Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (5)No categories available
7 C 55/2021-17
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Jankem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 17 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 979,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 626,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 162,14 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 11 626,9 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 423,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 850 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 979,32 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 626,90 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 162,14 Kč a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 11 626,9 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 423,48 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 850 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaná uzavřely dne 29. 8. 2013 smlouvu o půjčce číslo kterou právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 26 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 19,98 % ročně kapitalizovaným pro dobu do předpokládaného řádného splacení na částku 3 321 Kč, administrativním poplatkem ve výši 4 941 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 13 476 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 796 Kč. Datum poslední předpokládané splátky bylo stanoveno na 23. 10. 2014. Žalovaná však tuto částku právní předchůdkyni žalobkyně nesplácela řádně; poslední splátka byla uhrazena dne 22. 1. 2018. Žalobkyně rovněž žádá uhrazení smluvního úroku a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Dne 20. 1. 2020 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni převedla.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Podle § 115a o.s.ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout pouze na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávané věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci byli vyzváni, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Součástí výzvy byla též doložka, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. I přes řádné doručení se účastníci k výzvě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o zápůjčce, kterou uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 29. 8. 2013 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 26 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 3 321 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 941 Kč a nákladů za hotovostní inkaso ve výši 13 476 Kč, tj. v celkové výši 21 738 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 796 Kč a jedné splátce po 774 Kč. Pro případ prodlení žalované mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem.
5. Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce soud zjistil, že se strany smlouvy dohodly, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání Smlouvy, nebude v období překračujících původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. Účinnost Smlouvy se v případě prodlení některé splátky prodlužuje do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky (čl. 3 a čl. 20).
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 20. 1. 2020, včetně přílohy, zjistil soud, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla k tomuto dni na žalobkyni oprávnění požadovat nesplacenou část dluhu žalované.
7. Z dopisu, který zaslala dne 20. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně žalované, soud zjistil, že žalovaná byla informována o změně osoby, jíž má svůj dluh hradit.
8. Dopisem ze dne 23. 4. 2020 byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky.
9. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 soud zjistil, že zůstatek nesplacené jistiny činí 11 626,90 Kč a že sjednaný úrok mezi žalobkyní a žalovanou činil 19,98 % ročně.
10. Ze shora uvedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Dne 29. 8. 2013 právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 26 000 Kč. Žalovaná pak měla tuto částku vrátit, spolu s úrokem kapitalizovaným pro dobu předpokládaného řádného splacení částkou 3 321 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 941 Kč a náklady na hotovostní inkaso splátek ve výši 13 476 Kč. Tuto částku měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 796 Kč a jedné splátce po 774 Kč. Pro případ prodlení žalované mohla právní předchůdkyně žalobkyně požadovat zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanoveném prováděcím předpisem. Ke dni 20. 1. 2020 pak právní předchůdkyně žalobkyně převedla oprávnění požadovat neuhrazenou část tohoto dluhu po žalované na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem z téhož dne. Žalované ke dni postoupení pohledávky zbývalo uhradit na dlužné jistině 11 626,90 Kč a na poplatku 6 223,10 Kč.
11. Zaplacení celé dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly ze strany žalované tvrzeny, tedy ani prokázány.
12. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“) účinné do 31. 12. 2013 (§ 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), právní posouzení postoupení pohledávky bylo založeno již na právní úpravě o. z., neboť k němu došlo již za jeho účinnosti.
13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
14. Podle § 658 obč. zák. lze při peněžité půjčce dohodnout úroky.
15. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.
16. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 citovaného ustanovení jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
17. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák.. Žalobkyně tak žalované poskytla peněžní prostředky, které byla žalovaná povinna vrátit, a to i s domluvenými úroky a poplatky. Žalovaná však tuto částku žalobkyni nevrátila. Ke dni postoupení pohledávky tak činil dluh na jistině zápůjčky částku 11 626,90 Kč, na poplatku (zbývající nezaplacený sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost a za hotovostní inkaso) částku ve výši 6 223,10 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 979,32 Kč ve výši 8,5 % ročně jdoucím z jistiny od 27. 3. 2018 do 20. 1. 2020. Žalobkyni dále náleží zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení. Soud proto rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
18. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny, a to za období od 16. 4. 2018 (od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do zaplacení, přičemž za období od 16. 4. 2018 do 20. 1. 2020 (datum postoupení pohledávky) tento úrok kapitalizovala částkou 4 162,14 Kč. Soud však v této části shledal žalobu zcela nedůvodnou, neboť smluvní úrok ve výši 19,98 % nebyl takto mezi účastníky sjednán. Naopak v článku 3 a ve vazbě na čl. 20 smluvních podmínek je jasně uvedeno, že dojde-li k prodloužení doby trvání Smlouvy v důsledku prodlení platby některé splátky, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání Smlouvy jistina úročena. V daném případě došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o půjčce s ohledem na prodlení žalované, žalobkyni však právo na zaplacení smluvního úroku z dlužné jistiny půjčky v požadované kapitalizované výši 4 162,14 Kč a dále ve výši 19,98 % ročně od 21.1.2020 do zaplacení nevzniklo. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení dalšího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.
19. Za prokázanou má soud i aktivní legitimaci žalobkyně, neboť na ni byla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení převedena v souladu s § 1879 o. z.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 423,48 Kč. Tato částka představuje 63,21 % z jejich celkové výše 2 252 Kč, přičemž soud k této výši dospěl vypočtením rozdílu úspěchu žalobkyně (81,60 %) a neúspěchu žalobkyně (18,39 %), když žalobkyni, která se domáhala celkem částky 24 446,12 Kč (17 850 Kč + 1 979,32 Kč + 4 163,14 Kč + 118 Kč + 335,66 Kč) bylo přiznáno celkem 19 948,32 Kč (17 850 Kč + 1 979,32 Kč + 118 Kč). K částkám 118 Kč a 335,66 Kč soud uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení (118 Kč) a smluvní úrok (335,66 Kč), které soud kapitalizoval pro účely stanovení jejich výše k posouzení úspěchu žalobkyně ve věci ke dni vyhlášení rozsudku. Celkové náklady ve výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 850 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.
21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.); náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.