Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 15/2021-16
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 3 797 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 797 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 31.8.2017 do 11.3.2021 se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 835,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 797 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 12. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 31.8.2017 do 11.3.2021 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 835,86 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 3 797 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 30. 5. 2017, kterou žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, sídlem adresa, 14 příjmení příjmení, anonymizována dvě slova číslo země, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím své webové stránky žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, z níž žalovaný vyčerpal celkem částku ve výši 6 000 Kč. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaný neuhradil jistinu úvěru ve výši 3 797 Kč splatnou dne 30.8.2017 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO, která pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila v žalobě, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
5. Dne 30. 5. 2017 byla prostřednictvím webové stránky předchůdkyně žalobkyně mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč, z něhož žalovaný vyčerpal částku ve výši 6 000 Kč, z níž dosud neuhradil jistinu úvěru ve výši 3 797 Kč splatnou dne 30.8.2017. Žalovaný své závazky ze smlouvy porušil, když nevrátila poskytnuté prostředky ve sjednané lhůtě. Přes upomínku žalobkyně ze dne 15. 9. 2020 žalovaný dluh nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO, která pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 na žalobkyni., postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobkyně ze dne 15.9.2020.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, z níž dosud neuhradil jistinu úvěru ve výši 3 797 Kč. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání smlouvy nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
15. K tomuto svému závěru o neplatnosti smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně totiž nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.
17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měl žalovaný objektivní možnost se seznámit až dne 10.3.2021 (kdy byla žalovanému zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb). Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 12. 3. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovaným předchůdkyně žalobkyně na společnost právnická osoba, IČO, která pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 na žalobkyni v souladu § 1879 o.z., z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
18. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud žalobu zamítl, protože tam uvedený nárok neměl oporu v hmotném právu.
19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). Protože měla žalobkyně úspěch ve výši 78,07 % celkového nároku (žalobě vyhověno co do zaplacení částky 3 797 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 12. 3. 2021 do 4.5.2021 ve výši 45,22 Kč) a neúspěch ve výši 21,93 % celkového nároku (žaloba zamítnuta co do zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 797 Kč od 31.8.2017 do 11.3.2021 ve výši 1 079,43) a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. 56,14 % (78,07% 21,93% = 56,14%) z celkové výše nákladů řízení 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 56,14 % z částky 1 489 Kč pak činí 835,86 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.