Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 238/2020-23

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu titul Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám titul. jméno jméno, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám [titul]. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, dne datum pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které žalovaná obdržela bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši částka a zavázala se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši částka. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum. Do sjednaného data splatnosti však žalovaná poskytnutý úvěr ani částečně nevrátila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přestože jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně již v žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádřila souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaná na výzvu soudu nereagovala a její souhlas s tímto postupem se tak dle předpokládá. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. , jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání

4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ust. ), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali, potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. byl v řízení prokázán následující skutkový stav v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí:

5. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel za pomocí prostředků komunikace na dálku dne datum s žalovanou smlouvu o úvěru anonymizována dvě slova, na základě které byly žalované bezhotovostním převodem na její ve smlouvě uvedený bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši částka. Jistina byla na bankovní účet žalované zaslána dne datum. Splatnost úvěru byla stanovena na den datum, avšak žalovaná v termínu splatnosti na úvěr ničeho neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum. Dne datum byla žalované zaslána rovněž předžalobní výzva k plnění.

6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. žalované a právního předchůdce žalobkyně) jako smlouvu o úvěru podle ust. , („o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. V posuzovaném případě mezi stranami byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru, kterou právní předchůdce žalobkyně uzavřel v postavení podnikatele, žalovaná v postavení spotřebitele, a proto je na místě aplikovat i příslušná ustanovení o.z. o spotřebitelských smlouvách, jakož i , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na uvedené soud aplikoval zejména § číslo odst. 1, 2 a o.z., podle kterých se k smluvním ujednáním spotřebitelských smluv odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží, což platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje a rovněž jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele.

9. Podle ust. § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

10. Pokud jde o požadavek na zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši částka, pak soud považuje tuto částku za sjednaný úrok. Soud má za to, že žalobkyně na takové úroky právo nemá, neboť v posuzovaném případě činí úrok za 14 dnů uvedenou částku částka, což znamená, že úroky činní přibližně 1590 % ročně, přičemž takto sjednaná výše je v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud ČR již v rozsudku ze dne 15.12.2004 sp. zn. spisová značka dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Rovněž rozhodovací praxe Krajského soudu v Praze zastává ve věci posouzení výše úroku závěry uvedené v citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kdy lze odkázat na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19.6.2018 anonymizováno číslo jednací či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9.5.2018 anonymizováno číslo jednací. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období měsíce června 2018 činila 8,55 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného anonymizována tři slova (příjmení). V posuzované věci sjednané úroky tedy bezmála 186krát přesahují obvyklou úrokovou sazbu požadovanou bankami, tedy je zřejmé, že se ujednání o poplatku (výši úroku) ocitlo v rozporu s dobrými mravy, a proto je neplatné. Soud proto v souladu s § 588 o.z. k ujednání o poplatku jako ujednání neplatnému nepřihlédl. Neplatnost ujednání o poplatku však nevede k neplatnosti smlouvy o úvěru jako celku, neboť toto ujednání lze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Namísto neplatného ujednání o poplatku nastoupí povinnost úvěrované zaplatit úrok ve výši stanovené dle § 1802 o.z., podle něhož platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Nelze přitom usoudit, že by k uzavření smlouvy o úvěru nebylo došlo, kdyby některý z účastníků řízení rozpoznal včas neplatnost ujednání o výši úroku. Obvyklá výše úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů bez účelového určení činila v měsíci červnu 2018, jak již bylo výše uvedeno, 8,55 % ročně, tudíž při zohlednění vůle účastníků řízení ujednat povinnost žalované vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nejpozději do 14 dnů od poskytnutí úvěru, tj. v posuzovaném případě do datum, činí úrok za období od datum do datum částku ve výši částka, kterou soud žalobkyni přiznal. Co do požadavku na zaplacení částky ve výši částka, o kterou výše požadovaného úroku (poplatku) převyšuje jeho skutečnou výši, soud žalobu zamítl.

11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě částečně vyhověl a podle § 2395 o.z. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku částka jako nesplacenou jistinu (částka) a úrok ve výši částka. Dále je žalovaná povinna uhradit žalobkyni běžící zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení dle o.z. ve výši podle Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle podle míry úspěchu v řízení s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum sp. zn. ústavní nález a usnesení KS v obec ze dne 31. 7. 2013 čj. číslo jednací a podle pravidel v těchto rozhodnutích stanovených. Do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka částka a zákonný úrok z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku částka. Žalobkyně měla tedy úspěch ohledně celkové částky částka. Žalovaná naproti tomu měla úspěch ohledně částky částka a zákonného úroku z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částka. Žalovaná tedy měla úspěch co do částky celkem částka. Teprve součet daných částek představuje skutečnou tarifní hodnotu řízení, která tak činí částka. Žalobkyně tedy měla úspěch v rozsahu 62,32 % předmětu řízení a žalovaná v rozsahu 37,68 % předmětu řízení. Rozdíl v úspěšnosti stran tak činí 24,64 % ve prospěch žalobkyně a právě v tomto rozsahu náleží žalobkyni náhrada nákladů řízení.

13. Soud přiznal náklady dle ustanovení pr. předpisu“), neboť soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech s předmětem plnění nepřevyšujícím částka opakovaně podává žaloby (návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu) na ustáleném vzoru. Náklady žalobkyně v tomto případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka, z odměny advokáta za učiněné tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (ustanovení pr. předpisu, návrh ve věci samé, výzva k plnění (ustanovení pr. předpisu, z částky částka za tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle ustanovení pr. předpisu a z částky částka (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle ustanovení pr. předpisu, jelikož advokát žalobkyně je plátcem této daně). Celkové náklady žalobkyně tak činí částka, na jejichž náhradu, jak bylo výše uvedeno, má nárok v rozsahu 24,64 %.

14. Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku ( , ). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu ústavní nález a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.