Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 422/2020-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 28 647 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni:

a) částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 13.5.2020 do zaplacení,

b) částku 1 392 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 392 Kč od 13.5.2020 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni: a) částku 10 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 13.5.2020 do zaplacení, b) částku 1 392 Kč, úrok z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 392 Kč od 13.5.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 28 647 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 20 335 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 1 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2475 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,38 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 360 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 45 týdenních splátkách po 563 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 28.2.2019.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 5 000 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20 335 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a dlužného poplatku ve výši 5 335 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 2 212,55 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 084,69 Kč,

- úroků ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a

- úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 od 30.11.2019 do zaplacení.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalobu dále žalobkyně odůvodnila, pokud jde o pohledávku ve výši 8 312 Kč s příslušenstvím popsanou v nároku č. 2 žaloby tak, že mezi předchůdkyní žalobkyně, obchodní společností právnická osoba, IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č číslo (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudila předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně úrok za poskytnuté peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1 650 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,31 % ročně, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 270 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit ve 545 týdenních splátkách po 376 Kč, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na 22.11.2018.

Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil částku 8 608 Kč.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným ničeho uhrazeno.

Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 312 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6 705,68 Kč a dlužného poplatku ve výši 1 606,32 Kč,

- kapitalizovaných úroků ve výši 1 338,03 Kč,

- kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 611,89 Kč,

- úroků ve výši 19,31 % ročně z dlužné jistiny ve výši 3 686,72 Kč od 6 705,68 do zaplacení a

- úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6 705,68 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.

4. Po provedeném dokazování došel soud z listinných důkazů předložených žalobkyní k následujícím skutkovým zjištěním.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou anonymizováno půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti, varianta SOU (dále jen„ Smlouva“). Ačkoliv žalobkyně v žalobě uvedla chybné datum uzavření této smlouvy, tedy datum, soud toto považuje pouze za administrativní pochybení, když číslo smlouvy uvedené v žalobě se shoduje s číslem uvedeným v záhlaví smlouvy. V článku 1.1. je spotřebitelský úvěru definován jako peněžitá zápůjčka v hotovosti. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 15 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 10 335 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 475 Kč s úrokovou sazbou ve výši 35,53 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč a poplatku za pojištění ve výši 360 Kč. Celkovou částku 25 335 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, souhrnného poplatku a poplatku za životní pojištění se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 563 Kč. Při splatnosti závazku ve 45 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 268,25 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 1 žaloby.

Dne datum podepsal žalovaný a předchůdkyně žalobkyně (obchodní společnost právnická osoba, IČO) smlouvu nazvanou anonymizováno půjčka Smlouva o spotřebitelském úvěru, varianta NZ (dále jen„ Smlouva“). V článku 1.1. je spotřebitelský úvěru definován jako peněžitá zápůjčka v hotovosti. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč způsobem, který žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy, tj. v hotovosti v částce 10 000 Kč v den podpisu Smlouvy. V souvislosti s poskytnutými peněžními prostředky se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit předchůdkyni žalobkyně souhrnný poplatek ve výši 6 920 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 650 Kč s úrokovou sazbou ve výši 35,53 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatku za pojištění ve výši 270 Kč. Celkovou částku 16 920 Kč odpovídající součtu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru, souhrnného poplatku a poplatku za životní pojištění se žalovaný ve Smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách po 376 Kč. Při splatnosti závazku ve 45 týdenních splátkách činí roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru 270,05 %. Z této Smlouvy vychází nárok č. 2 žaloby.

Uzavření výše uvedených Smluv podložila žalobkyně rovněž přílohou nazvanou Karta zákazníka, v rámci které jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, údaje o jeho finanční situaci, to vše v rámci zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru.

Z předžalobní upomínky datované dnem 7.5.2020 a z příslušného podacího lístku ze 10.5.2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z obou výše uvedených Smluv s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. Soudu byly předloženy i další y, jako je Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek, Oznámení žalovanému o postoupení pohledávek z výše uvedených Smluv ze dne datum od postupitele včetně podacího lístku ze dne 13.12.2019, ze kterých soud dovodil postoupení pohledávek za žalovaným, a to z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.

5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.z.“ - Ustanovení ze smluv uzavíraných se spotřebitelem a z ustanovení a násl. o.z. - Smlouva o zápůjčce Podle o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Soud je toho názoru, že Smlouvy předložené žalobkyní směřovaly právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce peněžité dle , resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru č. , účinného od 1.12.2016. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu z výše uvedených Smluv mezi účastníky nedošlo, neboť Smlouvy jsou neplatné podle a o.z., a to pro jejich zjevný rozpor s dobrými mravy, který soud spatřuje v nepřiměřené výši sjednaného finančního protiplnění za poskytnutí zápůjčky. Poplatky za poskytnutí zápůjčky navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný kromě úroků povinen zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni) za poskytnutí zápůjčky, přestože požadovaný úrok se sám o sobě jeví jako přiměřený. Podle ustanovení o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Soud je přitom dle o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 10 335 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 2 475 Kč s úrokovou sazbou ve výši 35,53 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč a poplatku za pojištění ve výši 360 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 35,53 % ročně sám o sobě významně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 68,9 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 45 týdnů (tj. cca 10,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 268,25 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce dubna 2018 pohybovala na úrovni 10,26 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.

Posuzovanou Smlouvou ze dne datum se žalovaný zavázal k placení souhrnného poplatku ve výši 6 920 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků ve výši 1 650 Kč s úrokovou sazbou ve výši 35,53 % ročně, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 000 Kč a poplatku za pojištění ve výši 270 Kč. Ujednání o souhrnném poplatku, které soud považuje za cenu za poskytnutí zápůjčky, je svou výší zjevně nepřiměřené. Poplatky za poskytnutí zápůjčky a za hotovostní inkaso splátek navyšují celkovou cenu, kterou je žalovaný povinen nad rámec úroků zaplatit žalobkyni (či její předchůdkyni). I když požadovaný úrok ve výši 35,53 % ročně sám o sobě významně nepřekračuje přiměřenou úrokovou sazbu vyplývající z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, předchůdkyně žalobkyně celkovou cenu spotřebitelského úvěru rozložila do dalších poplatků. Celkový souhrnný poplatek činí 69,2 % z jistiny spotřebitelského úvěru při splatnosti úvěru do 45 týdnů (tj. cca 10,5 měsíců), roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí dle této smlouvy 270,05 %. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 27.2.2007 vyplývá, že za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje dvojnásobné až trojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Z údajů zveřejňovaných anonymizováno národní bankou na jejích internetových stránkách (příjmení – anonymizována tři slova) vyplývá, že zmíněná roční úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu se splatností do jednoho roku se v období měsíce ledna 2018 pohybovala na úrovni 10,98 %, z čehož vyplývá, že cena za poskytnutí zápůjčky v podobě souhrnného poplatku uvedeného ve Smlouvě ze dne datum rozhodně převyšuje trojnásobnou výši obvyklého úroku poskytovaného bankami v době uzavření Smlouvy. Z těchto ukazatelů je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek Smlouvy ze dne datum nepostupovala v souladu s dobrými mravy a Smlouvu je tedy třeba považovat za neplatné právní ujednání dle § 580 o.z. a 588 o.z. Jednotlivá ujednání Smlouvy jsou provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání neúměrně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky žalovanému nezapůjčila, tedy neplatná je celá Smlouva ze dne datum.

6. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 2 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 15 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 5 000 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 1 000 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I písmeno a) tohoto rozsudku, v této části soud žalobě vyhověl.

Z provedeného dokazování dále vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému na základě Smlouvy ze dne datum v hotovosti částku 10 000 Kč a dle tvrzení žalobkyně jí žalovaný vrátil částku 8 608 Kč. Žalovaný se tedy na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 1 392 Kč, tato částka je uvedena ve výroku I písmeno b) tohoto rozsudku, v této části soud žalobě rovněž vyhověl.

7. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení žalovaného, je potřeba u výše uvedené částky bezdůvodného obohacení vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 7.5.2020, která byla žalovanému zaslána 10.5.2020, následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice, od 12.5.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 13.5.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“

8. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení § 1879 o.z.. I přes skutečnost, že soud posoudil pohledávky žalobkyně za žalovaným právně odlišně od žalobkyně, svědčí žalobkyni v důsledku výše uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

9. V rámci výroku II. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o zbývajícím nároku uplatněném v žalobě, soud tedy žalobu zamítl, pokud jde o nárok č. 1 žaloby, co do částky 10 335 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 084,69 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 212,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 30.11.2019 do 12.5.2020 a úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 15 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

Soud dále žalobu dále zamítl, pokud jde o nárok č. 2 žaloby, co do částky 6 920 Kč na jistině žalované částky, co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 611,89 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 338,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 313,68 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 392 Kč od 30.11.2019 do 12.5.2020 a úroku ve výši 19,31 % ročně z částky 6 705,68 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

10. O nákladech řízení soud rozhodl podle („ Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, příp. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšným účastníkem řízení byl žalovaný, a proto by měl po žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu mu však žádné prokazatelné náklady v řízení nevznikly. Při stanovení poměru úspěchu ve věci vzal soud v potaz nejen žalovanou jistinu, nýbrž i příslušenství žalované pohledávky vyčíslené ke dni vyhlášení rozsudku.

11. Ke splnění povinnosti soud stanovil žalovanému lhůtu v délce tří dnů podle , neboť neshledal důvody pro stanovení jakkoli delší pariční lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.