Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 355/2020-51

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Davidem Ungrem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 88 671,77 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 821 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37 821 Kč, od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 50 850,77 Kč a zbývající části příslušenství se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 37 821 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 37 821 Kč, od 2. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Ve zbylém rozsahu, tedy co do částky 50 850,77 Kč a zbývající části příslušenství se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 10. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 58 4040,37 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 34 561,98 Kč za období od 17. 1. 2017 do 24. 6. 2019 v celkové výši 6 870,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 34 561,98 Kč za období od 23. 2. 2018 do 24. 6. 2019 v sazbě 28 % ročně v celkové výši 13 091,31 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované jistiny 34 561,98 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 28 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 29. 12. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 33 728 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 896 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 8 980 Kč a částku za administrativní náklady (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 17 852 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 60 týdenních splátek po 1 229 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 2. 2018. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 9. 1. 2017. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 34 561,98 Kč a na dlužném poplatku částku 23 842,39 Kč Celkem žalovaný na pohledávku zaplatil částku 6 100 Kč. Dále se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 8 754,40 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 6 219,26 Kč za období od 8. 5. 2017 do 24. 6. 2019 v celkové výši 1 081,96 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 6 219,26 Kč za období od 15. 3. 2018 do 24. 6. 2019 v sazbě 17,35 % ročně v celkové výši 1 399,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované jistiny 6 219,26 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 17,35 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 14. 9. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 7 322 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 429 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 250 Kč a částku za administrativní náklady (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 4 643 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 18 měsíčních splátek po 963 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 14. 3. 2018. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 31. 3. 2017. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 6 219,26 Kč a na dlužném poplatku částku 2 535,14 Kč Celkem žalovaný na pohledávku zaplatil částku 6 504 Kč. Dále se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 21 513 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 9 847,14 Kč za období od 8. 4. 2017 do 24. 6. 2019 v celkové výši 1 779,16 Kč, s kapitalizovaným úrokem z žalované jistiny 9 847,14 Kč za období od 12 4. 2018 do 24. 6. 2019 v sazbě 25 % ročně v celkové výši 3 002,01 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z žalované jistiny 9 847,14 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a s úrokem 25 % ročně z téže částky za totéž období. Nárok odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 11. 5. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce číslo (dále též smlouva číslo), na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s touto zápůjčkou se žalovaný zavázal uhradit taktéž částku 21 088 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 594 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně, odměny za zpracování ve výši 5 594 Kč a částku za hotovostní inkaso ve výši 9 900 Kč. Vše se zavázal uhradit formou 100 týdenních splátek po 411 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 11. 4. 2018. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, poslední splátku uhradil dne 31. 3. 2017. Předchůdci žalobkyně tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila na dlužné jistině 9 847,14 Kč a na dlužném poplatku částku 11 665,86 Kč Celkem žalovaný na pohledávku zaplatil částku 19 575 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2018 došlo s účinností k témuž dni k postoupení obou pohledávek žalobci, o čemž byl žalovaný písemně informován.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.

3. Soud v dané věci postupoval v souladu s  a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu v tomto směru nevyjádřil, ačkoliv byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 29. 12. 2016 smlouva o zápůjčce částky 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 33 728 Kč představující úrok ve výši 6 896 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 980 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 17 852 Kč, a to formou 60 pravidelných týdenních splátek po 1 229 Kč RPSN činila 222,24 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 60 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 28 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 14. 9. 2016 smlouva o zápůjčce částky 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 7 322 Kč představující úrok ve výši 1 429 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 1 250 Kč a za administrativní činnost a komfortní splácení 4 643 Kč, a to formou 18 pravidelných měsíčních splátek po 963 Kč RPSN činila 114,30 %. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 18 měsíčních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 17,35 % ročně. Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovaným byla uzavřena dne 11. 5. 2016 smlouva o zápůjčce částky 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poplatek 21 088 Kč představující úrok ve výši 5 594 Kč, poplatek za administrativní činnost 5 594 Kč a za hotovostní režim splátek 9 900 Kč, a to formou 100 pravidelných týdenních splátek po 411 Kč. Nedílnou součástí byly smluvní podmínky. V případě sjednání úhrady formou 100 týdenních splátek byla sjednána výpůjční úroková sazba ve výši 26,58 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávky byly postoupeny žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky uhradil na první smlouvu částku 6 100 Kč a na druhou smlouvu částku 6 504 Kč. To bylo potvrzeno tabulkami umoření. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal opak, ale nestalo se tak.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že na všechny tři smlouvy je nutno pohlížet jako na neplatné. Žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny dle prvé smlouvy ve výši 40 000 Kč hradit dále poplatek ve výši 33 728 Kč, dle druhé smlouvy za jistinu 10 000 Kč měl platit poplatek 7 322 Kč a dále dle třetí smlouvy za jistinu 20 000 Kč měl platit poplatek 21 088 Kč. Je pravdou, že poplatky byly ve smlouvách o zápůjčce rozděleny na více částí, a to na úrok, zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, současně je však třeba si uvědomit, že právní předchůdce žalobkyně je osobou zabývající se v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých zápůjček, respektive spotřebitelských úvěrů a je zřejmé, že bez odpovídajícího úroku by právní předchůdce žalobkyně nikdy se žalovaným smlouvy neuzavřel. Dle názoru soudu se jedná pouze o rozčlenění tohoto poplatku tak, aby tento vypadal příznivěji, aniž by to však reflektovalo skutečné rozdělení poskytovaných služeb ze strany právního předchůdce žalobkyně. Z pohledu soudu se jedná o sofistikované, ale ryze formální rozčlenění, kdy soud má za to, že poplatky nepředstavují nic jiného než právě úroky, tedy úplatu za poskytnutí peněz. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Na tuto skutečnost lze mimo jiné usuzovat ze zjištění, že poplatek za zpracování je vyšší u smlouvy s vyšší jistinou, ačkoliv úkony vztahující se k této„ službě“ jsou z logiky věci totožné a měli by být tudíž zpoplatněny stejně. Vysvětlením je právě skutečnost, že jde o skrytě sjednaný úrok. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud považuje oba nároky z titulu poplatku jako ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představují úrok ve výši 73 % ročně u první a 48 % ročně u druhé smlouvy a jedná se tak dle o ujednání neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. , kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Průměrná, tedy obvyklá úroková sazba poskytovaná bankami na obdobné úvěry v září 2016 činila 12,89 % ročně a v prosinci činila 12,39 % ročně (www.cnb.cz). Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčky bez ujednání o úrocích neposkytl. Jednalo se o adhezní smlouvy nepřipouštějící jakoukoliv negociaci ze strany žalovaného, a pokud je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu celou. Soud v souvislosti s tímto taktéž odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni uvedené v rozsudku ze dne 8. 8. 2017 sp. zn. .

6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčených částek s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu ustanovení , když dle platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku 37 821 Kč, když jedna poskytnutá zápůjčka činila 40 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil částku 6 100 Kč, druhá zápůjčka činila 10 000 Kč a žalovaný na ni uhradil částku 6 504 Kč a třetí zápůjčka činila 20 000 Kč a žalovaný na ni uhradil částku 19 575 Kč. Soud ze shora uvedených důvodů uložil žalovanému, aby zbytek bezdůvodného obohacení ve výši 37 821 Kč uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobce vrácení finančních prostředků - oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 6. 2019, když z předloženého podacího archu bylo zjištěno, že tato byla podána k poštovní přepravě dne 17. 7. 2019. Dle se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne 22. 7. 2019 a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobkyni vrátit peněžní prostředky, tedy do 1. 8. 2019. Jelikož tak neučinil, dostal se od 2. 8. 2019 do prodlení s plněním svého závazku. Žalobkyně v žalobě požadovala úrok nižší, než kolik činil zákonný úrok z prodlení dle ve spojení s § 2 nař. vlády č. 531/2013 Sb. ke dni 1. 3. 2020, proto byl přiznán úrok z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně. Co do zbytku soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, když ostatní žalobou uplatněné nároky vycházely z neplatných smluv.

7. Výrok III. o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení , podle něhož by měl v řízení převážně úspěšný žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Ze spisu však nevyplynulo, že by v průběhu řízení žalovanému nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl tak, jak bylo uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

8. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.