Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
38 C 100/2021-58
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem titul. jméno příjmení
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 9 449,80 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 449,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč za dobu od 14. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč za dobu od 16. 12. 2017 do 13. 11. 2020.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 449,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč za dobu od 14. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč za dobu od 16. 12. 2017 do 13. 11. 2020.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 368 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.</b>
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 9 449,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč za dobu od 16. 12. 2017 do zaplacení z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou měl žalovaný uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba distančním způsobem prostřednictvím elektronické komunikace. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.
Žalobkyně tvrdila, že smlouva o úvěru byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách právnická osoba. Žalovaný doručil právnická osoba prostřednictvím webového rozhraní žádost o zaslání nabídky k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Společnost anonymizováno následně prověřila totožnost žalovaného, prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet a na základě zhodnocení mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy o úvěru. Svou vůli akceptovat nabídku vyjádřil žalovaný tím, že ve svém uživatelském účtu vložil do příslušného pole unikátní identifikační kód, který mu byl zaslán na telefonní číslo, jež uvedl v rámci registrace a kliknutím na příslušnou ikonu potvrdil, že má zájem být vázán smlouvou o revolvingovém úvěru. K prokázání svých tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy popsaným způsobem však žalobkyně nepředložila žádný důkaz. Předložená nepodepsaná smlouva o revolvingovém úvěru nemůže být důkazem o tom, že byl tvrzený postup dodržen. Žalobkyně tudíž neprokázala, že její právní předchůdce s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru uzavřel.
V řízení však bylo prokázáno, že dne 15. 9. 2017 byla na bankovní účet žalovaného připsána částka 10 000 Kč (sdělení právnická osoba ze dne datum). právnická osoba postoupila pohledávku za žalovaným společnosti právnická osoba a ta následně žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, listin listina o převodu, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam pohledávek, listin listina o převodu, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (ust. § 2991 o. z.). Jelikož žalobkyně požadovala zaplacení částky ve výši 9 449,80 Kč, soud vázán jejím návrhem žalovaného zavázal k zaplacení pouze částky ve výši 9 449,80 Kč.
Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku. Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou ze dne datum, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne a podle § 573 o. z. byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 10. 11. 2020. V této výzvě žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do 13. 11. 2020). Žalovaný na výzvu nijak nereagoval, ode dne následujícího se tedy ocitl v prodlení a žalobkyni vzniká od 14. 11. 2020 nárok na úroky z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 (tj. 8,25 %). Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 449,80 Kč od 16. 12. 2017 do zaplacení. Soud vázán jejím návrhem zavázal žalovaného k zaplacení úroku z prodlení v jí požadované nižší výši, avšak až od 14. 11. 2020 a za dobu od 16. 12. 2017 do 13. 11. 2020 žalobu ohledně úroku z prodlení zamítl.
Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. náklady řízení v plné výši, neboť neúspěch ohledně části požadovaného úroku z prodlení se v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Žalobkyni vznikly náklady řízení ve výši 1 368 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 500 Kč (2,5× 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí a přípravu zastoupení, jednoduchou výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby) a částky 168 Kč odpovídající 21% DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.
Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podal více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobci v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené. Soud z důvodu neúčelného vynaložení nepřiznal žalobkyni náklady řízení v souvislosti s podáním ze dne datum, jímž došlo k doplnění žaloby, neboť skutečnosti a důkazní návrhy tam uvedené mohly a měly být obsaženy již v žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.