Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
15 C 49/2021-11
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní JUDr Alenou Divíškovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 616 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 856 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 9. 5. 2020 do 11. 12. 2020 v kapitalizované výši 92 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 760 Kč, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 856 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od 9. 5. 2020 do 11. 12. 2020 v kapitalizované výši 92 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba o zaplacení částky 760 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 616 Kč. V žalobě uvedl, že s žalovaným dne datum uzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla číslo. Předmětem pojištění bylo vozidlo anonymizováno, registrační značka. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 2 517 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné 28. 1. 2020, a to ani po opakovaných urgencích žalobce. Žalobce tedy vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a zároveň jej upozornil na možnost zániku pojistné smlouvy v důsledky neplacení. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil, účinky ukončení pojistné smlouvy tak nastaly ke dni 8. 5. 2020. Za období od 28. 1. 2020 do 8. 5. 2020 činí dlužné pojistné včetně poplatků částku 1 616 Kč, jak je uvedeno v přiložené inkasní bilanci. Žalovaný neuhradil dlužnou pohledávku ani po písemných a telefonických urgencích a ani po odeslání předžalobní výzvy dne 15. 9. 2020.
2. Žalovaný se se k ústnímu jednání omluvil prostřednictvím své manželky a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Manželka uvedla, že manžel si je vědom svého dluhu na dlužném pojistném.
3. Skutková tvrzení žalobce byla prokázána pojistnou smlouvou pro anonymizována čtyři slova ze dne datum, předpisem pojištění ze dne 25. 11. 2019, bilancí pojistné smlouvy, oznámením o zániku pojištění ze dne 7. 5. 2020, výzvou k zaplacení ze dne 14. 8. 2020, předžalobní upomínkou advokátní kanceláře ze dne 15. 9. 2020, kopií dodejky.
4. Ze shora uvedeného vyplývá, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 3 a násl. zák. č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný neuhradil pojistné splatné ke dni 28. 1. 2020. Vzhledem k tomu byl vyzván ve smyslu § 12 odst. 1 písm. e) cit. zákona upomínkou k zaplacení dlužného pojistného za uvedené pojistné období ve lhůtě stanovené žalobcem. Žalovaný dlužnou částku včas neuhradil a v důsledku toho pojištění odpovědnosti sjednané mezi účastníky podle shora cit. ustanovení ke dni 8. 5. 2020 zaniklo. Žalobci z tohoto titulu vznikl nárok ve smyslu § 13 odst. 2 cit. zákona na pojistné za období od 28. 2020 do 8. 5. 2020 ve výši 856 Kč, a proto soud tomuto nároku vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. Ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění, soud přiznal žalobci úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , za období od 9. 5. 2020 do 11. 12 2020 v kapitalizované výši 92 Kč.
5. Soud se dále zabýval nárokem žalobce na úhradu poplatků s odkazem na inkasní bilanci. Zde je uvedeno, že žalovanému byly účtovány poplatky ve výši 160 Kč jako náklady za vymáhání, 300 kč jako náklady za vymáhání a 300 Kč náklady za vymáhání. Soud toto plnění posoudil jako smluvní pokutu. Povinnost k platbě ovšem nebyla uvedena v textu smlouvy. Soud odkazuje na nález ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 . Všeobecné pojistné podmínky ve spotřebitelských smlouván mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujících charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich dodavatel skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná jako například smluvní pokuta. Pokud takto dodavatel učiní, nepočíná si právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud tedy nárok žalobce na zaplacení poplatků za vymáhání považuje za nedůvodný a v tomto rozsahu, tedy co do částky 780 Kč žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V této věci je procesní úspěchu obou stran srovnatelný, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo nařízení exekuce.