Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 280/2020-25
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr Hanou Paškovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 4 320 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 1 320 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 320 Kč od 14. 1. 2018 do 18.3.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 19.3.2021 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 320 Kč od 19.3.2021 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 19. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení částky 1 320 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 320 Kč od 14. 1. 2018 do 18.3.2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 3 000 Kč od 19.3.2021 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 320 Kč od 19.3.2021 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náklady řízení ve výši 566 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 4 320 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru ze dne 1. 12. 2017, kterou žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, DIČ anonymizováno, sídlem adresa, země, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím své webové stránky webová adresa žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, jenž se žalovaná zavázala vrátit do 13. 1. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč. Žalovaná na úhradu dluhu nezaplatila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po předžalobní upomínce.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřily, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. předpokládal souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
5. Dne 1. 12. 2017 byla prostřednictvím webové stránky webová adresa mezi společností právnická osoba, sídlem adresa příjmení příjmení jméno příjmení číslo země a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru č.. anonymizováno, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 3 000 Kč a žalovaná se zavázala použité finanční prostředky předchůdkyni žalobkyni vrátit. Úvěr měl být splacen do 13. 1. 2018 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 320 Kč. Žalovaná své závazky ze smlouvy porušila, když nevrátila poskytnuté prostředky ve sjednané lhůtě. Přes upomínku žalobkyně ze dne 22. 1. 2020 podanou na poště dne 22.1.2020 žalovaná dluh nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost právnická osoba, sídlem adresa příjmení příjmení jméno příjmení číslo země postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba, DIČ anonymizováno, sídlem adresa, země, která pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupila na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 22.1.2020.
6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
13. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaná měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
15. K tomuto svému závěru o neplatnosti smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006 ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015 ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18 ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně totiž nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované zkoumala.
17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v občanském zákoníku určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 17.3.2021 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu uložena u provozovatele poštovních služeb). Následující den tak mohla žalovaná svůj závazek splnit. Když tak neučinila, dostal se následující den, tj. 19. 3. 2021, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu § 1970 o.z. právo požadovat po dlužníkovi úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Smlouvou o postoupení pohledávek společnost právnická osoba, sídlem adresa příjmení příjmení jméno příjmení číslo země postoupila pohledávku za žalovanou na společnost právnická osoba, DIČ anonymizováno, sídlem adresa, země, která pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 postoupila dle § 1879 o.z. na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.
18. V návaznosti na výše uvedené tak soud žalobě vyhověl v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku. Ve výroku II. tohoto rozsudku pak soud žalobu zamítl, protože tam uvedený nárok neměl oporu v hmotném právu.
19. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhoduje soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). Protože měla žalobkyně úspěch ve výši 69 % celkového nároku (žalobě vyhověno co do zaplacení částky 3 000 Kč) a neúspěch ve výši 31 % celkového nároku (žaloba zamítnuta co do zaplacení 1 320 Kč) a splnila podmínku dle § 142a o.s.ř. (zaslání předžalobní výzvy k plnění), přiznal jí soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. 38 % (69% 31% = 38%) z celkové výše nákladů řízení 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů za právní zastoupení advokátem sestávajících z odměny ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1.7.2014 (dále jen,,vyhláška“), tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky včetně 21 % DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. 38 % z částky 1 489 Kč pak činí 566 Kč. Povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.