Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 23/2021-59
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 2 000 Kč
takto:
I. Žaloba na zaplacení částky 2.000 Kč se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba na zaplacení částky 2.000 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 000 Kč jako smluvní pokuty za nevrácené příjímací zařízení označené jako název označení zařízení anonymizováno 6 slov, které bylo žalované zapůjčeno na základě smlouvy mezi společností právnická osoba a žalovanou číslo ze dne datum. Jelikož žalovaná opakovaně porušovala povinnost platit řádně poplatky za poskytnuté služby, žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala žalovanou dopisem ze dne datum k úhradě nedoplatku a vrácení zařízení ve lhůtě sedmi dnů. Žalovaná však zařízení shora označené žalobkyni (resp. společnosti právnická osoba) nevrátila. K zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč za pronajaté zařízení byla žalovaná opakovaně vyzvána právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne datum. Žalobkyně se tak domáhá částky 2 000 Kč za nevrácení pronajatého zařízení. Pohledávka na žalobkyni přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (zejm. smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, všeobecných podmínek, zakázkového listu, ceníku služeb, předžalobní výzvy a dalších důkazů) dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní (resp. společností právnická osoba) a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem bylo poskytování objednaných služeb elektronických komunikací za ceníkem stanovené poplatky. Žalobkyně (resp. právní předchůdce žalobkyně) poskytla žalované rovněž technické zařízení. Jelikož žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když vyúčtované poplatky nehradila řádně a včas, žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a od smlouvy odstoupila, vyzvala žalovanou k vrácení zařízení. Jelikož žalovaná zařízení nevrátila, byla jí vyúčtována smluvní pokuta v částce 2 000 Kč.
4. Při právním posouzení věci soud vycházel zejména z ustanovení § 2048 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. za použití § 1746 odst. 2 téhož zákona podle kterého posoudil uzavřenou smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Soud však považuje ujednání o smluvní pokutě, podle kterých má žalovaná zaplatit 2 000 Kč za nevrácená zařízení, za neplatné. Ujednání o smluvní pokutě, jejíž zaplacení žalobkyně po žalované požadovala, není zakotveno v samotné smlouvě, nýbrž je obsažené pouze ve všeobecných podmínkách resp. ceníku, které jsou sepsané na samostatné listin ě (odlišné od smlouvy) a neobsahují ani podpis žalované jako smluvní strany. Žalobkyně tedy neprokázala, že se s tímto ujednáním žalovaná fakticky seznámila před podpisem smlouvy, a že by tedy se sjednáním smluvní pokuty výslovně souhlasila. Dohoda o smluvní pokutě proto také nesplňuje nutnou náležitost písemné formy. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 , podle nějž v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Navíc, výše smluvní pokuty je i nepřiměřená zůstatkové ceně zařízení (sp. zn. I. ÚS 3512/11 ). Soud doplňuje, že nepostačuje ani, že ve smlouvě samotné (či zakázkovém listu) je odkaz na smluvní pokutu dle ceníku, dle soudu musí být celé ujednání o smluvní pokutě, včetně její výše či konkrétním způsobu jejího určení, upraveno ve smlouvě samotné. Jiné sjednání smluvní pokuty dle nového občanského zákoníku žalobce ani netvrdil.
5. S ohledem na výše uvedené soud žalobu na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč zamítl.
6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem ke skutečnosti, že úspěšná byla žalovaná, měla by v tomto případě nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované však žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.