Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 282/2020-49

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 27 444 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 964 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 875,69 Kč, úrok z prodlení z částky 10 964 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 16 480 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 743,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 318,40 Kč, úrok z prodlení z částky 9 036 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úrok 19,52 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 964 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 875,69 Kč, úrok z prodlení z částky 10 964 Kč ve výši 9,75 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí. II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku 16 480 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 743,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 318,40 Kč, úrok z prodlení z částky 9 036 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, úrok 19,52 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně podala soudu dne 25. 9. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 27 444 Kč s následujícími skutkovými tvrzeními. Právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo a žalovaná dne 3. 12. 2017 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí schopnost žalované spotřebitelský úvěr (zápůjčku) splácet a splnil tak svoji zákonnou povinnost ve smyslu až 89 , o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté údaje byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka – výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva. Dle 1 uvedené smlouvy žalovaná prohlásila, že věřiteli poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je schopna splatit celkovou dlužnou částku dle smlouvy. Po odborném posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bylo uzavřeno, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr (zápůjčku) splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení byla teprve uzavřena smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované v zákaznické kartě. Žalobkyně zdůrazňuje, že žalovaná se v případě uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu ( , v pozdějším znění). Není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod, jedná poctivě. Žalobkyně odkazuje na a , kdy každý má povinnost jednat v právním styku poctivě má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře, kteréžto principy, které zná již starší judikatura a plyne z nich, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Dle smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč s úrokovou sazbou 19,52 % ročně ( smlouvy), odměny za administrativní činnost 4 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek 480 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroku a poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 608 Kč, poslední splátka 27. 1. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, porušila závazky ze smlouvy. Žalovaná za pohledávku až do okamžiku postoupení smlouvy uhradila 9 036 Kč, z toho na úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 4 000 Kč, na odměnu za administrativní činnost 2 916,05 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 999,95 Kč, na poplatek za životní pojištění 120 Kč Poslední splátka byla uhrazena 23. 6. 2018. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že celkovou dlužnou částku má zaplatit dne 27. 1. 2019. Vzhledem k této skutečnosti se neuhrazená jistina 20 000 Kč úročí dle smlouvy ode dne 28. 1. 2019 až do zaplacení dále úrokem 19,52 % ročně. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba, IČO postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, z čehož žalobkyně dovozuje svoji procesní legitimaci. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství částku 29 944 Kč. Její příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 29 944 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, žalobkyní však neuplatňované. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tak požaduje úhradu celkové dlužné částky 27 444 Kč sestávající z dlužné jistiny 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 7 444 Kč, kapitalizovaných úroků 3 318,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 1 619,58 Kč, úroků ve výši 19,52 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 3 318,40 Kč je úrokem 19,52 % ročně z dlužné jistiny 20 000 Kč od 28. 1. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 29. 11. 2019. Kapitalizovaný úrok z prodlení 1 619,58 Kč je zákonným úrokem z dlužné jistiny 20 000 Kč od 4. 2. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 29. 11. 2019. Před podáním žaloby byla žalovaná dle písemně vyzvána k plnění předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci ani doplnění jiných listin či doplnění tvrzení by odlišný závěr nemohlo přivodit.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 3. 12. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou 16 480 Kč v 60 týdenních splátkách v hotovosti po 608 Kč. Poplatek sestával z úroku ve výši 4 000, odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a nákladů na hotovostní režim splátek ve výši 8 000 Kč, a poplatku za pojištění 480 Kč Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 36 480 Kč. Dle smlouvy zápůjčka byla poskytnuta v hotovosti s týdenním režimem splátek. Při úhradě celkové částky v 60 splátkách byla sjednána úroková sazba 32,15 % p. a., RPSN byla uvedena 215,01 %. Žalovaná ve smlouvě stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. /smlouva o zápůjčce na č. 1 21 - 22 spisu/

7. Dle Karty zákazníka, žádosti o zápůjčku žalovaná bydlí v nájemním vztahu na stávajícím místě bydliště od května 1987, počet bydlišť za poslední tři roky 1, nájemní smlouva ověřena, vede samostatnou domácnost. Má jedno nezaopatřené dítě. Zdroj příjmu je z hlavního pracovního poměru uzavřeného na dobu neurčitou, zaměstnavatel právnická osoba, zaměstnána jako uklízečka. Zaměstnání ověřeno telefonicky. Dále je uvedeno, že stávající zaměstnání je od 9/2012, počet zaměstnání za poslední tři roky – 3. Závazky mimo společnost právnická osoba jsou Exekuce I ve výši 20 000 Kč, splátka 550 Kč měsíčně, Exekuce II ve výši 16 000 Kč, splátka 380 Kč měsíčně. Celkem příjmy jsou uvedeny 18 000 Kč, další příjmy 3 600 Kč, výdaje na bydlení 3 450 Kč, osobní výdaje 9 000 Kč. Dokumenty k ověření byly předloženy – výplatní pásky, pracovní smlouva. (karta zákazníka, osobní údaje – souhlasy žadatele na čl. 17 – 18 spisu)

8. právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka za žalovanou uvedená v seznamu postoupených pohledávek, postoupena na žalobkyni. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam pohledávek na čl. 23 – 30, 31 spisu/ Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Téhož dne byla žalované adresována Informace o zpracování osobních údajů. K poštovní přepravě podáno 13. 12. 2019 /oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu/

9. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. /předžalobní upomínka na čl. 19 – 20 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 3. 12. 2017 Smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti číslo pro částku 20 000 Kč, jíž se žalovaná zavázala vrátit spolu s částkou ve výši 16 480 Kč v 60 splátkách po 608 Kč, kdy z uvedené částky činil poplatek 4 000, odměna za administrativní činnost 4 000 Kč, náklady na hotovostní režim splátek 8 000 Kč, poplatek za pojištění 480 Kč. Úroková sazba činila 32,15 % p. a., RPSN byla uvedena 215,01 %. Žalovaná stvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila její schopnost splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 29. 11. 2019 smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované adresováno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Žalované byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020, předžalobní upomínka.

12. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ “).

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

16. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věty prvé o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

20. Soudem bylo vzato za prokázané, že 3. 12.2017 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovanou smlouvu, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s  zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv.„ právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

21. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc„ zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

22. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude předána finanční částka, tedy„ zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátkách, přičemž takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalované byly finanční prostředky poskytnuty v časové návaznosti na uzavření smlouvy, smlouva o zápůjčce může být sjednána jako úplatná, předmětem smluvního vztahu nebyl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

23. Soud má za prokázané, že pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu. Dále bylo v řízení prokázáno, že uvedenou smlouvou, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, se žalovaná zavázala uhradit nadále i částku 16 480 Kč sestávající z částky úroku 4 000 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč, hotovostní režim splátek 8 000 Kč. Lze tak konstatovat, že strany smlouvy sjednaly hotovostní úrok ve výši nikoliv 4 000 Kč, ale i 4 000 Kč, celkem tak hotovostní úrok ve výši 8 000 Kč při poskytnutí částky 20 000 Kč, kdy dle smluvních podmínek při úhradě v 60 splátkách činí procentem vyjádřený úrok 32,15 % p. a. K tomu, které platby jsou úrokem, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 07. 2014 vydaný ve věci sp. zn. , s komentářem, Praha 2009, str. 1856. Co se týká výše sjednaného úroku, tak Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné, přičemž nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 8 000 Kč za poskytnutí jistiny 20 000 Kč, byl sjednán i úrok daný procentuální sazbou. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat takto stanovenou úrokovou míru. K tomuto je namístě odkázat i na údaj o RPSN, který je uveden ve výši 215,01 %. Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení o. z. Taktéž soud hodnotí i částku hotovostního inkasa splátek ve výši 8 000 Kč. Tuto je taktéž nutno považovat za sjednanou v rozporu s dobrými mravy a ujednání účastníků v tomto rozsahu je třeba posoudit jako neplatné, příčící se dobrým mravům. Pokud žalobkyně, respektive právní předchůdce žalobkyně, se zavázal poskytnout žalované službu spočívající v zajišťování hotovostního režimu smlouvy, jedná se nepochybně o službu, jíž lze zpoplatnit, neboť s touto službou jsou spojeny náklady (mzdy osob, jež tuto službu zajišťují, hotové, režijní, náklady osob službu zajišťující, náklady na operaci s hotovostí, apod.). Žalovaná sjednala nákladnější formu úhrady, nežli je úhrada bezhotovostní formou převodu. Nicméně částka sjednaná za hotovostní režim plateb není v daném případě v poměru s poskytnutou službou. Je celkem logickým, že poskytovatel zápůjčky odvíjí hodnotu služby, její cenu, od výše zápůjčky, kdy hodnota služby je při vyšší částce zápůjčky vyšší, neboť je operováno s vyšší částkou hotovosti a je třeba provést více úkonů pro zajištění plateb. Jestliže však byla sjednána částka ceny hotovostního inkasa 8 000 Kč, neodpovídá tato částka nárůstu nákladů na správu hotovosti oproti jiným smluvním vztahům, typově shodným. Soudem tak v té části smlouvy, v níž byla sjednána částka nákladů hotovostního inkasa, je smlouva hodnocena jako neplatná pro rozpor s dobrým mravem. Co se týká poplatku za pojištění, tak je nutno odkázat na v platném znění, o pojišťovnictví, , odst. 1, kdy platí, že provozovat na území České republiky pojišťovací činnost může pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Právní předchůdce žalobkyně takovýmto ústavem není, kdy je nepochybným, že daná platba je v zásadě pouze poplatkovým navýšením smluvního vztahu a soud jej tak hodnotí shodně jako poplatky v dané věci sjednané. Pro úplnost soud podotýká, že shora uvedené části právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu.

24. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 27 444 Kč sestávající z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatku (úroku) 7 444 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 318,40 Kč a výši 19,52 % ročně z částky 20 000 Kč a dále úroku z prodlení (viz níže). Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 9 036 Kč. Za situace, kdy úrok a hotovostní inkaso, byly shledány neplatně sjednanými, žalovaná plnila na jistinu. Tato činila 20 000 Kč. Pokud žalovaná plnila 9 036 Kč, tak nadále dlužná částka činí 10 964 Kč. Domáhala-li se žalobkyně úhrady částky 27 444 Kč, tak pro částku 16 480 Kč není nárok důvodným a v této části byla žaloba zamítnuta. Pro částku kapitalizovaného úroku 3 318,40 Kč a úroku 19,52 % ročně z částky 20 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení byla žaloba zamítnuta.

25. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalované uložen v souladu s žalobním žádáním plnit z částky 10 964 Kč, domáhala-li se žalobkyně přiznání úroku z prodlení nadále z částky 9 036 Kč (20 000 Kč – 10 964 Kč) od 30. 11. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta. Co se týká kapitalizovaného úroku z prodlení, tak tento byl žalované uložen k plnění z částky 10 964 Kč za období od 4. 2. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 875,69 Kč. Pro částku kapitalizovaného úroku z prodlení 743,89 Kč byl žalobní návrh zamítnut.

26. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaná byla ve sporu dle poměru úspěchu a neúspěchu obou stran převážně úspěšnou. Jelikož ovšem žalované dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.

Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.