Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 C 76/2021-27

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem titul Markem Heczkem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 4 691,52 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 8 468,45 Kč spolu s úrokem z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 8 468,45 Kč spolu s úrokem z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 29 % ročně a s úrokem z prodlení z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 4 691,52 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 231,18 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 545,75 Kč a s 29 % úrokem z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a s 8,5% úrokem z prodlení z částky 3 231,18 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele právnická osoba na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020. Tato společnost uzavřela dne 2. 5. 2017 s žalovaným smlouvu o zápůjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaného poplatku ve výši 8 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. Žalovaný však uhradil toliko částku 13 500 Kč. Dle žalobkyně byla úročena neuhrazená jistina zápůjčky úrokem ve výši 29 % ročně dle smlouvy. Žalobkyně kapitalizovala úrok 29 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení na částku 3 231,18 Kč a zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny za dobu do postoupení, tj. 21. 1. 2019, v částce 545,75 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že poskytovatel zápůjčky právnická osoba s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku) především na základě vyhodnocení informací získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti žalovaného. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný vůči zapůjčiteli uznal dne 10. 4. 2018 svůj dluh z této smlouvy ve výši 12 939,01 Kč a zavázal se jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se předvolaný zástupce ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. , přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 2. 5. 2017, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 14. 2. 2020, výzvy k plnění ze dne 11. 5. 2020 včetně podacího lístku ze dne 12. 5. 2020, zákaznické karty ze dne 2. 5. 2017, přehledu plateb a uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 5. 4. 2018. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.

5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 5. 2017 mezi právnická osoba jako vypůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a dále souhrnný poplatek ve výši 8 917 Kč, tj. celkem 18 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (poslední splátka 273 Kč), přičemž první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný vůči vypůjčiteli prohlásil, že je svobodný, je vyučen, žije jako spolubydlící, je nezaměstnaný a dosahuje čistého příjmu 27 186 Kč měsíčně, jeho celkové měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Dle přehledu plateb žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu částku 13 500 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20. 1. 2020 mezi právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o zápůjčce, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy číslo. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, který byl odeslán jako doporučená zásilka dle podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 11. 5. 2020, která byla odeslána jako doporučená zásilka dne 12. 5. 2020. Dne 10. 4. 2018 uznal žalovaný vůči společnosti právnická osoba svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce číslo ve výši 12 939,01 Kč a zavázal se jej splatit v pěti měsíčních splátkách po 3 000 Kč (poslední splátka 939 Kč) vždy k 25. dni v měsíci od dubna 2018 do srpna 2018.

6. Žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta jako nedůvodná. Soud má za to, že smlouva o zápůjčce, jako smlouva o spotřebitelském úvěru, je neplatná, a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by společnost právnická osoba dostála svým povinnostem stanoveným v ust. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008 číslo ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládaný v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně doložila zákaznickou kartu obsahující prohlášení žalovaného o výši příjmů a výdajů. Údaje uvedené v této ě nebyly ověřeny žádnými listinami, žalobkyně nepředložila žádnou z listin, kterou měl předkládat žalovaný při uzavření smlouvy. Soud tedy dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr nebyla řádně zkoumána a že smlouva o zápůjčce je tedy absolutně neplatná. Odkaz žalobkyně na jí předložený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020 není přiléhavý již jen proto, že se týká zjišťování úvěruschopnosti u spotřebitelských úvěrů sjednávaných za účinnosti , což není tento případ. Pokud se jedná o uznání dluhu žalovaným, pak v ust. o. z. je stanovena vyvratitelná domněnka existence dluhu v uznaném rozsahu a v době uznání. Tato domněnka však byla v daném případě dokazováním tvrzení žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyvrácena, kdy soud dovodil neplatnost smlouvy o zápůjčce, z niž vznikl dluh žalovaným uznaný. Dále soud konstatuje, že uznávací prohlášení není zcela určité, je v něm totiž uvedena pouze celková částka dluhu a není z něj patrné, které jednotlivé dílčí nároky (jistina, úrok, poplatky, kapitalizovaný úrok, kapitalizovaný úrok z prodlení) a v jaké výši žalovaný uznal, kdy přitom uznaná částka dluhu neodpovídá výši nároku uplatněného v tomto řízení žalobkyní. Uplatněný v tomto řízení nárok nemohl být ani částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle a násl. ( ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy převzal od předchůdkyně žalobkyně částku 10 000 Kč a dle přehledu plateb uhradil částku 13 500 Kč, tj. částku vyšší než kolik činila poskytnutá zápůjčka.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. , jelikož procesně úspěšnému žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).