Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
4 C 44/2021-27
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem titul Janem Cejpkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 675 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaným na částku 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta
titul. jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úrokem z prodlení částečně kapitalizovaným na částku 60,29 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně advokáta [titul]. [jméno] [příjmení].
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím jako dluhu na televizních poplatcích podle zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, a to za období od září 2019 do ledna 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.
Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače a v souladu se svou zákonnou povinností se dne 31. 8. 2019 přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Výzvou ze dne 15. 3. 2020 zaslané žalované společností Česká pošta, s.p., oddělením jméno, byla žalovaná informována o svém dluhu na televizních poplatcích to za období od září 2019 do ledna 2020 v měsíční výši 135 Kč, tj. celkem 675 Kč, přičemž tyto televizní poplatky byly splatné vždy k 15. dni daného měsíce, a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky.
V souladu s § 3 odst. 2 , § 6 , § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. , o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, dospěl soud k závěru, že žalovaná byla v žalovaném období poplatníkem televizního poplatku ve výši 135 Kč měsíčně, splatného do 15. dne každého měsíce. Za shora vymezené období tak byla žalovaná povinna žalobkyni uhradit celkem částku 675 Kč. Jelikož žalovaná soudu neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně v souladu s těmito předpisy požaduje úrok z prodlení ode dne následujícího po zákonem stanovené patnáctidenní splatnosti každého poplatku až do 15. 10. 2020, tj. do dne podání žaloby, a to v kapitalizované výši 60,29 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a má proto právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o požadovanou odměnu zástupce žalobkyně (advokáta), jeho hotové výdaje a náhradu daně z přidané hodnoty, již je tento zástupce povinen odvést, soud žalobkyni náhradu za tyto náklady nepřiznal. Vyšel přitom z nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 , který akcentoval, že činnost České televize (žalobkyně) jistě není výkonem veřejné moci. Nicméně, na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořené specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Dále Ústavní soud uvedl, že ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. hovoří o nákladech potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Pokud Česká televize agendu televizních poplatků sama spravuje a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci specializovaného právního útvaru České televize. Na náhledu Ústavního soudu nezměnila nic ani skutečnost, že novelizací vyhlášky č. 177/1996 Sb. došlo ke snížení přiznávaných odměn advokátů (viz k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2014, sp. zn. II. ÚS 405/14 ).
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Pokud jde o vzniklé náklady řízení, vycházel soud z judikatury Ústavního soudu, který ve svých rozhodnutích, například nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne 09.10.2008 (N 167/51 SbNU 65), nález sp. zn. I. ÚS 1452/09 ze dne 17.08.2009 (N 186/54 SbNU 303), nález sp. zn. IV. ÚS 1087/09 ze dne 24.11.2009 (N 243/55 SbNU 349), se vyslovuje k odůvodněnosti a účelnosti zastoupení státu advokátem, přičemž tyto závěry již uplatňuje i vůči statutárním městům (viz např. I. ÚS 2310/13 , II. ÚS 2396/09 a III. ÚS 2984/09 ), fakultním nemocnicím (v otázce zdravotnických poplatků viz I. ÚS 195/11 ) a také České televizi (viz I. ÚS 3344/12 nebo II. ÚS 405/14 ). Soud odkazuje na odůvodnění nálezu Ústavním soudem, s nímž se ztotožňuje, a uzavírá, že nepovažuje zastoupení advokátem za účelně vynaložené náklady, a také že náklady řízení nemají být sankcí za porušení povinnosti. V tomto řízení soud neshledal žádnou výjimečnou situaci, která by přítomnost advokáta vyžadovala. Za účelně vynaložené náklady žalobce v tomto řízení tedy soud považuje toliko uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu bylo žalované uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta titul. jméno příjmení jako zástupce žalobce.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.