Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 C 29/2021-22

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Kocábovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 54 045 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 026 Kč s úrokem z prodlení

- ve výši 9 % ročně z částky 6 919,27 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a

- ve výši 9 % ročně z částky 11 292,73 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 019 Kč s úrokem z prodlení

- ve výši 9 % ročně z částky 11 915,73 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a

- ve výši 9 % ročně z částky 8 917,27 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 026 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 6 919,27 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 11 292,73 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 019 Kč s úrokem z prodlení</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 11 915,73 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a</b> <b>- ve výši 9 % ročně z částky 8 917,27 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 11. 11. 2020, ve znění doplnění ze dne 11. 2. 2021, po žalovaném domáhala zaplacení částky 54 045 Kč s výše specifikovaným příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že zaprvé po ověření úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela dne 26. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ smlouva číslo“), na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 809 Kč, sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši 3 041 Kč, odměnou zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč, odměnou na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 494 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 531 Kč (poslední ve výši 480 Kč), kdy první splátka byla splatná dne 2. 6. 2017 a poslední splátka splatná dne 20. 7. 2017. Žalovaný uhradil toliko částku 11 124,73 Kč. Celková dlužná částka 20 684,27 Kč je ponížena o nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 849,27 Kč, takže celková dlužná částka činí 18 835 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 18 835 Kč od 21. 7. 2018 do 11. 11. 2020 ve výši 8 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 18 835 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení. Zadruhé žalobkyně po ověření úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela dne 6. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce číslo (dále též„ smlouva číslo“), na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy, a žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 441 Kč, sestávajícím se z kapitalizovaného úroku ve výši 2 325 Kč, odměnou zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 646 Kč, odměnou na administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 470 Kč, v 60 pravidelných týdenních splátkách po 408 Kč (poslední ve výši 369 Kč), kdy první splátka byla splatná dne 13. 10. 2017 a poslední splátka splatná dne 30. 11. 2018. Žalovaný uhradil toliko částku 1 883,27 Kč. Celková dlužná částka 22 557,73 Kč je ponížena o nespotřebované poplatky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 2 347,73 Kč, takže celková dlužná částka činí 20 210 Kč Vedle toho žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 20 210 Kč od 1. 12. 2018 do 11. 11. 2020 ve výši 6 500 Kč. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 210 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu ze dne 5. 6. 2019.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, za splnění podmínek uvedených v  , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Závěr o skutkovém stavu

3. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

a) Ke smlouvě číslo

4. Dne 26. 5. 2017 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 17 000 Kč, a to tak, že částka 1 948 Kč bude použita na splacení dlužných částek ze smlouvy o zápůjčce číslo částka 15 052 Kč bude žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a poplatek ve výši 14 809 Kč, sestávající se a) z úroku ve výši 3 041 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 494 Kč, celková dlužná částka tak činila 31 809 Kč (RPSN činilo 233,59 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 531 Kč (poslední splátka ve výši 480 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při uzavření smlouvy od žalobkyně v místě svého bydliště převzal v hotovosti částku 15 052 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky o zápůjčce (dále jen„ SP“) uvedené na zadní straně smluvního formuláře (viz Smlouva číslo). Dle čl. 6 SP každá jednotlivá splátka bude započtena na 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od nejdříve splatné, a to nejprve na poplatek, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 13 SP pokud je zákazník v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky, zavazuje se žalobkyni uhradit náklady řízení spojené se soudním vymáháním závazku. Dle čl. 16 sankčními poplatky se rozumí mj. zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník v prodlení; právem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody vzniklé z prodlení zákazníka s placením splátek celkové dlužné částky. Dle čl. 18 SP je smlouva uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání (viz smluvní podmínky). Žalobkyně a žalovaný společně vyplnili dne 26. 5. 2017 zákaznickou kartu, podle níž žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí občanského průkazu, žalovaný sdělil, že žije s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, zápůjčku si bere z důvodu neočekávaných výdajů, pracuje u společnosti právnická osoba s příjmem ve výši 22 300 Kč a s měsíčními výdaji ve výši 8 000 Kč, žalobkyně ověřila uvedené údaje pomocí pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek za měsíce 2–4/ 2017 (viz zákaznická karta ze dne 26. 5. 2017).

5. Žalovaný uhradil celkově částku 11 124,73 Kč, a sice dne 7. 6. 2017 částku 1 600 Kč, dne 21. 8. 2017 částku 4 000 Kč, dne 21. 8. 2017 částku 2 400 Kč, dne 6. 10. 2017 částku 1 600 Kč a dne 27. 3. 2018 částku 1 524,73 Kč. Ke dni 7. 2. 2019 evidovala žalobkyně nesplacenou jistinu ve výši 11 688,70 Kč (viz tabulka umoření). Dopisem ze dne 4. 6. 2019 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 31 070,57 Kč do 11. 6. 2019 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2019 vč. podacího archu).

6. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v květnu 2017 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,85 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 10,08 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupnými na www.cnb.cz).

b) Ke smlouvě číslo

7. Dne 6. 10. 2017 uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o zápůjčce – ZELENÁ v hotovosti, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč, a to tak, že částka bude žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu a poplatek ve výši 11 441 Kč, sestávající se a) z úroku ve výši 2 325 Kč (roční úroková sazba ve výši 29 % je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy ve smyslu čl. 18 smluvních podmínek), b) z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 646 Kč a c) z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 470 Kč, celková dlužná částka tak činila 24 441 Kč (RPSN činilo 237,10 %), a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 408 Kč (poslední splátka ve výši 369 Kč) s tím, že 1. splátka je splatná 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že při uzavření smlouvy od žalobkyně v místě svého bydliště převzal v hotovosti částku 13 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly SP uvedené na zadní straně smluvního formuláře (viz Smlouva číslo). Dle čl. 6 SP každá jednotlivá splátka bude započtena na 1) náklady spojené s vymáháním pohledávek, 2) splatné splátky celkové dlužné částky, a to v pořadí od nejdříve splatné, a to nejprve na poplatek, 3) splatné sankční poplatky, 4) nesplatná část jistiny zápůjčky, 5) nesplatná část poplatku. Dle čl. 13 SP pokud je zákazník v prodlení se zaplacením splátky celkové dlužné částky, zavazuje se žalobkyni uhradit náklady řízení spojené se soudním vymáháním závazku. Dle čl. 16 sankčními poplatky se rozumí mj. zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník v prodlení; právem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody vzniklé z prodlení zákazníka s placením splátek celkové dlužné částky. Dle čl. 18 SP je smlouva uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky. Bude-li však zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení se zaplacením některé ze splátek nebo neuhradí-li poslední splátku celkové dlužné částky řádně a včas, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání (viz smluvní podmínky). Žalobkyně a žalovaný společně vyplnili dne 6. 10. 2017 zákaznickou kartu, podle níž žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí občanského průkazu, žalovaný sdělil, že žije s rodiči, je svobodný, nemá vyživovací povinnost, zápůjčku si bere z důvodu neočekávaných výdajů, pracuje u společnosti právnická osoba s příjmem ve výši 24 800 Kč a s měsíčními výdaji ve výši 10 000 Kč, žalobkyně ověřila uvedené údaje pomocí pracovní smlouvy a 3 výplatních pásek za měsíce 6–8/ 2017 (viz zákaznická karta ze dne 6. 10. 2017).

8. Žalovaný uhradil celkově částku 1 883,27 Kč, a sice dne 11. 10. 2017 částku 408 Kč a dne 27. 3. 2018 částku 1 475,27 Kč. Ke dni 7. 2. 2019 evidovala žalobkyně nesplacenou jistinu ve výši 12 227,61 Kč (viz tabulka umoření). Dopisem ze dne 4. 6. 2019 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 29 389,86 Kč do 11. 6. 2019 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz předžalobní výzva ze dne 4. 6. 2019 vč. podacího archu).

9. V okamžiku uzavření Smlouvy, tj. v říjnu 2017 činila úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně 8,71 % ročně a roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu 9,53 % (viz přehled úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR a přehled ročních procentních sazeb nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR, dostupnými na www.cnb.cz).

Právní posouzení věci

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle , ve znění pozdějších předpisů, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

a) Ke smlouvě číslo

15. Žalobkyně poté, co ověřila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela jako zapůjčitel s žalovaným coby vydlužitelem dne 26. 5. 2017 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to tak, že částka 1 948 Kč bude použita na splacení dlužných částek ze smlouvy o zápůjčce číslo částka 15 052 Kč bude žalovanému vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 14 809 Kč, sestávajícím se z úroku ve výši 3 041 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4 274 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 7 494 Kč, celková dlužná částka tak činila 31 809 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 531 Kč (poslední splátka ve výši 480 Kč) s tím, že 1. splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná následujícího týdenního (sedmidenního) období.

16. Byť bylo ve smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 3 041 Kč (29 % p. a.), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat celý poplatek ve výši 14 809 Kč, tj. včetně částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení. Pokud jde o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, je soudu známo z úřední povinnosti a vyplývá to i z obou smluv projednávaných v tomto řízení, že tento nemá nepochybně sloužit k úhradě skutečných nákladů žalobkyně s uzavřením smlouvy o zápůjčce, jak by se z názvu tohoto poplatku mohlo zdát, neboť výše tohoto poplatku je procentuálně závislá na výši jistiny zápůjčky, což je patrné i ze zde posuzovaného případu, kdy jeho sazba činí okolo 25– 28 % z jistiny zápůjčky; soud má tedy za to, že tento poplatek je skrytým smluvním úrokem. Pokud jde o poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, zde platí obdobně výše řečené, nadto komfortní splácení (též označované jako hotovostní režim splátek) není nepochybně svou povahou a účelem zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, neboť je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele). Nelze odhlédnout ani od toho, že hotovostní vyplacení zápůjčky bylo pevně spjato s hotovostním režimem splátek, takže že hotovostní režim splátek je variantou zápůjčky (nabízeným produktem) a přiměřenost zápůjčky je tak třeba hodnotit komplexně. Soudu je opětovně z úřední činnosti známo, že výše odměny je procentuálně závislá na výši jistiny zápůjčky, a nikoliv na počtu návštěv apod., což je patrné i ze zde posuzovaného případu, kdy jeho sazba činí vždy okolo 43– 44 %; soud má tedy za to, že tento poplatek je skrytým smluvním úrokem. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 17 000 Kč společně s částkou 14 809 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 60 týdnů lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 75,50 % ročně ( (14 809 Kč/60) × (52/ 17 000 Kč) × 100). Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů ( o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 8,5× vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně v době uzavření Smlouvy (květen 2017). V souladu s  větou druhou o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,85 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

17. Sjednaná splatnost celého závazku připadala na 20. 7. 2018, pročež žalovaný byl povinen žalobkyni uhradit k tomuto dni částku 18 731 Kč (17 000 Kč coby jistina a 1 731 Kč coby úrok za období od 27. 5. 2017 do 20. 7. 2018), tzn. při sjednaných 60 týdenních splátkách činila správná výše 1. – 59. splátky 313 Kč (jistina ve výši 284 Kč a úrok ve výši 29 Kč) a výše 60. splátky 264 Kč (jistina ve výši 244 Kč a úrok ve výši 20 Kč). Při zohlednění plateb žalovaného (viz bod 5 odůvodnění) lze dovodit, že ke dni 20. 7. 2018 došlo k úhradě celkově částky 11 124,73 Kč, kdy touto částkou byly zcela uhrazeny splátky č. 1 a co do částky 169,73 Kč splátka č. 36 (zcela úrok ve výši 29 Kč a jistina co do částky 140,73 Kč), takže k tomuto dni činil dluh na jistině částku 6 919,27 Kč a na úroku (dlužném poplatku) částku 687 Kč, tj. celkově dlužná částka činí 7 606,27 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 7 606,27 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, naopak soud žalobu co do částky 11 228,73 Kč pro nedůvodnost zamítl.

18. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 18 835 Kč od 21. 7. 2018 do 11. 11. 2020 v kapitalizované výši 8 500 Kč; tento nárok neshledal soud důvodným z důvodu neplatnosti ujednání o smluvní pokutě. Soud přihlédl k závěrům obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , které byly sice přijaty za dřívější právní úpravy, jsou však podle přesvědčení soudu aplikovatelné i v poměrech o. z. Podle tohoto nálezu smluvní pokuta nemůže být platně sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, nýbrž toliko ve Smlouvě samotné, tedy ě, kterou žalovaný podepsal. V daném případě nebylo ujednání o smluvní pokutě, které významným způsobem navyšuje sankce žalovaného za řádné neplnění smlouvy, obsaženo v samotné smlouvě o zápůjčce, nýbrž toliko ve smluvních podmínkách, které ostatně žalovaný ani nepodepsal, na čemž podle přesvědčení soudu ničeho nemění skutečnost, že smluvní podmínky byly obsaženy na druhé straně žalobkyní běžně používaného smluvního formuláře. S ohledem na uvedené soud žalobu co do částky 8 500 Kč pro nedůvodnost zamítl.

19. Na příslušenství žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 18 835 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že ke dni 20. 7. 2018 dlužila žalobkyně na jistině částku 6 919,27 Kč Vedle toho sice žalovaný dlužil na úroku částku 687 Kč, avšak soud má za to, že z něj žalobkyně není oprávněna domáhat se zákonného úroku z prodlení, jelikož požadovat úrok z úroku (vč. úroku z prodlení) je možno pouze za předpokladu, že by tak stanovila právní úprava, případně pokud by tak strany měly sjednáno, případně pokud by si strany sjednaly, že úrok přirůstá k jistině (soud nepředjímá, že by takové ustanovení bylo nutně platné); žádná z těchto variant však nebyla v posuzovaném případě naplněna. Sama skutečnost, že úrok je spolu s dlužnou jistinou zahrnut do tzv. celkové dlužné částky rozhodně o závěru, že žalobkyně může požadovat úrok z prodlení též s úroků/poplatků či že se tyto stávají součástí dlužné jistiny, nesvědčí; i kdyby tak měla být smlouva nastavena, připouští příslušné smluvní ujednání též jiný pro spotřebitele nepochybně příznivější výklad, tedy že uvedení celkové dlužné částky má spotřebiteli sloužit jakožto přehled, kolik má celkově na zápůjčku plnit. S ohledem na uvedené shledal soud důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně ( ) z částky 6 919,27 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

b) Ke smlouvě číslo

20. Žalobkyně poté, co ověřila úvěruschopnost žalovaného, uzavřela jako zapůjčitel s žalovaným coby vydlužitelem dne 6. 10. 2017 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatkem ve výši 11 441 Kč, sestávajícím se z úroku ve výši 2 325 Kč, z částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 3 646 Kč a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5 470 Kč, celková dlužná částka tak činila 24 441 Kč, a to v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 408 Kč (poslední splátka ve výši 369 Kč) s tím, že 1. splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy a každá další splátka byla splatná následujícího týdenního (sedmidenního) období.

21. Byť bylo ve smlouvě uvedeno, že výše úroku činí toliko 2 325 Kč (29 % p. a.), dospěl soud k závěru, že za úrok (peněžitou odměnu zapůjčitele za poskytnutí jistiny zápůjčky) je nezbytné považovat celý poplatek ve výši 11 441 Kč, tj. včetně částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a z částky za administrativní činnost a komfortní splácení. Pokud jde o poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, je soudu známo z úřední povinnosti a vyplývá to i z obou smluv projednávaných v tomto řízení, že tento nemá nepochybně sloužit k úhradě skutečných nákladů žalobkyně s uzavřením smlouvy o zápůjčce, jak by se z názvu tohoto poplatku mohlo zdát, neboť výše tohoto poplatku je procentuálně závislá na výši jistiny zápůjčky, což je patrné i ze zde posuzovaného případu, kdy jeho sazba činí okolo 25– 28 % z jistiny zápůjčky; soud má tedy za to, že tento poplatek je skrytým smluvním úrokem. Pokud jde o poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení, zde platí obdobně výše řečené, nadto komfortní splácení (též označované jako hotovostní režim splátek) není nepochybně svou povahou a účelem zvláštní službou, kterou by bylo lze náležitě odlišit od zápůjčky, nýbrž je se zápůjčkou pevně spjato, neboť je jím sjednáno, že namísto principu donosnosti dluhu (uhrazení v sídle zapůjčitele), bude uplatněn princip odnosnosti (uhrazení dluhu v místě bydliště vydlužitele). Nelze odhlédnout ani od toho, že hotovostní vyplacení zápůjčky bylo pevně spjato s hotovostním režimem splátek, takže že hotovostní režim splátek je variantou zápůjčky (nabízeným produktem) a přiměřenost zápůjčky je tak třeba hodnotit komplexně. Soudu je opětovně z úřední činnosti známo, že výše odměny je procentuálně závislá na výši jistiny zápůjčky, a nikoliv na počtu návštěv apod., což je patrné i ze zde posuzovaného případu, kdy jeho sazba činí vždy okolo 43– 44 %; soud má tedy za to, že tento poplatek je skrytým smluvním úrokem. Jestliže tedy žalovaný byl povinen vrátit žalobkyni zápůjčku ve výši 13 000 Kč společně s částkou 11 441 Kč, pak při splácení zápůjčky na dobu 60 týdnů lze dovodit, že úrok zápůjčky činí 76,27 % ročně ( (11 441 Kč/60) × (52/ 13 000 Kč) × 100). Byť ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce. I dohoda o úrocích z poskytnuté zápůjčky podléhá korektivu dobrých mravů ( o. z.), na který jsou smluvní strany povinny dbát. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) Dohodnutá výše takto sjednaná výše smluvního úroku je neplatná pro rozpor s dobrými mravy dle o. z., neboť výše sjednaného úroku je více jak 8,7× vyšší než průměrná výše úrokové míry korunových úvěrů poskytovaných bankami domácnostem v ČR na spotřebu při fixaci sazby nad 1 rok do 5 let včetně v době uzavření Smlouvy (říjen 2017). V souladu s  větou druhou o. z. proto soud přistoupil k moderaci výše úroků, které stanovil ve výši 8,71 % p. a., vycházeje z průměrné hodnoty úrokové sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v měsíci, kdy byla uzavřena Smlouva; uvedená výše úroku odpovídá spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastníky.

22. Sjednaná splatnost celého závazku připadala na 30. 11. 2018, pročež žalovaný byl povinen žalobkyni uhradit k tomuto dni částku 14 303 Kč (13 000 Kč coby jistina a 1 303 Kč coby úrok za období od 7. 10. 2017 do 30. 11. 2018), tzn. při sjednaných 60 týdenních splátkách činila správná výše 1. – 59. splátky 239 Kč (jistina ve výši 217 Kč a úrok ve výši 22 Kč) a výše 60. splátky 202 Kč (jistina ve výši 197 Kč a úrok ve výši 5 Kč). Při zohlednění plateb žalovaného (viz bod 8 odůvodnění) lze dovodit, že ke dni 30. 11. 2018 došlo k úhradě celkově částky 1 883,27 Kč, kdy touto částkou byly zcela uhrazeny splátky č. 1 a co do částky 210,27 Kč splátka č. 8 (zcela úrok ve výši 22 Kč a jistina co do částky 188,27 Kč), takže k tomuto dni činil dluh na jistině částku 11 292,73 Kč a na úroku (dlužném poplatku) částku 1 127 Kč, tj. celkově dlužná částka činí 12 419,73 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku 12 419,73 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, naopak soud žalobu co do částky 7 790,27 Kč pro nedůvodnost zamítl.

23. Dále žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 20 210 Kč od 1. 12. 2018 do 11. 11. 2020 v kapitalizované výši 6 500 Kč; tento nárok neshledal soud důvodným z důvodu neplatnosti ujednání o smluvní pokutě. Soud přihlédl k závěrům obsaženým v nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. , které byly sice přijaty za dřívější právní úpravy, jsou však podle přesvědčení soudu aplikovatelné i v poměrech o. z. Podle tohoto nálezu smluvní pokuta nemůže být platně sjednána ve všeobecných obchodních podmínkách, nýbrž toliko ve Smlouvě samotné, tedy ě, kterou žalovaný podepsal. V daném případě nebylo ujednání o smluvní pokutě, které významným způsobem navyšuje sankce žalovaného za řádné neplnění smlouvy, obsaženo v samotné smlouvě o zápůjčce, nýbrž toliko ve smluvních podmínkách, které ostatně žalovaný ani nepodepsal, na čemž podle přesvědčení soudu ničeho nemění skutečnost, že smluvní podmínky byly obsaženy na druhé straně žalobkyní běžně používaného smluvního formuláře. S ohledem na uvedené soud žalobu co do částky 6 500 Kč pro nedůvodnost zamítl.

24. Na příslušenství žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 20 210 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení; tento nárok shledal soud důvodným toliko částečně. Na základě provedeného dokazování má soud za to, že ke dni 30. 11. 2018 dlužila žalobkyně na jistině částku 11 292,73 Kč Vedle toho sice žalovaný dlužil na úroku částku 1 127 Kč, avšak soud má za to, že z něj žalobkyně není oprávněna domáhat se zákonného úroku z prodlení, jelikož požadovat úrok z úroku (vč. úroku z prodlení) je možno pouze za předpokladu, že by tak stanovila právní úprava, případně pokud by tak strany měly sjednáno, případně pokud by si strany sjednaly, že úrok přirůstá k jistině (soud nepředjímá, že by takové ustanovení bylo nutně platné); žádná z těchto variant však nebyla v posuzovaném případě naplněna. Sama skutečnost, že úrok je spolu s dlužnou jistinou zahrnut do tzv. celkové dlužné částky rozhodně o závěru, že žalobkyně může požadovat úrok z prodlení též s úroků/poplatků či že se tyto stávají součástí dlužné jistiny, nesvědčí; i kdyby tak měla být smlouva nastavena, připouští příslušné smluvní ujednání též jiný pro spotřebitele nepochybně příznivější výklad, tedy že uvedení celkové dlužné částky má spotřebiteli sloužit jakožto přehled, kolik má celkově na zápůjčku plnit. S ohledem na uvedené shledal soud důvodným nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně ( ) z částky 11 292,73 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení; ve zbylém rozsahu soud žalobu zamítl.

25. S ohledem na uvedené uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 026 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 919,27 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a z částky 11 292,73 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení (výrok I.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 34 019 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 11 915,73 Kč od 21. 7. 2018 do zaplacení a z částky 8 917,27 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok II.).

Náklady řízení a lhůta k plnění

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vyhlášení rozhodnutí (25. 3. 2021) v řízení úspěšná co do přiznání částky 24 051,99 Kč (jistina ve výši 20 026 Kč + přiznané smluvní úroky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku na částku 4 025,99 Kč), přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 62 807,58 Kč (jistina ve výši 54 045 Kč + požadované smluvní úroky kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku na částku 8 762,58 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 38,29 % v poměru k neúspěchu 61,71 %, takže žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 23,42 %. Žalovaný však žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se ani nepodávají z obsahu soudního spisu, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).

27. Lhůtu ke splnění uložené povinnosti stanovil soud v souladu s  jako třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, pobočce ve Zlíně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně, ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.