Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
24 C 217/2020-58
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr et Mgr Bc Milanem Boháčkem, M.A., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí pro řízení advokátkou titul. jméno příjmení
sídlem adresa
o 1 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 000 Kč od 15. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul. jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 1 000 Kč od 15. 8. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [titul]. [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím jako neuhrazené kupní ceny za koncové zařízení, kterou byl žalovaný povinen uhradit na základě uzavřené účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací číslo ze dne datum, jejíž součástí byla kupní smlouva na předmětné koncové zařízení.
2. Jelikož žalovaný je státním občanem země, zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, (dále též jen„ nařízení Brusel I bis“) nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle čl. 4 odst. 2 nařízení Brusel I bis se na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. Podle čl. 19 odst. 3 nařízení Brusel I bis je možné se odchýlit od kogentní úpravy odchýlit pouze dohodou uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná. Podle sdělení Policie ČR ze dne 12. 8. 2019 měl žalovaný v době podání žaloby faktický pobyt na adrese adresa žalovaného. V čl. 10 všeobecných podmínek, jež tvoří nedílnou součást účastnické smlouvy a kupní smlouvy ze dne datum, si strany sjednaly příslušnost českých soudů. Soudem příslušným k rozhodnutí věci je tak český soud, a to Okresní soud v Jihlavě podle ustanovení § 84 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ustanovením § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle čl. 6 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), si mohou strany spotřebitelské smlouvy zvolit v souladu právo rozhodné pro takovou smlouvu, přičemž v důsledku této volby nesmí být spotřebitel zbaven ochrany, kterou mu poskytují ustanovení právního řádu, od nichž se nelze smluvně odchýlit a jež by se v případě neexistence volby práva jinak použila. V tomto případě si smluvní strany v čl. 10 všeobecných podmínek ujednaly, že se uzavřená smlouva bude řídit českým právem; rozhodným právem je tudíž právo české, které zároveň poskytuje žalovanému coby spotřebiteli požadovanou míru právní ochrany.
3. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum písemnou účastnickou smlouvu číslo jejíž součástí byla kupní smlouva na koncové zařízení anonymizována tři slova 1, anonymizována dvě slova. Žalovaný se ve smlouvě zavázal za uvedené zařízení zaplatit částku 2 301 Kč ve 23 pravidelných měsíčních splátkách po 100 Kč s akontací ve výši 1 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla sjednána ke dni splatnosti vyúčtování služeb elektronických komunikací. Účastníci si rovněž ujednali, že neuhrazením příslušné splátky ve splatnosti se stanou splatnými všechny dosud neuhrazené splátky. Součástí smlouvy byly podle ujednání stran i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně naúčtovala žalovanému splátku 100 Kč na kupní cenu za předmětné koncové zařízení ve vyúčtování číslo ze dne datum, splatném dne 10. 3. 2018, a splátku 100 Kč na kupní cenu za předmětné koncové zařízení ve vyúčtování číslo ze dne datum, splatném dne 7. 4. 2018. Vyúčtováním splátek za zařízení číslo ze dne datum žalobkyně zesplatnila všechny zbylé splátky z důvodu porušení dohody o splátkovém kalendáři žalovaným a vyzvala jej k úhradě zbývající částky 800 Kč ve lhůtě do 14. 8. 2018. Právní zástupkyně žalobkyně poté předžalobní upomínkou ze dne 16. 5. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu ve lhůtě do 23. 5. 2019.
4. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) posoudil soud závazkový vztah mezi žalovaným a žalobkyní jako platně a účinně uzavřenou kupní smlouvu. Žalobkyně splnila svou povinnost a odevzdala žalovanému předmět koupě, tj. ve smlouvě specifikované koncové zařízení, a umožnila mu nabýt k němu vlastnické právo. Žalovaný však porušil svou povinnost a neuhradil kupní cenu, když mezi stranami smlouvy bylo sjednáno plnění kupní smlouvy ve splátkách. Žalobkyně proto využila možnosti zesplatnit celý dluh. Soud tudíž posoudil žalobu jako důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu včetně úroku z prodlení z přisouzené částky 1 000 Kč podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši 8 %, tj. v nižší sazbě, než určuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od prvního dne prodlení žalovaného s úhradou zesplatněného dluhu, tj. od 15. 8. 2018, do zaplacení. Žalovaný je povinen zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.