Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
38 C 50/2021-51
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Němcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, PSČ obec
zastoupená advokátem titul. jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 10 886 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 836 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 836 Kč za dobu od 3. 6. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 050 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 050 Kč za dobu od 3. 6. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 836 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 836 Kč za dobu od 3. 6. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 050 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 050 Kč za dobu od 3. 6. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10 886 Kč s příslušenstvím. Nárok žalobkyně odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum dodávala společnost právnická osoba, IČO žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu, přičemž cenu dodané elektřiny za období od 26. 5. 2016 do 2. 1. 2017 vyúčtovala žalovanému fakturou variabilní symbol ze dne datum na částku 4 836 Kč se splatností 26. 1. 2017. Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného spojených s následným odstoupením od smlouvy, byla žalovanému účtována smluvní pokuta ve výši 6 050 Kč fakturou variabilní symbol ze dne datum se splatností 29. 12. 2016 právnická osoba následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Ač byl k jednání řádně a včas předvolán, bez omluvy se k němu nedostavil. Žalobkyně se z účasti u jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost právnická osoba (dále jen„ společnost“) jako dodavatel a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen„ smlouva“), na základě které byla společnost povinna dodávat sjednané množství elektřiny do odběrného místa žalovaného a žalovaný povinen uhradit společnosti platbu za dodávku komodit a poskytnutých služeb, včetně všech daní a poplatků stanovených právními předpisy. Pro případ porušení smluvních povinností zákazníka sjednaných ve smlouvě nebo všeobecných obchodních podmínkách (dále jen„ VOP“), které jsou součástí smlouvy, zejména které mají za následek ukončení poskytování sdružených služeb dodávky elektřiny, je dodavatelem zákazníkovi účtován smluvní poplatek. Dle článku K. odst. 1 všeobecných obchodních podmínek byl dodavatel oprávněn odstoupit od smlouvy – ukončit dodávku v případě podstatného porušení smluvních povinností ze strany zákazníka, přičemž za podstatné porušení smluvních povinností ze strany zákazníka se považuje zejména opakované neplnění smluvených platebních povinností ze strany zákazníka. Z důvodu porušení smluvních ujednání, které má za následek ukončení dodávky podle článku K. odst. 1 těchto VOP, je zákazníkovi podle článku K. odst. 9 VOP účtován smluvní poplatek, přičemž jeho výše je uvedena v ceníku poplatků (smlouva ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky). V období od 26. 5. 2016 do 2. 1. 2017 odebral žalovaný elektřinu v množství anonymizováno, číslo MWh. Fakturou číslo ze dne datum společnost vyúčtovala žalovanému částku 6 050 Kč s datem splatnosti 29. 12. 2016 představující deaktivační poplatek (faktura ze dne datum). Fakturou číslo ze dne datum společnost vyúčtovala žalovanému částku 4 836 Kč s datem splatnosti 26. 1. 2017 představující doplatek za odebranou elektřinu (faktura ze dne datum). právnická osoba následně s žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalovaný žádnou z výše popsaných částek žalobkyni neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku, kterou žalobkyně žalovanému prokazatelně zaslala dne 2. 6. 2020 (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího lístku).
4. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb. , energetický zákon, ve znění účinném do 31. 12. 2015, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.
5. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny postoupila společnost právnická osoba žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž součástí je seznam postoupených pohledávek včetně té žalované, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena společností právnická osoba dopisem ze dne datum. Žalobkyně tak byla aktivně legitimována domáhat se zaplacení žalované pohledávky.
8. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle zákona č. 458/2000 Sb. , kdy jejím uzavřením vznikla společnosti právnická osoba povinnost dodávat žalovanému elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a žalovanému povinnost zaplatit společnosti právnická osoba za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Žalobkyně svou povinnost splnila, když v období od 26. 5. 2016 do 2. 1. 2017 žalovanému dodala celkové množství anonymizováno, číslo MWh elektřiny. K úhradě nedoplatku za dodanou elektřinu ve výši 4 836 Kč byl žalovaný vyzván fakturou s variabilním symbolem číslo splatnou dne 26. 1. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výše uvedenou cenu neuhradil ničeho, zavázal jej k tomu soud.
9. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 050 Kč s poukazem na článek K. odst. 9 VOP, dle kterého z důvodu porušení smluvních ujednání, které má za následek odstoupení od smlouvy podle článku K. odst. 1 těchto VOP, je žalovanému účtován smluvní poplatek, jehož výše je uvedena v ceníku poplatků. K prokázání ukončení předmětného smluvního vztahu však žalobkyně neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Žalobkyně se přitom svou neúčastí na jednání soudu vzdala možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. vyzvána k označení a předložení důkazů prokazujících její tvrzení, že společnost právnická osoba od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že došlo ke skutečnostem zakládajícím vznik žalobkyní uplatněného práva, soud žalobu ohledně částky 6 050 Kč zamítl.
10. I kdyby snad žalobkyně prokázala, že její právní předchůdce od smlouvy odstoupil, žaloba by byla rovněž v této části zamítnuta, jelikož smluvní pokuta nebyla sjednána platně. Podle § 2048 zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále jen „o. z.“), je pro založení práva na zaplacení smluvní pokuty pro případ porušení určité smluvené povinnosti vyžadováno ujednání smluvních stran obsahující dohodu o výši pokuty nebo stanovení způsobu jejího určení. V posuzovaném případě ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě takové náležitosti dohody o smluvní pokutě nesplňovalo, neboť z jeho textu není zřejmé, při jakém konkrétním porušení smluvní povinnosti a v jaké výši mělo právo na smluvní pokutu vzniknout. Ve vztahu k vymezení smluvní pokutou zajišťované smluvní povinnosti byl ve smlouvě obsažen odkaz na všeobecné obchodní podmínky, do nichž je však zařazení ujednání o smluvní pokutě v zásadě nepřípustné (k tomu blíže srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ). Dotčené ujednání o smluvní pokutě by pak z hlediska práva neobstálo ani z toho důvodu, že postrádá určitou dohodu o výši smluvní pokuty, resp. o způsobu jejího určení. Za situace, kdy tato náležitost ujednání o smluvní pokutě byla určena pouze odkazem na ceník, jejž je žalobkyně v průběhu trvání smluvního vztahu oprávněna jednostranně měnit, nebylo možno uzavřít, že by výše smluvní pokuty odpovídala s dostatečnou určitostí obsahově souladné vůli smluvních stran vyjádřené v písemném textu smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto dle § 588 o. z. absolutně neplatné pro rozpor se zákonem (ustanovení § 2048 o. z.) a zjevně i veřejným pořádkem, neboť je dán veřejný zájem na tom, aby ustanovení upravující smluvní sankce byla v případě smluv uzavíraných se spotřebiteli obsažena přímo ve smlouvě nikoliv skrytě ve všeobecných obchodních podmínkách.
11. Protože žalovaný nezaplatil cenu za dodanou elektřinu ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení se zaplacením dlužné částky 4 836 Kč dne 27. 1. 2017, pročež počínaje tímto datem až do zaplacení žalobkyni podle § 1970 zákona číslo 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění, vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , tj. ve výši, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (tj. 8,05 % ročně). Jelikož žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od 3. 6. 2020 do zaplacení, soud jí v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období, ovšem pouze z částky 4 836 Kč, na kterou jí podle výsledku dokazování vzniklo právo a žalobu ohledně požadovaného úroku z prodlení z nepřiznané částky 6 050 Kč částečně zamítl.
12. Ve věci měl převažující úspěch žalovaný, kterému by tak podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.