Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

124 C 18/2020-92

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr et Mgr Bc Milanem Boháčkem, M.A., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 43 190 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 248,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 245,80 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,42 % ročně z částky 24 148,80 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 33 031,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 941,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 941,20 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 90,85 % ročně z částky 24 602,63 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 65 952 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 37 248,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 26 245,80 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem ve výši 9,42 % ročně z částky 24 148,80 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 33 031,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 941,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 941,20 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení a úroku ve výši 90,85 % ročně z částky 24 602,63 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 65 952 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 43 190 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované dne 18. 8. 2017 peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet žalobkyni ve 24 měsíčních splátkách po 2 290 Kč společně s úrokem ve výši 140,06 % ročně, přičemž první splátka byla splatná dne 22. 9. 2017. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované na základě prohlášení žalované, předložené pracovní smlouvy a jejího dodatku, mzdového výměru, výplatních lístků, výpisů z bankovního účtu žalované, přehledu příchozích plateb na její účet a lustrace žalované v registrech NRKI a SOLUS. Po uzavření smlouvy vyhověla žalobkyně žádosti žalované o bezplatný odklad splátek č. 2, 3 a 4 z důvodu ukončení pracovního poměru žalované. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když žalobkyni neuhradila splátku splatnou 22. 1. 2018, v důsledku čehož se dostala do prodlení, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle čl. 6 smlouvy. S účinností ke dni 28. 3. 2018 došlo v souladu s čl. 6 smlouvy k zesplatnění neuhrazené části úvěru ve výši 30 090,72 Kč. Jelikož žalovaná na zesplatněný dluh ničeho neuhradila, vznikl žalobkyni nárok i na smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny úvěru. Žalovaná tak ke dni podání žaloby dlužila žalobkyni částku 30 090,72 Kč na nové jistině úvěru, z níž částka 24 602,63 Kč představuje dluh žalované na původní jistině úvěru a zbývající část tvoří přirostlé dlužné úroky, smluvní pokutu dle čl. 6 smlouvy ve výši 1 497 Kč, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované podle čl. 6 smlouvy ve výši 600 Kč, smluvní pokutu podle čl. 6 smlouvy v kapitalizované výši 11 003 Kč a úrok za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 90,85 % z původní nesplacené jistiny úvěru ve výši 24 602,63 Kč ode dne 30. 3. 2018 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná znovu vyzvána k úhradě svého dluhu, avšak bezúspěšně. K případné moderaci výše úrokové sazby žalobkyně uvedla, že za přiměřenou považuje úrokovou sazbu ve výši trojnásobku úrokové sazby poskytované bankovním sektorem.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru číslo soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou na základě návrhu žalované ze dne datum. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované převodem na její bankovní účet č. bankovní účet úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 140,06 % ročně, celkem tedy částku 54 960 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 290 Kč se splatností každého 22. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Podle čl. 2 smlouvy byla žalobkyně oprávněna požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku v maximální souhrnné výši 120 % z celkové částky, kterou má žalovaná zaplatit. Podle čl. 6 smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni v případě prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž byla žalovaná v prodlení o délce 30 dnů. Podle čl. 6 smlouvy má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž byla žalovaná v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů. Podle čl. 6 smlouvy jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, dojde automaticky k zesplatnění úvěru včetně jistiny, úroků, smluvních pokut a náhrad nákladů. Podle čl. 6 smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Podle čl. 6 smlouvy jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Z předsmluvního formuláře ze dne datum soud zjistil konkrétní parametry žalovanou požadovaného úvěru. Z oznámení o schválení úvěru ze dne datum a z dodejky soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované dopis, v němž přijala návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru číslo ze dne datum a v němž jí zaslala splátkový kalendář s počtem a splatností jednotlivých měsíčních splátek úvěru a s částkami umořování úroku a jistiny úvěru pro každou z uvedených splátek: z prvních splátky úvěru činila splátka jistiny úvěru 397,37 Kč a splátka úroku činila 1 892,63 Kč. Z výpisu ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne datum se podává, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.

4. Z prohlášení klientů / informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne datum soud zjistil, že žalovaná svým podpisem mimo jiné potvrdila, že nemá žádné splatné dluhy, není proti ní vedena exekuce a nenachází se v úpadku. Z formuláře„ Hodnocení klienta“ ze dne 17. 8. 2017 se podává, že žalovaná svým podpisem potvrdila údaje o tom, že její čistý měsíční příjem činí 14 879 Kč a její výdaje činí 3 410 Kč, je zaměstnána na dobu určitou u právnická osoba – právnická osoba a žije ve vlastní nemovitosti. Z pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že pracovní poměr žalované u právnická osoba – právnická osoba byl sjednán na dobu od 12. 9. 2016 do 31. 12. 2016. Ze mzdového výměru žalované ze dne 12. 9. 2016 soud zjistil, že její mzda byla sjednána ve výši 70 Kč na hodinu v místě výkonu práce obec a 89 Kč na hodinu v místě výkonu práce obec. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne 20. 12. 2016 soud zjistil, že pracovní smlouva žalované uzavřená se právnická osoba – právnická osoba se prodlužuje do 20. 12. 2017. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že žalované byla v červnu 2017 vyplacena mzda ve výši 13 141 Kč a v červenci 2017 jí byla vyplacena mzda ve výši 14 592 Kč. Z výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet a z přehledu příjmů na tomto účtu za období od 15. 5. do 15. 8. 2017 soud zjistil, že v dubnu 2017 činil kreditní obrat na účtu žalované 42 173 Kč a debetní obrat činil 41 758,27 Kč a že právnická osoba – právnická osoba převedla na účet žalované dne 15. 5. 2017 částky 13 567 Kč a 9 269 Kč, dne 15. 6. 2017 částky 14 499 Kč a 6 886 Kč, dne 14. 7. 2017 částky 10 136 Kč a 13 141 Kč a dne 15. 8. 2017 částky 11 057 Kč a 14 592 Kč. Z kopie občanského průkazu žalované soud zjistil osobní údaje a fotografii žalované. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 17. 8. 2017 se podává, že žalovaná neměla v uvedeném registru žádný záznam o dluhu po splatnosti. Z výpisu z registru NRKI ze dne 17. 8. 2017 soud zjistil, že CBS skóre žalované činilo 249, což žalovanou řadilo do kategorie I.

5. Z dopisu ze dne 9. 11. 2017 soud zjistil, že žalovaná požádala žalobkyni o odložení tří měsíčních splátek z důvodu ztráty zaměstnání. Z potvrzení Úřadu práce ČR – krajské pobočky v Jihlavě ze dne 5. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaná byla od datum v evidenci uchazečů o zaměstnání. Z oznámení o ukončení pracovní smlouvy ze dne datum soud zjistil, že právnická osoba – právnická osoba upozornila žalovanou, že její pracovní poměr u této společnosti skončí dne datum. Z dopisu ze dne 10. 11. 2017 se podává, že žalobkyně akceptovala žádost žalované o odklad splátek úvěru. Z upraveného splátkového kalendáře po provedeném odkladu splátek ke smlouvě číslo soud zjistil, že dne 22. 9. 2017 byla splatná první splátka úvěru ve výši 2 290 Kč, výše splátek č. 2 až 4, splatných dne 22. 10., 22. 11. a 22. 12. 2017, činila 0 Kč a pátá splátka ve výši 2 290 Kč byla splatná dne 22. 1. 2018.

6. Z dokladu právnická osoba o vyplacení úvěru se podává, že žalobkyně převedla na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo dne datum částku 25 000 Kč. Z karty klienta ke smlouvě číslo ze dne datum soud zjistil, že žalované byl dne 18. 8. 2017 vyplacen úvěr ve výši 25 000 Kč, nominální výše úvěru činila 54 960 Kč a žalovaná na splátkách úvěru uhradila dne 9. 11. 2017 částku 2 290 Kč. Z karty klienta ke smlouvě číslo ze dne datum a z karty klienta ke smlouvě číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované další dva úvěry, a to dne datum ve výši 25 000 Kč a dne datum ve výši 50 000 Kč. Výzvou k zaplacení ze dne 23. 10. 2017 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužných splátek úvěru splatných dne 22. 9. a 22. 10. 2017 a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru; výzvou k zaplacení ze dne datum ji vyzvala k úhradě dlužných splátek úvěru splatných dne 22. 1. a 22. 2. 2018 a opět ji upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 7. 2020 a z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby.

7. Z výpisu ze systémové časové řady ČNB – ARAD za období 8/ 2017 soud zjistil, že v srpnu 2017 činila úroková sazba UK2 Domácnosti a NISD – na spotřebu celkem 9,42 %.

8. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz vyjádřením znalce titul. jméno příjmení, anonymizováno, příjmení, ze dne 25. 10. 2018 k problematice úročení pohledávek.

9. Z provedeného dokazování soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela na svůj účet částku 25 000 Kč, kterou měla splácet spolu se smluvním úrokem ve výši 140,06 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované na základě jí předložené pracovní smlouvy, mzdového výměru, výplatních lístků, výpisu z účtu a nahlédnutím do dostupných registrů. Z důvodu ztráty zaměstnání žalovaná požádala žalobkyni o odklad tří splátek úvěru a žalobkyně této žádosti vyhověla. Jelikož však žalovaná svůj dluh ani přes zaslané upomínky řádně nehradila, dostala se ohledně splátky splatné dne 22. 1. 2018 do prodlení přesahujícího 65 dnů, čímž došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovanou k jeho úhradě včetně smluvních pokut a nákladů na upomínání. Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k úhradě svého dluhu. Žalovaná uhradila pouze první splátku úvěru ve výši 2 290 Kč. Podle údajů ČNB činila v srpnu 2017 úroková sazba úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu 9,42 % ročně.

10. Podle ustanovení , , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

11. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ze znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

12. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ustanovení § 1 odst. 2 o. z. nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Podle ustanovení § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

13. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu citovaného zákonného ustanovení. Na tento závazkový vztah soud aplikoval shora uvedená ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně poskytla žalované úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná vystupovala v postavení spotřebitele, tj. nejednala v rámci podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Žalobkyně jako věřitel řádně posoudila s odbornou péčí při poskytování spotřebitelského úvěru schopnost žalované coby spotřebitele splácet tento spotřebitelský úvěr, přičemž se nespoléhala pouze na tvrzení žalované, ale její tvrzení si prověřila doložením výplatních pásek, pracovní smlouvy, mzdového výměru, výpisem z bankovního účtu žalované a výpisy z registrů SOLUS a NRKI. Žalobkyně rovněž prokázala, že splnila svůj závazek poskytnout žalované peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaná však porušila svůj závazek vrátit poskytnuté peněžní prostředky s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. V souladu se smlouvou proto došlo k automatickému zesplatnění dluhu poté, co žalovaná po dobu přesahující 65 dní neuhradila splátku úvěru splatnou dne 22. 1. 2018. Kromě dlužné jistiny úvěru vznikl žalobkyni nárok i na úhradu nákladů na zaslání upomínek v celkové výši 600 Kč v souvislosti s prodlením žalované s úhradou splátek č. 1, 5 a 6, na úhradu smluvní pokuty po zesplatnění úvěru v kapitalizované výši 11 003 Kč a na úhradu smluvní pokuty za prodlení žalované s úhradou splátek před zesplatněním úvěru ve výši 1 497 Kč, tj. 499 Kč za každou ze tří dlužných splátek č. 1, 5 a 6 splatných dne 22. 9. 2017, 22. 1 2018 a 22. 2. 2018.

15. Pokud se jedná o smluvní úrok, soud dospěl k závěru, že ve smlouvě sjednaný úrok z úvěru ve výši 140,06 % ročně z dlužné částky, respektive v žalobě požadované nominální roční úrokové sazbě 90,85 %, je v rozporu s dobrými mravy, neboť podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz), a tudíž se jedná o zakázané ujednání, k němuž soud nemůže přihlédnout. Smlouva o úvěru však nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k jejím pojmovým znakům (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz); je-li proto ujednání o úrocích ve smlouvě neplatné, má žalobkyně coby věřitel žalované právo na obvyklé úroky (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 10. 2015, sp. zn. , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Žalovaná byla proto povinna platit úroky v souladu se zákonem, tj. obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jelikož soudem zjištěná obvyklá výše úrokové sazby úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2017, kdy byla předmětná smlouvy o úvěru uzavřena, podle údajů ČNB 9,42 % ročně, přiznal soud žalobkyni smluvní úrok z dlužné jistiny úvěru v takto zjištěné výši. Aplikovaná úroková sazba UK2 se týká pouze úvěrů poskytovaných na spotřebu domácností a nezahrnuje výši úrokových sazeb z úvěrů poskytovaných na bydlení. (V podrobnostech ohledně moderace výše úrokové sazby soud rovněž poukazuje na argumentaci uvedenou v rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 9. 2020, č. j. -106, týkající se přímo žalobkyně a jí uzavírané smlouvy o spotřebitelském úvěru.)

16. Pokud se týká vyčíslení dluhu žalované se zohledněním úrokové sazby ve výši 9,42 % ročně, dospěl soud k následujícímu závěru: ke dni zesplatnění úvěru činil dluh na původní jistině úvěru celkem 24 602,63 Kč, neboť podle splátkového kalendáře započetla žalobkyně z jedné splátky úvěru uhrazené žalovanou (tj. 2 290 Kč) částku 397,37 Kč na úhradu jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč; částku 24 602,63 Kč navíc uvádí sama žalobkyně v žalobě jako dluh na původní jistině úvěru před jeho zesplatněním. Po zesplatnění úvěru žalovaná již ničeho neuhradila. Jelikož žalovaná zaplatila žalobkyni před zesplatněním úvěru částku 2 290 Kč, z níž částka 397,37 Kč byla použita na umoření jistiny úvěru, připadla na úhradu smluvního úroku vzniklého před zesplatněním úvěru zbývající částka 1 892,63 Kč, jak rovněž vyplývá ze splátkového kalendáře. Avšak výše úroku s moderovanou sazbou 9,42 % ročně kapitalizovaného za období od 18. 8. 2017, tj. ode dne poskytnutí úvěru, do 28. 3. 2018, kdy byl úvěr zesplatněn, činí pouze 1 438,80 Kč; proto soud započetl rozdíl ve výši 453,83 Kč, který žalobkyně započetla na neplatnou výši smluvního úroku pro období do zesplatnění úvěru, na úhradu původní jistiny úvěru, tj. o uvedenou částku 453,83 Kč snížil dluh na jistině (24 602,63 Kč), což znamená, že aktuálně žalovaná dluží na původní jistině úvěru částku 24 148,80 Kč. Tato částka zároveň představuje i tzv. novou jistinu úvěru, tj. dosud neuhrazený dluh na původní jistině úvěru spolu s přirostlým kapitalizovaným smluvním úrokem za období od poskytnutí úvěru do dne jeho zesplatnění (1 438,80 Kč), který však žalovaná v rámci své první splátky úvěru zcela uhradila, jak je uvedeno výše. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni dlužnou novou jistinu úvěru ve výši 24 148,80 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 12 500 Kč a nárok na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované v celkové výši 600 Kč, tj. celkem částku 37 248,80 Kč, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku společně s úrokem ve výši 9,42 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 24 148,80 Kč za období od 30. 3. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši podle , z dlužné nové jistiny úvěru, smluvní pokuty vzniklé před zesplatněním úvěru a z nároku na úhradu nákladů spojených s prodlením žalované, tj. z částky 26 245,80 Kč, od 30. 3. 2018, kdy již žalovaná byla v prodlení s úhradou těchto nároků, do zaplacení. Jelikož maximální výše smluvního úroku je dle smlouvy omezena hodnotou 120 % z celkové částky, kterou měla žalovaná žalobkyni uhradit, upravil soud s ohledem na moderovanou výši smluvního úroku i tuto částku: při úroku 9,42 % ročně činí měsíční splátka úvěru ve výši 25 000 Kč splatného v období 24 měsíců 1 146,94 Kč, což znamená, že celkem měla žalovaná zaplatit částku 27 526,56 Kč a že 120 % z této částky představuje 33 031,87 Kč, tedy částku, která omezuje maximální výši smluvních úroků, které žalobkyně může po žalované požadovat. Soud žalobkyni nepřiznal úhradu smluvního úroku za den 29. 3. 2018, neboť žalobkyně jej nepožadovala: tzv. nová jistina úvěru obsahuje podle smlouvy o úvěru přirostlý smluvní úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění úvěru, k němuž došlo dle provedeného dokazování i podle žalobních tvrzení dne 28. 3. 2018, a podle petitu žaloby požaduje žalobkyně smluvní úrok z dlužné původní jistiny úvěru vyjádřený procentní sazbou až ode dne 30. 3. 2018 a nikoliv již od 29. 3. 2018. V souladu s ustanovením , , (dále jen „”) soud žalované uložil, aby dlužnou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. S ohledem na neplatně sjednanou výši úroku a na nižší částku dlužné původní jistiny, z níž žalobkyně smluvní úrok pro dobu po zesplatnění úvěru požaduje, soud zamítl jako nedůvodný jak nárok žalobkyně na smluvní úrok ve výši 90,85 % ročně z částky 24 602,63 Kč od 30. 3. 2018 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 65 952 Kč, tak i její nárok na částku 5 941,20 Kč, o níž měla být s ohledem na provedené platby žalované a na neplatnou výši smluvního úroku snížena výše tzv. nové jistiny úvěru, a to včetně požadovaného úroku z prodlení z této částky.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně úroku a úroku z prodlení kapitalizovaného k tomuto dni) částky 116 321,44 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 50 383,24 Kč, tj. ze 43 %. Žalovaná byla úspěšná co do zamítnuté částky 65 938,20 Kč, tj. z 57 %. Žalované tudíž vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 14 %; protože jí však žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.