Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 96/2020-30
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr Jolanou Stonawskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 100 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 3. 6. 2019 do 18. 9. 2019 zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 19. 9. 2019 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se co do požadovaného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 100 Kč od 3. 6. 2019 do 18. 9. 2019 zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 5 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od 22. 9. 2018 do 28. 2. 2019 vyplývající z provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z jeho provozu.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značka, VIN kód (osobní automobil s objemem válců motoru do anonymizována tři slova), číslo technického průkazu vozidla anonymizováno. V době od datum
do datum (celkem 160 dní) neměl žalovaný ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5 100 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 4 800 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu doručenou do jeho dispozice dne datum, kterou si převzal dne datum, nereagoval a ničeho neuhradil.
5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil.
6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb. , občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“).
7. Ačkoliv byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem předmětného osobního vozidla, v období od datum do datum (celkem 160 dní) neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (30 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. e) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. , vynásobené počtem dní
(160 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. celkem 4 800 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, jež se dostala do sféry jeho dispozice dne datum, řádně a včas nezaplatil, čímž se dostal uplynutím zákonné 30denní lhůty (viz opět § 4 odst. 7 zákona) dne datum dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve výroku II. soud žalobu zamítl co do požadovaného úroku z prodlení za dobu od datum do datum, neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne datum (naopak dle sdělení České pošty na číslo listu došlo zřejmě k její ztrátě) ani první upomínky ze dne datum. Soud proto žalobkyni přiznal úroky až ode dne následujícího po uplynutí zákonné 30denní lhůty běžící ode dne, kdy se druhá upomínka ze dne datum dostala do sféry dispozice žalovaného (k čemuž došlo
datum).
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. tak, že výrokem III. přiznal úspěšné žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v jeho nepatrné části a jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalovanému), vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně.
10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách,
může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce).