodu anonymizována dvě slova včetně předmětné pohledávky vůči žalovanému převedena na společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a to na základě smlouvy o prodeji části závodu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila právní předchůdkyně žalobkyně uvedenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která spolu se zaplacením výše uvedených dlužných částek nárokovala též zaplacení příslušenství (obchodního úroku a zákonného úroku z prodlení). Před podáním návrhu žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě žalované částky předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: anonymizována dvě slova a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které anonymizována dvě slova poskytla žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 34 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úroky a poplatky v celkové výši 23 400 Kč v pravidelných týdenních splátkách nejpozději do 25. 12. 2017 (prokázáno smlouvou o úvěru číslo ze dne 30. 11. 2016). Žalovaný uhradil na jistině celkem částku 1 200 Kč. Na základě smlouvy o postoupení byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 včetně seznamu postoupených pohledávek. Před podáním žaloby byla ze strany žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu (viz předžalobní upomínka ze dne 26. 2. 2020 včetně podacího lístku).
5. Ostatní důkazy předložené žalobkyní neobsahují skutečnosti nové či pro tuto věc relevantní.
6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).
7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 1751 odst. 1 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.
10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
12. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
14. Dle judikatury je v rozporu s dobrými mravy zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ).
15. Na základě shora citovaných zákonným ustanovení a uvedené judikatury dospěl soud k závěru, že sjednaný poplatek, jenž svou povahou je úrokem (když za úrok se považují jakékoli poplatky, které svou povahou plní funkci úroku), je nepřiměřeně vysoký (činí více než 69 % z půjčené částky za 13 měsíců), když ve srovnatelném období banky poskytovaly spotřebitelské úvěry zpravidla za roční úrok cca 10 % ročně, jak vyplývá z veřejně dostupných informací ČNB (https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Takto stanovený úrok se příčí dobrým mravům (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 22 Co 215/2015 , popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 219/2015 ), a je tedy neplatně sjednaný. Z tohoto důvodu soud uzavřel, že uzavřená smlouva je neplatná a věc posoudil jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.).
16. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně nabyl bez právního důvodu (na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru) dne 30. 11. 2016 částku 34 000 Kč. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil částku 1 200 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy je nutné zaplacenou částku započíst na poskytnutou jistinu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 ), žalobkyně je tak oprávněna nárokovat po žalovaném zaplacení částky 32 800 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. o. z.).
17. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle § 1970 o. z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ), a to od požadovaného 26. 12. 2017 do zaplacení.
18. Výrokem II. soud žalobu ve zbytku, tj. co do částky 1 360 Kč, tvořené kapitalizovaným smluvním úrokem a poplatky, s ohledem na shora uvedené pro nedůvodnost zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl jen nepatrný (odpovídal necelým 4%), nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tedy v částce 3 545 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 367 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 160 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.
20. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b a. t. soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. řízení vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 8 C 116/2021 , 8 C 159/2021 ). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými údaji, a proto je na místě posoudit návrh podaný v nadepsané věci jako ustálený vzor a při určení výše odměny advokáta postupovat podle § 14b a. t..
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.