Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
8 C 18/2021-48
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem titul Petrem Karáskem v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce
se sídlem adresa žalobkyně,
právně zastoupeného titul. jméno příjmení,
advokátkou se sídlem adresa,
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného,
o zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 850 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2.1.2020 do 12.10.2020 ve výši 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení 650 Kč a úroku z prodlení ve výši 51 Kč zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen uhradit žalobci 3 850 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 2.1.2020 do 12.10.2020 ve výši 300 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení 650 Kč a úroku z prodlení ve výši 51 Kč zamítá. III. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na náhradě nákladů řízení 1 043 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Žalobce se svou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu 4 500 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za dobu výše uvedenou ve výši 351 Kč. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel jako pojistitel s účinností od 1.1.2018 pojistnou smlouvu číslo jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaný pojistné sjednané ve výši 770 Kč měsíčně řádně nehradil a za období od 1.8.2019 do 1.1.2020, kdy pojištění z tohoto důvodu zaniklo, žalobci dluží částku ve výši žalované jistiny s tím, že žalovaná částka také sestává z poplatku ve výši 350 Kč za předčasné ukončení smlouvy a 300 Kč poplatek ze upomínku, jenž byl stranami sjednán. Z jednání soudu se žalobce omluvil, žalovaný se, ač řádně a včas předvolán (fikcí na adresu trvalého pobytu shora), k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Soud tedy věc projednal a rozhodl s odkazem na § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.
Soud provedl důkaz pojistnou smlouvou uzavřenou mezi účastníky řízení, jež je výše specifikována. Žalovaný se v této smlouvě uzavřené na dobu do 65 let jeho věku zavázal hradit pojistné ve výši 770 Kč měsíčně. Dále žalobce předložil předžalobní upomínku adresovanou žalovanému včetně poštovního archu svědčícího o jejím odeslání žalovanému před podáním žaloby. Ze Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů životního pojištění vyplynulo, že poplatek za pokus o smír po zániku pojištění činí 300 Kč. Dále žalobce doložil písemnosti adresované žalovanému, a sice pokus o smír ze dne 11.2.2020, oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 15.1.2020. Dále žalobce doložil dvě dodejky od písemností adresovaných žalovanému svědčící o tom, že písemnosti byly ve sféře jeho dispozice ve dnech 2.8.2019 a 6.5.2019. K tomu žalobce dále doložil tři upomínky k zaplacení pojistného adresované žalovanému ze dnů 4.11.2019, 29.7.2019 a 29.4.2019. Dle Přehledu poplatků a parametrů pojištění 7BN činí poplatek za předčasné ukončení smlouvy 350 Kč.
Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti: Žalobce uzavřel s žalovaným pojistnou smlouvu, jak je shora uvedeno. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ač se k tomu v pojistné smlouvě zavázal, a to v období výše specifikovaném.
Dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník ), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.
Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla uzavřena písemně výše specifikovaná pojistná smlouva. Jelikož žalovaný řádně nehradil pojistné, pojistná smlouva zanikla. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, netvrdil tedy a tím méně prokázal, že by provedl jakoukoliv úhradu pojistného žalobci či, že by pojištění zaniklo dříve, než žalobce tvrdí. Žalobce sice neprokázal, kdy došlo k zániku pojištění, tato skutečnost ovšem není k tíži žalovaného, jenž by v případě dalšího trvání pojištění byl povinen hradit pojistné ještě vyšší. Žalovaný je povinen uhradit pojistné za celou dobu pojištění (§ 2782 občanského zákoníku ), za období od 1.8.2019 do 1.1.2020 čítající pět měsíců po 770 Kč, tedy celkem 3 850 Kč. Je dále zřejmé, že od dne, kdy žalobce požaduje úroky z prodlení, bylo veškeré předcházející pojistné splatné a žalobci tedy vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou pojistného náleží rovněž úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ), a to v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , ve znění účinném v době prodlení. Co se týče stornopoplatku ve výši 350 Kč, shledal soud žalobu nedůvodnou. Ač je daná povinnost žalovaného nazývána jako poplatková, je třeba uzavřít, že není podstatné, jakým způsobem je povinnost spotřebitele k úhradě v textu smlouvy nazvána, ale jakému právnímu institutu svým obsahem takové ujednání odpovídá. V daném případě každý z poplatků (zaslání upomínek, předčasné ukončení smlouvy atp.) souvisí s porušením smluvní povinnosti spotřebitele, resp. nárok na jejich zaplacení dodavateli vzniká až následkem porušení povinnosti spotřebitele a odpovídá tedy svým obsahem ustanovení o smluvní pokutě. Na tomto závěru nemůže nic změnit, že daná smluvní ujednání pro vznik nároku počítají i s aktivitou dodavatele, neboť tuto aktivitu (zaslání upomínky, ukončení pojistné smlouvy atp.) nečiní dodavatel na základě vůle spotřebitele či v jeho zájmu, nejedná se o službu určenou zákazníkovi a její poskytnutí nebylo předmětem uzavřené smlouvy. V tomto ohledu je pak nutné poukázat na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013, kde Ústavní soud uzavřel, že„ v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“ Jelikož v daném případě žalobce odvozuje svůj nárok ze spotřebitelské smlouvy a dále z titulu smluvní pokuty, jež si strany sjednaly pouze v obchodních podmínkách, na něž předmětná smlouva odkazuje, je zřejmé, že žalobě nelze ohledně zaplacení smluvní pokuty dle závěrů Ústavního soudu vyhovět. Pro úplnost soud také dodává, že pokud žalobce požadoval poplatek 300 Kč za zaslání upomínky, tak tento se dle doloženého sazebníku týkal v oblasti životního pojištění pouze listiny„ pokus o smír“, jejíž odeslání žalobce nijak neprokázal.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. dle většinového úspěchu žalobce, jenž zároveň doložil, že splnil podmínky stanovené § 142a o.s.ř. Náklady řízení na straně žalobce pak tvoří uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady na právní zastoupení. V dané věci se jedná o řízení zahájené po 1.7.2014, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a v němž byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobci tedy dle § 14b odst. 1 bod 1 . vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „tarif “) náleží odměna ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby a dle § 14b odst. 5 písm. a) tarifu paušální náhrada výdajů ve výši 100 Kč za jeden úkon. Advokát v daném případě vykonal tři takové úkony (příprava a převzetí zastoupení a dvě písemná podání ve věci samé – žaloba a předžalobní výzva) a náleží mu tak odměna a náhrady v celkové výši 900 Kč (3 x 200 + 3 x 100). Náklady řízení na straně žalobce dále tvoří DPH v sazbě 21 %, když dle § 137 odst. 3 o.s.ř. má advokát rovněž právo na náhradu DPH, v daném případě tedy ve výši 189 Kč Celkem tedy náklady řízení na straně žalobce při součtu výše uvedených částek činí 1 489 Kč (400 + 900 + 189). Žalobce byl úspěšný ohledně zaplacení 4 150 Kč a žalovaný ohledně 701 Kč. Z celkového předmětu řízení ve výši 4 851 Kč tak představuje úspěch žalobce 85 %, úspěch žalovaného 15 %. Při odečtení úspěchu od neúspěchu vychází, že žalobce má právo na úhradu 70 % svých nákladů, z částky 1 489 Kč tedy ve výši 1 043 Kč.
S argumentací žalobce ohledně aplikace § 14b tarifu v daném řízení se soud neztotožnil. Je jistě pravdou, že žalobce nabízí celou řadu pojistných produktů, nicméně jejich obsah a specifika nejsou pro řízení o dlužném pojistném vůbec podstatné, v daném řízení je nutné tvrdit pouze to, kolik činilo sjednané pojistné a za jakou dobu nebylo hrazeno, čemuž následně odpovídá poměrně jednoduchý matematický výpočet. Tyto informace pak právní zástupce musí stejně komplexně převzít od žalobce. Právní kvalifikace žalobce se pak omezuje pouze na dvě ustanovení zákona, a sice § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. v případě tzv. povinného ručení a na § 2782 odst. 1 občanského zákoníku pro všechny ostatní typy pojištění.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ). Nesplní-li povinný dobrovolně uloženou povinnost, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozsudku.