Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 5/2021-22
Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr Dagmar Štefancovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 40 150 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Řízení se co do zaplacení částky 5 850 Kč a smluvní pokuty 9 300 Kč zastavuje.
III. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení 2 293,15 Kč, úroku z prodlení 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 13. 12. 2019 do 5. 8. 2020, zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení 722 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 6. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení se co do zaplacení částky 5 850 Kč a smluvní pokuty 9 300 Kč zastavuje. III. Žaloba se co do zaplacení úroku z prodlení 2 293,15 Kč, úroku z prodlení 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 13. 12. 2019 do 5. 8. 2020, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení 722 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 150 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum, kterou se žalovaným elektronicky uzavřela předchůdkyně žalobkyně právnická osoba Na základě této smlouvy žalovaný obdržel částku 25 000 Kč Částku 25 000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky 5 750 Kč nejpozději do 11. 11. 2018, což však neučinil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy ze dne datum. Žalobkyně se nyní domáhá jistiny 25 000 Kč, úroků 5 750 Kč, nákladů upomínání 100 Kč, smluvní pokuty 9 300 Kč (0,1 % denně z částky 25 000 Kč za dobu od 12. 11. 2018 do 19. 11. 2019). Dále se žalobkyně domáhá úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 25 000 Kč od 13. 12. 2019 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 2 293,15 Kč z částky jistiny za dobu od 12. 11. 2018 do 19. 11. 2019.
2. Žalobkyně následně vzala žalobu částečně zpět, a to co do zaplacení částky úroků 5 750 Kč, nákladů upomínání 100 Kč, smluvní pokuty 9 300 Kč. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1 ,2 o.s.ř. řízení částečně co do této částky zastavil, a to výrokem II. tohoto rozsudku.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že společnost právnická osoba žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne datum číslo poskytla na jím uvedený bankovní účet částku 25 000 Kč (výpis z účtu). Smlouva byla uzavřena po registraci žalovaného na webových stránkách předchůdkyně žalobkyně, kdy po zaslání žádosti o úvěr provedl žalovaný verifikační platbu na účet předchůdkyně žalobkyně (výpis z účtu). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Žalobkyně nedoložila, že předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 1. 2020. Žalovaný byl vyzván výzvami ze dne 21. 11. 2018, 12. 12. 2018, 23. 12. 2018 k úhradě částky. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do 5. 8. 2020 i předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2020.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle § 87 odst. zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
14. Nutno konstatovat, že žalobkyně soudu ani na jeho výzvu neosvětlila, jakým způsobem došlo ze strany její předchůdkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a k tomuto neoznačila žádné důkazy, což soud považuje za nedostatečné, když v souladu se shora citovanou zákonnou úpravou bylo její povinností před poskytnutím úvěru žalovanému tuto jeho schopnost posoudit. Soud tak musel dospět k závěru, že předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila, přičemž sankcí je v takovém případě absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud nemůže přehlédnout, že zamezením nekontrolovaného úvěrování osob, jež by na úvěr vůbec neměly dosáhnout, je sledováno i zachování veřejného pořádku a naplnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv zavazujících Českou republiku, podle kterých se tato zavázala mimo jiné i implementovat do svého právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropských společenství. S přihlédnutím k uvedenému soud dospěl k závěru, že je třeba považovat neplatnost smlouvy za absolutní ve smyslu ustanovení § 588 o. z., k níž tedy soud přihlíží i bez námitky účastníků, neboť je v rozporu s veřejným pořádkem vzhledem k tomu, že se týká spotřebitele.
15. Soud však má na základě shora uvedených důkazů za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně skutečně poskytla žalovanému na jeho účet částku ve výši 25 000 Kč, přičemž toto je třeba posoudit jako plnění bez platného závazku, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žalobkyni, na kterou byla pohledávka postoupena, tak vzniklo právo na úhradu částky 25 000 Kč. Soud proto žalovaného k úhradě této částky 25 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení zavázal, a to včetně úroků z prodlení.
16. Pokud jde o den, od kterého náleží žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení, pak povinnost k vydání bezdůvodného obohacení patří k nárokům, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 696/2018 ). V daném případě soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní upomínku, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě do 5. 8. 2020. Ode dne následujícího, tedy od dne 6. 8. 2020 byl tak žalovaný v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení právě od tohoto data. Ve zbytku soud žalobu zamítl. Soud nehodnotil další předložené důkazy, neboť byly k posouzení merita věci nadbytečné.
17. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. v souladu s § 142a o.s.ř. , neboť ve věci byla převážně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal celkem 722 Kč, přičemž tato částka představuje 16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 25 000 Kč + úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 386,98 Kč ve výši celkem 26 386,98 Kč (58 %) a úspěchu žalovaného v rozsahu 5 850 Kč + 9 300 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení 2 293,15 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozhodnutí 1 460,95 Kč, tj. 18 904,1 Kč (42 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 606 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 34 300 Kč sestávající z částky 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 500 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 a.t. , z částky 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. , včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Soud aplikoval § 14b a. t., když má za to, že ve věci se jedná o formulářovou žalobu v intencích nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11 , tj. jako návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob a účastníků předmětu řízení dostatečně individualizován, kdy základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření bude totožný či jen s drobnými odchylkami, z rozhodovací praxe soudu je známo, že obdobné návrhy žalobkyně podala mnohokrát. Navíc je nárok uplatňován vůči spotřebiteli ze spotřebitelského úvěru, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si podmínky plnění s jiným obsahem. Soud nepřiznal odměnu za zpětvzetí žaloby, neboť bylo zaviněno žalobkyní a je tudíž neúčelné. Celkem tak byly náklady ve výši 4 510 Kč. Žalobkyně má nárok na 16 %, tedy 722 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.